SnadnoBydlet.cz

Tag: zelenina

  • Existují rostliny, které na zahradě nesmíte sázet vedle sebe

    Zahradničení není sice kdovíjaká věda, ale občas se může stát, že vedle sebe vysadíte dvě rostliny, které spolu nevycházejí zrovna nejlépe. Na které kombinace si na zahrádce dát dobrý pozor, abychom měli zaručenou harmonii a co nejlepší úrodu?

    Rajčata jsou vybíravá

    Například rajčata si své společníky velice vybíravě volí. Brukvovitá zelenina jako je zelí, brokolice nebo květák bude brzdit růst rajčat, kukuřice zase zvýší riziko napadení škůdci. Rajčata držíme dál od brambor, protože si budou na záhonu konkurovat. Obě zeleniny totiž vyhledávají stejné živiny a podléhají stejným chorobám. Rajčata se špatně snášejí také s hrachem, tykvemi a červeným zelím. Co vedle problematických rajčat tedy vysadit? Špenát, čekanku nebo petržel. A taky bazalku nebo levanduli.

    Okurky mají také své preference

    Ani obyčejná okurka se nesnese s každým. Nedaří se jí, pokud v její blízkosti vysadíte ředkvičky. To je největší zlo. Ale raději od ní držte dál i brambory, rajčata, kapustu, jahody a česnek.

    Foto: Shutterstock

    Cibule a fazole

    Fazole jsou pro většinu zeleniny přínosné, protože obohacují půdu o dusík, ale cibuli to neprospívá. Ta potřebuje klid a stabilní podmínky, a ne se mačkat vedle bujně se roztahující fazole. Fazole navíc zadržuje vlhkost, což by mohlo vést k hnilobě cibule. Fazole si rozumí s kukuřicí nebo dýní a cibule s mrkví.

    Jaké druhy sázet vedle sebe?

    Velice benevolentní jsou mrkve a papriky. Ty vyjdou téměř s každým. Nejlépe dohromady jdou mrkev s cibulí, ale mrkvi nevadí ani pórek, kopr, rajčata nebo hrášek. Velice neobvyklou dvojicí pak jsou jahody a česnek. Díky česneku jsou jahody šťavnatější a sladší. Mezi zeleninu zasaďte také bylinky. Majoránku k cibuli, bazalku k okurkám a rajčatům, měsíček k bramborům.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Dumazahrada, Prozeny, Homeincube

  • Založte si chytrou zahradu, kde je sklizeň celoroční

    Když už máte zahradu, proč z toho nevytěžit maximum? Sázejte zeleninu jako profík a užívejte si sklizeň domácí bio zeleniny od jara až do zimy. Co, kdy, kde, kam a jak zasadit?

    Tajemství úspěchu? Postupný výsev

    Chcete-li si sklizeň prodloužit, nesejte jeden druh naráz, ale v intervalech. To v praxi znamená, že plodinu zasadíte. A za tři týdny zase. A za tři týdny zase. Tím pádem budete celé léto a podzim sklízet čerstvou zeleninu. Je to příjemné, spolehlivé, a hlavně si nemusíte dělat starosti, jak to obrovské množství zakonzervujete. Pro tento postupný výsev je ideální špenát, salát, mrkev, fazole nebo ředkvička.

    Heslo? Rané, střední, pozdní

    Hodně záleží také na odrůdách. Aby byla vaše zahrada plodná po celý rok, dejte si pozor, co kdy pěstujete. Plodiny saďte podle toho, zda jsou rané (čas sklizně červen-červenec), střední (červenec-srpen) nebo pozdní (srpen-září). Tím si zařídíte širokou škálu vitamínů po mnoho měsíců.

    Foto: Freepik

    Netroškařte. Zasaďte všechno

    Některá plodina potřebuje více času, jiná méně. Proto na svou zahradu zasaďte úplně všechno. Pak budete sklízet průběžně. V květnu se dají sklízet ředkvičky, salát a špenát, v červnu hrášek, jahody a rané brambory, v červenci mrkev, fazole, rajčata a okurky, v srpnu cukety, papriky a broskve, v září zelí, jablka, švestky a v říjnu dýně, červená řepa a pozdní brambory.

