Tag: zahradničení

  • Ideální rostlina do letních veder. Kokarda kvete neustále a nic nepotřebuje

    Možná, že jste o květině jménem kokarda nikdy neslyšeli, ale garantuju vám, že ode dneška už ji nebudete moct dostat z hlavy. Kokarda je totiž rostlina, která je velice velice odolná, takže neumře ani „zahradníkovi“, se kterým to veškerá ostatní květena vzdala.

    Kdo co? Kokarda

    Kokarda je jak letnička, tak trvalka, která pochází ze severní Ameriky a Mexika. Proto miluje sucho a teplo. Je velice výrazná, krásná, dosahuje výšky až 60 cm a kvete celoročně, i když nejaktivnější je během léta, od května do srpna. Květy hrají všemi teplými barvami, od žluté, přes červenou až k oranžové.

    Kdy a jak sázet?

    Předpěstovat můžete od března do dubna, klíčení trvá zhruba 2 týdny při optimální teplotě 16–20 °C. Rostlinu přesaďte ven v průběhu května. Kokarda potřebuje slunné stanoviště s dobře propustnou a spíše suchou půdou. Ideální je půda s nízkým obsahem živin, bohatá totiž stimuluje růst listů na úkor květů. Právě z tohoto důvodu nemusíte a vlastně byste ani neměli na kokardu používat kompost nebo hnojivo. Mezi jednotlivými rostlinami by při sázení měly být rozestupy 30–60 cm.

    Jak o kokardu pečovat?

    Minimálně. A to je na ní to nejlepší. No uznejte, kde byste hledali bohatě kvetoucí rostlinu, která od vás na oplátku skoro nic nechce? Jeden, dva tipy však přeci jen máme. Pravidelně odstraňujte odkvetlé květy. Tím zařídíte nasazování nových a nových květů. Po skončení kvetení všechny stonky odřízněte až k zemi. A hlavně nezapomeňte. Nehnojte a nemulčujte.

    Foto: Freepik

    A co nemoci a škůdci?

    Napadení kokardy je výjimečné, leč možné. Mladé výhonky kokardy mohou okusovat slimáci. A hlavní varování. Pozor si dejte hlavně na padlí (houbové onemocnění rostlin), to se může objevit na listech ve velmi suchém počasí. Pokud se tak stane, napadené listy odřízněte a vyhoďte. Raději jinam než na kompost, mohli byste si chorobu rozšířit po celé zahradě. Tak, a teď už víte všechno.

    Foto: Freepik, zdroj: Zesemen, Dumazahrada, TheSpruce

  • Neutrácejte za drahý substrát. Vyvýšený záhon naplníte mnohem levnějším způsobem

    A je to tady! Jaro dělá pokusy, vystrkuje krokusy a davy lidí dělají nájezdy na hobbymarkety a zahradnictví. Chceme pěstovat a chceme pěstovat hned! Nicméně takové zahradničení není úplně nejlevnější koníček. Jak ušetřit na substrátu do vyvýšeného záhonu?

    Zbytky dřeva

    Pokud máte záhon obzvlášť hluboký, doporučujeme naspod umístit zbytky dřeva, ať už větve, kmeny, kusy pařezu nebo i staré trámy. Tento materiál se bude rozpadat velice pomalu a po celou tu dobu bude do půdy uvolňovat vítané látky. U větví pozor na to, aby byly úplně suché. Jinak by vám mezi květinami a zeleninou brzy bujely stromy nebo keře.

    Kůra, hobliny a piliny

    Pokud jste nedávno brousili nebo pilovali čisté dřevo, rozhodně piliny nevyhazujte. Raději s nimi šup do záhonu. Jsou velice prospěšné.

    Sláma

    Sláma půdu skvěle provzdušní a dost dobře také zadržuje vodu. Spotřebovává z půdy dusík, ale v mnohonásobné míře jej pak po svém rozkladu vrací zpět. Její přítomnost podporuje činnost prospěšných mikroorganismů.

