V Čechách jste na ně nejspíš ještě nenarazili, ale v anglickém hrabství Suffolk s nimi rozhodně nešetřili. A nejen tam. O čem je řeč? O cihlových vlnitých zídkách. Vypadají úchvatně, o tom není pochyb, ale z historického hlediska byla jejich primární funkce jiná než estetická. Měli by výstavbu vlnitých zídek zvážit architekti a stavaři u v tuzemsku?
Kde se vlnité zídky vzaly?
I když působí ryze britsky, první s nimi přišli Nizozemci. Tedy v našem letopočtu. Prapůvod těchto zdí totiž sahá až do starověkého Egypta. Tehdy byly vyráběny z nepálených cihel a kameniva. A jak znáte Egypťany, určitě jim nešlo jen o krásu.
Proč se vlnité zídky stavěly?
Oblouky, které zídka vytváří, totiž pomáhají s regulací mikroklimatu. Lépe zadrží a akumulují teplo, případně odstíní noční chlad. Zároveň poslouží jako lapače vlhkosti, což ve starověkém Egyptě zvláště v období sucha bylo k nezaplacení.
Něco málo z válečné minulosti
V Nizozemsku si však vlnité zídky pochvalovali spíše z jiného důvodu. Tříštily se o ně šiky dobyvatelů, což je prý při obraně velice výhodné. No a když pak v 17. století někteří nizozemští inženýři zamířili do Británie, přinesli s sebou i vlnité zídky.
Z Británie ještě dál
Z Británie se pak zídky dostaly až na samý kraj světa. Třeba ve Virginii se stavěly kolem sadů s jabloněmi, právě pro své tepelné a izolační přednosti. Už před pár set lety naši předci zjistili, že když obeženou sady vlnitými zídkami, dovedou ovocné stromy i v chladnějším klimatu poměrně slušně plodit.
A jak vlnitá zídka vychází cenově?
Ač to zní jako paradox, vlnitá zídka je levnější, než zídka rovná. Ušetříte na materiálu. Jak to? Dokáže se totiž z větší míry opírat sama o sebe, takže je při užší tloušťce stejně stabilní jako rovná zeď. Spotřebujete tedy o něco méně materiálu.
Foto: Shutterstock, zdroj: Science.howstuffworks, Ceskestavby