    Skleníky a fóliovníky

    Venku už je podzim, ale ve skleníku (nebo fóliovníku) stále léto. Když budete pěstovat některé své plodiny ve skleníku, prodloužíte dobu, po kterou je můžete sklízet, až o několik týdnů, a to jak na jaře, tak na podzim. Tímto způsobem si budete užívat čerstvou zeleninu ještě dlouho po tom, co skončila její sezóna.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Dumazahrada, Journeywithjill

  • Co je dobré sázet na záhony po sklizni. Můžete ještě vypěstovat brambory

    Zeleninu už máte sklizenu a vaše záhony zejí prázdnotou? To je docela smutný pohled, nicméně pro záhony se dá ještě leccos udělat. Buď ho „zazimujte“, to znamená potáhněte černou folií, aby se nezaplevelil, nebo ho osejte zeleným hnojením, např. řepkou. A co mohou podniknout ti nejodvážnější? Vy můžete zkusit vysázet brambory. Ano, je to na hraně, ale kdo se bojí, nesmí na brambory.

    Jaké brambory sázet?

    Uskladněné, z minulé sklizně. Přesně, ty naklíčené, vrásčité kousky. Vysazujte pouze velmi rané nebo rané odrůdy s vegetační dobou kolem 90 dní (např. Anuschka).

    Jak záhon připravit?

    Vyhrabejte zbytky po sklizené zelenině a půdy prokypřete do hloubky 15 cm. Motykou udělejte hlubší rýhy a prolijte je roztokem vody a kravského hnoje. Ten vyrobíte tak, že namočíte granulovaný kravský hnůj do vody (na 10 l vody dvě lopatky hnoje) na dva dny. Občas promíchejte. Toto množství stačí na 2,5 m dlouhou brázdu. Do výsadbových rýh pak zasaďte brambory přibližně 35 cm od sebe. Můžete sadit i bez metru, od oka. Nakonec je zahrňte hlínou a na každé udělejte kopeček asi 20 cm.

    Foto: Shutterstock

    Jak se o brambory starat?

    Brázdy pokryjte mulčem, např. posečenou trávou. Pokud je léto horké, zalévejte. Ale ne zas příliš. Jakmile brambory začnou růst, opět nakopčete. Pokud vás zlobí mandelinky, použijte chemický postřik.

    Kdy sklízet?

    To je alchymie. Budete se muset řídit svými zkušenostmi a intuicí. Podle natě se příliš neřiďte. A hlavně hlídejte počasí, abyste sklidili před prvními mrazy.

    Co všechno se dá zasít v srpnu?

    Musí jít o rané druhy zeleniny, které mají krátkou vegetační dobu, ale s trochou štěstí ještě při zasetí v srpnu do zimy sklidíte špenáty, rukoly, polníček, čínské zelí a různé druhy asijské listové zeleniny.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Jimejinak.cz, PlanturaMagazine

  • Zkuste přidat aspirin a budete mít rekordní úrodu rajčat

    Aspirin je účinná tableta, která se používá ke zmírnění bolesti hlavy a kloubů nebo ke snížení horečky. Věděli jste ale, že aspirin může být léčivý i pro vaši zahradu? Přidejte ho k vašim rostlinám a zajistíte si tak bohatou úrodu, kterou vám budou všichni sousedé závidět.

    Aspirin pro rekordní úrodu

    Zbyly vám v domácí lékárničce tablety aspirinu? Nemusíte s nimi spěchat do lékárny a vracet je do speciálních boxů. Využijte je raději při zahradničení. Aspirin obsahuje kyselinu salicylovou, která se dříve získávala z vrbové kůry. Dnes je z ní již samostatná sloučenina, která zvyšuje odolnost rostlin vůči vysokým teplotám, urychluje klíčení, zvyšuje výnos plodin a působí proti plísním a dalším chorobám. Rostliny jsou tak díky aspirinu silnější a odolnější.

    Jakým rostlinám aspirin svědčí

    Aspirin ocení okrasné i užitkové rostliny. Maximální užitek z něj budou mít rajčata, okurky, papriky, brambory, jabloně a třešně. V žádném případě nepřidávejte aspirin třeba k ředkvičkám. Ty produkují kyselinu salicylovou samy od sebe a velké množství by jim nemuselo svědčit. Aspirin ale můžete použít i k údržbě pokojových rostlin nebo ho rozpustit do vázy k řezaným květinám. Prodlouží tak jejich životnost.

    Foto: Shutterstock

    Jakým způsobem aspirin použít

    Aspirin můžete použít na postřik, zálivku, nebo jeho tablety umístit přímo do půdy. Na zálivku je potřeba rozpustit jednu tabletu aspirinu v litru vody a promíchat. Nechte hodinu odstát a poté rozprašovačem nanášejte na rostliny brzy ráno nebo pozdě večer. Velké teplo během dne a silné sluneční paprsky by totiž v kombinaci s aspirinem mohly nadělat více škody než užitku. Na zálivku rozpusťte tabletu aspirinu v pěti litrech vody a rostliny zavlažte. Tablety můžete také zakopat do půdy v blízkosti rostlin, ale ne přímo k jejich kořenům, aby je nepoškodil. Aspirin se tak bude do půdy postupně uvolňovat.