    Foto: Shutterstock

    Listí

    Rozkládající se listí je skvělou předposlední vrstvou před substrátem. Pokud vám tedy na zahradě zbylo z podzimu ještě nějaké spadané listí, neházejte ho do bio popelnice, ale do záhonu. Obsahuje spoustu mikroorganismů a dost často i půdních živočichů.

    Kompost

    Do vrchních 30 cm smíchejte kvalitní substrát společně s kompostem. To je ideální kombinace pro podporu růstu rostlin. Kompost dodává živiny, zadržuje vodu a provzdušňuje.

    Ušetřete i na záhonu

    A když už jsme u toho šetření, tak pokud hledíte na korunu, v žádném případě si vyvýšený záhon nekupujte. Kupa peněz za trochu dřeva (případně plastu) a pár hřebíků. Raději si ho z trámů „zbouchněte“ sami. Za dvě hodinky máte hotovo.

    Foto: Freepik, zdroj: Thespruce, Dumazahrada

  • Otravní hraboši už k vám nepřijdou. Vypudí je obyčejné PET láhve

    Hraboši jsou nepříjemní škůdci, kteří dokážou zničit vaši zahradu během krátké doby. Nemusíte však utrácet za drahé odpuzovače. Stačí pár obyčejných PET láhví, které se osvědčily jako jednoduchá a finančně nenáročná ochrana.

    Jednoduché řešení

    Hraboši představují velký problém pro zahrádkáře i zemědělce. Tito drobní hlodavci se rychle množí a jejich apetit nemá hranic. Vytvářejí v půdě tunely, ničí kořeny rostlin a poškozují úrodu. Mnoho lidí sáhne po chemických odpuzovačích, ale ty mohou být škodlivé pro okolní prostředí. Řešení je přitom jednodušší, než si myslíte. PET láhve se staly jednou z nejlepších zbraní proti hrabošům.

    Jak PET láhve odpuzují hraboše

    PET láhve fungují jako jednoduchý mechanický odpuzovač. Jejich princip spočívá v tom, že při větru vydávají vibrace a zvuky, které se přenášejí do půdy. Hraboši mají velmi citlivý sluch a vibrace jsou pro ně natolik nepříjemné, že se raději přestěhují jinam.

    Navíc jsou PET láhve dostupné a recyklovatelné, což z nich činí ekologicky přijatelnou volbu. Nepotřebujete žádné složité nástroje ani speciální dovednosti. Stačí trochu času a kreativita, abyste vytvořili účinnou ochranu pro svou zahradu.

    Příprava PET láhví na vypuzení

    Základním principem je vytvoření jednoduchého zvukového a vibračního mechanismu. Vezměte prázdnou PET láhev a odstřihněte její dno. Láhev nasaďte na tyč nebo kus kovové trubky, kterou zapíchnete do země v místě, kde hraboši škodí. Víčko láhve nechte sundané, aby vítr mohl snadno procházet.

    Při větru láhev začne rotovat, třást se a vydávat zvuky. Tyto vibrace se přenášejí do půdy a hraboši, kteří se jim chtějí vyhnout, opouštějí dané místo. Pro větší zahrady doporučujeme umístit více láhví, aby ochrana pokryla větší plochu.

    Foto: Shutterstock

    Další výhody a tipy pro použití

    PET láhve nejsou jen odpuzovačem hrabošů, mohou fungovat i jako jednoduchá ozdoba zahrady. Pokud si s nimi pohrajete a ozdobíte je barvami nebo nápisy, získáte nejen ochranu, ale i zajímavý prvek na své zahradě.

    Důležité je pravidelně kontrolovat stav láhví a případně je vyměnit, pokud se poškodí. Hraboši jsou vytrvalí škůdci, ale při důsledném používání tohoto systému se jim vaše zahrada stane nepříjemným místem k životu. Výsledkem bude zdravější a krásnější zahrada bez chemických zásahů.

    Foto: Shutterstock, zdroj: fryd, Finegardening

  • Mulčovací fólie je věcí minulosti. Dá se nahradit kartonem a ušetřit

    Mulčovací fólie byla dlouho považována za nejlepší způsob ochrany půdy před plevelem. Stále více zahrádkářů ale objevuje ekologičtější a levnější alternativu: obyčejný karton. Jak jej správně použít a proč je lepší než plastová fólie?