    Foto: Shutterstock, zdroj: epicgardening, gardeningknowhow

  • Zkušení zahradníci vysévají k cibuli mrkev. Obě rostliny si skvěle pomáhají

    Cibule je potravinou, která dodá šmak většině pokrmů, ať už je čerstvá nebo dozlatova usmažená. Na pěstování cibule nic není, přesto vás možná překvapí, že pro bohatší úrodu byste k ní měli zasadit i mrkev. Proč je to důležitým trikem zkušených zahradníků? Bude mile překvapeni.

    Jak na sázení cibule

    Nejvhodnější doba na sázení cibule je od půlky března do začátku dubna. K jejímu pěstování můžete použít malé sazenice nebo semínka. Na pěstování ze semen jsou nejvhodnější odrůdy Globo, Owa a Blanco Duro. Ty by se ale měly vysévat už během února, abyste již vzrostlé sazenice mohli konce dubna sázet do záhonů. Pokud sáhnete po předpěstovaných sazenicích, budete mít práci o to menší. Při výběru sazenic sáhněte po těch, které mají 4 – 15 milimetrů. Pokud uvidíte poškozené cibulky, tak ty rozhodně nebrat. Sazečky vsaďte do půdy mělce tak, aby jejich horní konec vyčníval nad půdu.

    Jak na sadbu

    Během sázení dodržujte rozestupy alespoň10 centimetrů mezi jednotlivými cibulkami a 25 centimetrů mezi řádky. Cibuli pravidelně kypřete a odstraňujte v jejím okolí plevel. Jestli plánujete velkovýrobu cibule a váš pozemek se nachází v teplé oblasti, můžete semena cibule v půlce března vysévat přímo do řádků, které budou alespoň 30 centimetrů od sebe. V opačném případě si plodiny budou brát prostor, živiny a špatně porostou.

    Foto: Shutterstock

    Mrkev jako pomocník

    Mrkev cibuli ochrání před škůdci, kteří by vám mohli poničit úrodu. Tím nejznámějším je květilka cibulová. Cibule není mrkvi nic dlužná a skvěle ji ochrání před pochmurnatkou mrkvovou. Obě plodiny se tak hodí pěstovat společně, protože to přináší mnohé benefity. Nemusíte například používat chemické postřiky, abyste se škůdci zbavili a těšit se tak z bohaté úrody. Sklizeň cibule připadá většinou na konec července. To, že je cibuli potřeba sklidit, poznáte podle toho, že její nať začne žloutnout a rostliny se začnou pokládat. Cibuli tak vytrhejte ze záhonů a nechte je na něm něco přes týden dosušit. V případě deště cibuli svažte a zavěste na suché a vzdušné místo.

    Foto: Shutterstock, zdroj: FarmersAlmanac, HomesandGardens

  • Vyrobte si vlastní pařeniště. Zvládne to i úplný laik

    Chtěli byste si doma pěstovat čerstvou zeleninu, které ta kupovaná nebude sahat ani po paty? Vyrobte si vlastní pařeniště, díky kterému můžete brzy sklízet lahodný salát, kedlubny nebo mrkev. Není to nic složitého a zvládne ho vyrobit úplně každý.

    Domácí pařeniště vám zajistí bohatou úrodu

    Pařeniště je zakrytý prostor, kde se kulmuluje vysoká teplota, která je o několik stupňů vyšší, než venkovní teplota. Pařeniště zajišťuje také dostatečnou vlhkost vzduchu, díky které rostliny prospívají více než při pěstování na odkrytém záhonu. Pařeniště můžete použít přes zimu na zazimování rostlin. Je to levnější alternativa ke skleníku. A na postavení také jednodušší. Navíc je vysoce praktický. Díky své nízké váze ho můžete přemisťovat dle vaší potřeby.

    Co je potřeba k výrobě pařeniště

    Nejprve zkontrolujte, jestli máte potřebné nářadí. Budete potřebovat přímočarou pilku, okružní pilu, vrtačku, šroubovák a vruty do dřeva. Základem pařeniště jsou i prkna. Pokud nemáte ohoblovaná, nemusíte je kvůli pařeništi hoblovat. Na poklop využijete rám od zrcadla nebo okna. Na výplň se vám bude hodit pevný plast nebo fólie. Pařeniště by mělo být menší, než zvolený poklop. To vám zajistí, že během deště nebude do pařeniště zatékat voda.

    Foto: Shutterstock

    Výroba pařeniště

    Nejprve si z prken vyrobte základní kostru. Na ni budete potřebovat čtyři krátká a čtyři dlouhá prkna, která nařežete na potřebnou délku. Prkna přivrtejte vrtačkou do rámu pomocí vnitřních rohových hranolů. Prkna vrchního šikmého rámu nespojujte, ať je později můžete skládat na sebe podle toho, jak vám bude zelenina postupně růst. Z toho důvodu také vyrobte rohový hranol spodního rámu o něco vyšší a vrchní rám odspodu o něco kratší. Na poklop si připravte starý rám a fólii, kterou jím zakryjete. Velikost igelitu by měla být asi o 2 centimetry delší, abyste ho mohli k rámu připevnit hřebíky nebo napínáčky. Pak už jen panty připevněte víko k pařeništi, přišroubujte na víko petlicový uzávěr a připevněte kolíček, ať můžete pařeniště zavírat na petlici. A máte hotovo.

    Foto: Shutterstock, zdroj: GrowVeg, Plantura

  • Pěstování okurek na balkóně a parapetech. Zvládne to opravdu každý

    V současné době se kvůli rostoucím cenám, lidé opět vrací k domácímu pěstování ovoce i zeleniny. Hodně oblíbené jsou po celý rok salátové okurky. Ty v zimě velmi podraží. Lidé se zahrádkou mají výhodu. Můžou si vypěstovat co chtějí venku. Co dělat v případě, že máte pouze balkón nebo parapet? Nezoufejte, i na takových místech lze pěstovat vlastní plodiny. Jen je potřeba vědět jak na to!

    Plastové nádoby

    Pro pěstování okurek jsou vhodné 5 litrové plastové nádoby. Dost často v nich koupíte destilovanou vodu nebo vodu do ostřikovačů. Nevyhazujte je, protože poslouží jako malý šikovný skleník. Takové nádoby nezabírají místo a okurky si předpěstujete i v bytě na malém prostoru.

    Příprava plastové láhve k osazení

    Základem pro úspěšné pěstování okurek je zmíněná 5 litrová nádoba. Uřízněte jí v horní třetině lahve. Tím získáte víko a nádobu na rostlinky. Do dna lahve vyvrtejte pár dírek pro odtok přebytečné vody. Spodní část zabalte do alobalu. Ochráníte tak kořeny před nežádoucím silným sluncem.

    Foto: Shutterstock

    Sázení okurek

    Do nádoby nasypte substrát určený pro pěstování okurek cca 1 cm pod okraj nádoby. Semínka ponořte do roztoku manganu draselného, který zabraňuje plísním a chorobám. Nechte takto namočené 10 až 12 hodin. Potom teprve semínka zasaďte do substrátu. Semínka pak zalijte dostatečným množstvím vody, aby měly vláhu. Přikryjte druhou částí láhve – vytvoříte tak malý skleník.

    Péče o okurky

    Nezapomeňte, že okurky mají rády vlhko a teplo. Zalívejte je pravidelně, ale nepřežeňte to, abyste zabránili plísním. Jakmile se oteplí, můžete rostlinky přesunout na balkón nebo parapet – obvykle to bývá v průběhu dubna.

    Důležité je také jejich zastřihování. Okurky zastřihujte vždy po třetím nebo čtvrtém listě, aby se netvořily výhonky do stran. Ty potom rostlinu vysilují. Vhodné je vyštípnout výhonky již v ranném stádiu.

    Foto: Shutterstock, zdroj: HomeGuides, Gardena

  • Tajná funkce škrabky, kterou zná opravdu málokdo

    Škrabku používá v domácnosti asi každý z nás. Je to užitečný pomocník, díky kterému odstraníte nepotřebné slupky z ovoce a zeleniny. Ač se může zdát, že loupání ovoce a zeleniny není žádná věda, a stačí vzít například bramboru a škrabkou ji oloupat dle svého, není to tak úplně pravda. Spousta lidí totiž škrabku používá špatně a přidělává si tím zbytečně práci. Patříte mezi ně?

    Většina lidí používá škrabku špatně

    Velká část lidí zeleninu loupe odshora dolů. Po tom, co se škrabkou dojedou dolů, zvednou ji od loupané zeleniny a znovu začínají loupat odshora dolů. Odstraňování slupek od zeleniny v tomto případě nějaký čas trvá. Naštěstí to jde ale mnohem rychleji a účinněji.