    Levná a ekologická náhrada

    V zahradnictví se mulčovací fólie využívá zejména k potlačení plevele a ochraně půdy před vysycháním. Přestože je praktická, má své nevýhody. Není ekologická, při dlouhodobém používání může poškozovat půdu a její likvidace je problematická. Moderní zahrádkáři proto hledají přírodní a udržitelnější způsoby, jak dosáhnout stejných výsledků. Karton se ukazuje jako skvělá náhrada, která navíc nezatíží vaši peněženku.

    Proč přestat používat mulčovací fólii

    Mulčovací fólie je vyrobená z plastu, což je vzhledem k životnímu prostředí nežádoucí. Časem se může rozpadat na drobné mikroplasty, které znečišťují půdu a vodu. Navíc, pokud se dostane do spodních vrstev půdy, může zhoršit její kvalitu a bránit přirozené cirkulaci vzduchu a vody.

    Dalším problémem je, že fólie není z ekonomického hlediska výhodná. Její pořízení může být nákladné, zejména pokud ji pravidelně vyměňujete. Také její odstranění a likvidace přinášejí další práci a náklady. Proto se stále více zahradníků přiklání k alternativám, které jsou levnější a šetrnější k přírodě.

    Jak kartonem nahradit mulčovací fólii

    Karton je přírodní materiál, který se časem rozloží a obohatí půdu o organické látky. Je neprůhledný, což znamená, že stejně jako fólie zabraňuje růstu plevele, protože blokuje přístup světla. Navíc pomáhá udržovat půdu vlhkou, jelikož minimalizuje odpařování vody.

    Pro použití na zahradě stačí karton rozložit na požadovanou plochu, případně jej překrýt vrstvou přírodního mulče, jako je sláma, tráva nebo dřevěné štěpky. Tento postup zajistí nejen účinnou ochranu proti plevelu, ale i estetický vzhled vaší zahrady.

    Foto: Shutterstock

    Výhody kartonu oproti fólii

    Hlavní výhodou kartonu je jeho dostupnost a nízké náklady. Staré krabice nebo obaly, které by jinak skončily v odpadu, můžete snadno recyklovat a použít na zahradě. Navíc se karton časem přirozeně rozloží, což z něj činí ekologičtější volbu oproti plastové mulčovací fólii.

    Další výhodou je jeho jednoduché použití a snadná manipulace. Karton lze snadno přizpůsobit různým tvarům záhonů a po skončení sezóny ho není nutné složitě likvidovat. Rozložený karton přispěje k zlepšení struktury a úrodnosti půdy, což je bonus, který mulčovací fólie nenabízí.

    Foto: Shutterstock, zdroj: ePicGardening, NKZ

  • Přezimující rostliny potřebují pořádné hnojivo. Důležitý je draslík

    Zima je pro rostliny náročným obdobím, kdy čelí nízkým teplotám, nedostatku světla a často i suchu. Přezimující rostliny proto potřebují specifickou péči, včetně hnojení. Klíčovým prvkem, který jim pomáhá přečkat mrazivé měsíce, je draslík.

    Nenahraditelný draslík

    Péče o zahradu nekončí s posledními spadanými listy. Přezimující rostliny, ať už jde o trvalky, keře nebo okrasné rostliny, vyžadují během podzimu a zimy zvláštní péči. Správné hnojení pomáhá posílit jejich odolnost vůči mrazu, podporuje zdravý růst kořenového systému a zvyšuje šance, že se na jaře opět probudí v plné síle. Draslík je v tomto procesu nenahraditelný, neboť zpevňuje buněčné stěny rostlin a reguluje jejich hospodaření s vodou.

    Proč je draslík tak důležitý?