    Video, které ohromilo svět

    To, jak správně používat škrabku na zeleninu, ukázala ve svém videu na TikToku žena jménem Claire Banavand. Toto video, které trvá pouze několik vteřin, se stalo během několika dní doslova virálním. Statisíce lidí tento jednoduchý trik na škrábání zeleniny sdíleli se svými sledujícími a přáteli. Sama TikTokerka uvádí, že to, jak správně používat škrabku, se dozvěděla až ve svých třiceti letech. To vysvětluje fakt, že většina lidí o správném použití škrabky opravdu nemá ponětí. Nepatří to tedy mezi znalosti, které se předávají z generace na generaci. Zatím. Až tento jednoduchý trik sami vyzkoušíte, jistě o něm poučíte i zbytek své rodiny. V čem tedy spočívá trik na správné loupání zeleniny?

    @clairebanayad

    6 million and still counting 😅😅😅

    ♬ original sound – OneStopChop

    Jak na správné loupání zeleniny

    Hlavice škrabky je ohybatelná zepředu dozadu. Pokud tedy loupete zeleninu pouze odshora dolů, zbytečně si práci komplikujete a trvá vám to déle. Správné použití škrabky spočívá v tom, že škrabkou po zelenině pohybujete v obou směrech, tam a zpět, aniž byste ji od zeleniny oddálili. Až příště sáhnete po škrabce a začnete ji používat k oloupání jablek, mrkve, okurky nebo brambor, zkuste sami tento trik. Uvidíte, že vás bude bavit a tato nezáživná činnost vám půjde mnohem lépe od ruky.

    Foto: Shutterstock, zdroj: webniusy, mishri, TikTok

  • Neotřelý, ale účinný způsob skladování zeleniny. Čerstvá vydrží i dva roky

    Špatné skladování zeleniny způsobí její extrémně rychlou degradaci. Jistě se vám už někdy stalo, že donesená zelenina z obchodu byla nepoživatelná už druhý, nebo třetí den. Možná právě proto, že jste nedodrželi zásady správného skladování těchto potravin. Správně skladovaná zelenina zůstane čerstvá a chutná velmi dlouho. Jak toho docílit a jaké jsou zásady správného skladování?

    Rajčátka a chřest

    Rajčata jsou velmi oblíbenou zeleninou, která může dojít velice rychle k újmě. Rajčata si uchovají svou chuť nejdéle, pokud je skladujeme při pokojové teplotě stranou od přímého slunečního světla. Do lednice totiž patří pouze naprosto dozrálá rajčata.

    Oproti tomu je nutné chřest skladovat v lednici vždy. Jeho stonky udržujte vlhké pomocí papírových utěrek, které namočíme do vody. Chřest tak nadále může čerpat vláhu, což ho udrží čerstvý a chutný.

    Listovou zeleninu vždy opláchněte

    Listovou zeleninu po příchodu domů řádně opláchněte a zabalte do igelitu, případně do papírové utěrky. Hlávkový salát, kapusta, čínské zelí nebo špenát touto metodou vydrží krásně čerstvý a křupavý. Nikdy nenechávejte na zelenině žádné nečistoty. Ty mohou započít rozkladné procesy, které mohou zeleninu rychle znehodnotit plísněmi a hnilobou.

    Kořenovou zeleninu nejlépe do sklepa

    Kořenová zelenina a tykve by se měly skladovat mimo lednici, nicméně stále na tmavém, suchém a chladném místě. Nejlépe tedy ve sklepních prostorách, nicméně ne na zemi. Obdobný způsobem lze takto skladovat samozřejmě brambory, ale také česnek, cibuli a dýně. Takto sladovaná zelenina bez problémů vydrží až 2 měsíce.

    Foto: Shutterstock

    Konzervování zeleniny

    Konzervované potraviny vydrží celé měsíce až roky v bezpečném a chutném stavu. Pokud si doma sami zavařujete zeleninu a jiné potraviny, vždy si je řádně označte datem zavaření. Pokud se vám potravina z jakéhokoliv důvodu po otevření nezdá, vždy ji radši zlikvidujte. Otravy zkaženým jídlem bývají vážné a velmi nebezpečné. Každou zeleninu lze samozřejmě také nakrájet a zmrazit, nicméně tím často ztratí část své chuti a konzistence.

    Foto: Shutterstock, zdroj: UnclockFood, TheSpruceEats, Ohioline