    Draslík je jedním ze tří hlavních makroživin, které rostliny potřebují k přežití. Na rozdíl od dusíku, který podporuje růst listů, nebo fosforu, který se zaměřuje na kořeny a květy, má draslík jedinečnou schopnost zvyšovat odolnost rostlin vůči nepříznivým podmínkám. Během zimy pomáhá rostlinám udržovat dostatek vody a minimalizuje riziko poškození mrazem.

    Navíc draslík podporuje tvorbu silných buněčných stěn, což znamená, že rostliny jsou méně náchylné k praskání nebo napadení chorobami. Pokud vaše rostliny nemají dostatek draslíku, mohou se během zimy oslabit a jejich regenerace na jaře bude obtížná.

    Foto: Shutterstock

    Kdy a jak hnojit přezimující rostliny?

    Hnojení přezimujících rostlin by mělo začít již na podzim, ideálně v září nebo říjnu, kdy se rostliny připravují na zimu. V tomto období je důležité vyhnout se hnojivům s vysokým obsahem dusíku, který by podpořil nový růst, jenž je před zimou nežádoucí. Místo toho sáhněte po hnojivech bohatých na draslík a fosfor.

    Hnojivo je nejlepší aplikovat kolem kořenové zóny rostliny, aby se živiny mohly snadno vstřebat. U některých druhů, jako jsou ovocné stromy nebo růže, můžete použít granulovaná hnojiva s pomalým uvolňováním. Naopak pro choulostivější rostliny jsou vhodná tekutá hnojiva, která se lépe absorbují.

    Které hnojivo zvolit?

    Na trhu existuje mnoho druhů hnojiv, ale pro přezimující rostliny se nejvíce hodí ta, která obsahují vysoké množství draslíku. Mezi osvědčené volby patří například síran draselný, který je snadno dostupný a efektivní. Další možností jsou organická hnojiva, jako je dřevěný popel, který je přírodní alternativou a zároveň zlepšuje kvalitu půdy.

    Pro zahradníky, kteří preferují hotové směsi, jsou ideální speciální zimní hnojiva. Ta často obsahují nejen draslík, ale i další stopové prvky, které rostlinám pomáhají přezimovat v dobré kondici. Při aplikaci vždy dodržujte doporučené dávkování, protože nadbytek živin může rostlinám spíše uškodit.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Gardeningknowhow, wikiHow, Ceskestavby

  • Na podzim je ideální doba, kdy lze vyhrát nad plevelem

    Jaro sice přináší radost z nových rostlin a květin, ale také se s ním pojí vytrvalý boj s plevelem. Mnoho zahrádkářů může na jaře pocítit frustraci z náletu nežádoucích rostlin, které brání rozvoji květin a zeleniny. S příchodem podzimu však přichází příležitost tyto nechtěné hosty efektivně zvládnout a připravit si zahradu na příští sezónu.

    Údržba záhonků a mulč

    Na jaře se plevel často objevuje v plné síle, vyžadující od zahrádkářů rychlou reakci. Mezi nejčastější plevele patří například pampeliška nebo pýr plazivý. Ty dokážou rychle zabrat místo určené pro pěstování.

    Abyste se vyhnuli nadměrnému množství plevele, je důležité se zaměřit na pravidelnou údržbu zahrady. To zahrnuje nejen ruční vytrhávání, ale také použití mulče, který pomáhá zabránit klíčení nových plevelných semen.

    Podzimní příprava

    Na podzim však nastává čas pro strategické plánování a přípravu půdy na novou sezónu. Po sklizni zeleniny a květin je ideální chvíle se zaměřit na odstranění plevelů, které se během léta usídlily na vaší zahradě.

    Jedním z efektivních přístupů je využití hlubokého orání, které naruší kořeny plevelů a připraví půdu pro zimní spánek. Také je možné vysadit krycí rostliny, které pomohou potlačit plevel a obohatit půdu o živiny. Když budete na podzim věnovat půdě pozornost, spolehněte se, že se vám to na jaře vyplatí.

    Foto: Shutterstock

    Boj s plevelem

    Kromě fyzického odstraňování plevele můžete zkusit využít i ekologické přípravky. Tyto přípravky jsou šetrné k životnímu prostředí a rovněž efektivně omezují množení nežádoucích rostlin. Pravidelným sledováním stavu zahrady a včasnou reakcí na výskyt plevele budete moci dosáhnout zdravějšího a krásnějšího prostředí pro pěstování. Věnováním pozornosti podzimním činnostem na zahradě se tak nejen zbavíte plevele, ale také připravíte půdu na úspěšný start nové zahrádkářské sezóny.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Homesandgardens, Hobbyfarms

  • Jílovitá půda a zahradničení. Jde to dohromady a jak se s tím poprat?

    Každý bychom na svém pozemku uvítali úrodnou černozem. Jenže když na své zahradě kopnete rýčem do země, škodolibě se na vás směje tak akorát jíl. Dá se vůbec v jílovité půdě důstojně zahradničit? A jak z ní udělat o něco pohostinnější typ půdy?

    Proč je jílovitá půda problém?

    Jílovitá půda je slehlá, až moc soudržná, málo propustná, málo provzdušněná a studená. Špatně propouští vodu, za mokra je podmáčená, za sucha ztvrdlá. Minerály, které obsahuje, nedokáže dost dobře uvolnit pro rostliny. Obsah organické hmoty v půdě je malý, rozklad pomalý a půdní život omezený. Takže žádný ráj pro zahradníky a pěstitele. Ale i přes tyto nevhodné atributy se dá jílovitá půda o něco vylepšit.  

    Jak jílovitou půdu zúrodnit?

    Je to práce na několik let, ale vyplatí se. Musíte provzdušňovat, kypřit, na zimu hluboce zrýt. Do půdy je třeba zapracovávat ostrohranný křemičitý písek a organický materiál, nejlépe kompost. Výborně pomáhá také tzv. zelené hnojení. To znamená zasadit rychle rostoucí odolné byliny (hořčice, pohanka, svazenka, jetel nebo kostival). Až rostliny vzrostou, ale ještě předtím, než začnou kvést, takže cca za 2 měsíce, je posečeme a vryjeme je do půdy. Tím se do půdy nastěhují látky a organismy, které jí prospějí. Pokud tolik času nemáte, tak si zavolejte na pomoc těžkou techniku, odeberte půl metru hlíny a nahraďte ji lehčí, lepší půdou.

    Foto: Shutterstock

    Dřeviny vhodné do jílovité půdy

    Douglaska tisolistá, tis, smrk ztepilý, borovice limba, bříza bělokorá, vrba, javor mléč, lípa, trnovník akát, hloh, líska a bez. Všechny tyto dřeviny vám budou poměrně pěkně prosperovat i v ne až tak ideální půdě, třeba té jílovité.

    Trvalky vhodné do jílovité půdy

    Nemusíme se rozloučit dokonce ani s květinami. Někdy se nemusíme snažit přírodu změnit, stačí s ní souznít. Třapatka zářivá, pomněnkovec velkolistý, bohyška, čemeřice, škornice, hluchavka skvrnitá, kosatec sibiřský, kapraď samec či hvězdnice vám budou zahradu nádherně zdobit, i když budou zasazeny v jílu.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Kvetoucizahrada, nkz, Homebydleni, RHS

  • Komáři nesnáší těchto 10 rostlin. Vysaďte si je na zahradě a budete mít klid

    Přečtěte si něco o na každé z těchto 10 rostlin a zjistěte, čím přesně komárům vadí. Také se dozvíte, jak je efektivně využít. Výhodou je, že většinu těchto rostlin možná už máte doma.

    Citronová tráva, levandule, bazalka

    Citronová tráva – tato aromatická tráva obsahuje citronelol, látku, kterou komáři nesnášejí. Při umístění citronové trávy do blízkosti posezení odpuzuje komáry svým silným citrusovým aroma.

    Levandule – levandule má silnou vůni, která komárům přijde nepříjemná. Tyhle fialově kvetoucí rostliny obsahují linalool, který možná znáte z parfémů. Tato složka komáry efektivně odpuzuje. Levandulové keříky můžete zasadit kolem zahrady nebo použít sušené květy v aromalampách.

    Bazalka – bazalka má charakteristickou vůni, která dokonale funguje jako přírodní repelent. Můžete ji pěstovat v nádobách na terase nebo vysadit na záhony. Listy bazalky jsou vhodné i k potření vaší kůže.

    Citronela, šalvěj, majoránka

    Citronela – Olej z citronelové trávy je jedním z nejúčinnějších přírodních repelentů proti komárům. Tento olej, nebo spíše jeho magické aroma se dá pořídit v podobě svíček, citronelového oleje nebo rostliny v květináči.

    Šalvěj – Šalvěj má silnou, aromatickou vůni, která komáry spolehlivě odpuzuje. Pěstovat ji můžete v truhlíku nebo na záhoně. Její listy se opět dají využít k potírání pokožky.

    Majoránka – Silná vůně majoránky komáry odradí. Rostlinu můžete vysadit do nádoby nebo záhonu. Málokdo ví, že se dá využít jako přírodní repelent.

    Foto: Shutterstock

    Rozmarýn, pelyněk, meduňka a česnek

    Rozmarýn – rozmarýn je další silně vonící rostlina, která komárům přijde nepříjemná. Hodí se do truhlíků nebo záhonů na zahradě.

    Pelyněk – tato aromatická rostlina obsahuje silice, které komáry odpuzují. Pelyňkové věnečky nebo svazky listů můžete umístit v blízkosti venkovního posezení.

    Meduňka – meduňka má příjemnou, citrónovou vůni, která komárům vadí. Její listy se opět dají nadrtit. Po nanesení na pokožku bude meduňkové aroma odpuzovat komáry, podobně jako chemické repelenty. Úžasně funguje i jako vůně do aroma difuzérů.

    Česnek – i přes svůj silný pach je česnek skvělým pomocníkem proti komárům. Můžete jej vysadit do záhonu nebo použít drcené stroužky k potírání pokožky.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Gardendesign, Heeman

  • Květák v obchodech je příliš drahý. Vypěstujte si ho jednoduše na zahradě

    Pěstování květáku není náročné, ale vyžaduje správnou péči a podmínky. Základem je zajistit mu to, co potřebuje. Nejdůležitější je dostatečné zavlažování a dostatek slunečního svitu.

    I když je květák běžnou zeleninou, mnoho lidí má k němu negativní vztah, často kvůli školním jídelnám. To je však škoda, protože květák z čeledi brukvovitých nabízí mnoho možností přípravy a má vysoký obsah vlákniny, což ho činí vynikajícím pomocníkem při redukční dietě. Chcete-li si ho snadno vypěstovat na zahrádce, můžete postupovat podle několika jednoduchých kroků.

    Co bude třeba k pěstování

    Když se snažím dostat děti k jídlu zeleniny, často připravuji placičky nebo krémové polévky, a květák je jednou z mých oblíbených možností. Má jemnou chuť a texturu, a navíc se rychle připravuje, takže voňavá večeře je hotová během několika málo minut.

    Co potřebujete k úspěšnému pěstování? Základem je správně zvolené stanoviště. Květák potřebuje hodně světla, ideálně 5 až 8 hodin plného slunce denně. Doba zrání se liší podle vybrané odrůdy, ale obvykle to trvá 90 – 140 dní od výsevu semínek. Květák vyžaduje hodně vody, proto není vhodné jej pěstovat na propustné půdě. Naopak, těžší půda, která lépe udržuje vlhkost, přispívá k úspěchu. Pravidelné přihnojování půdy živinami je také důležité. Mnoho zahradníků doporučuje kopřivové hnojivo, které poskytuje vynikající výsledky pro květák i ostatní plodiny.

    Foto: Shutterstock

    Může něco pěstování zkazit?

    I při maximální péči o pěstování květáku se může stát, že vyrostl pouze malý květ. Je důležité si uvědomit, že květák nesnáší kolísavé teploty, a proto je vhodné jej vysadit na záhon až tehdy, když se teploty ustálí. Obvykle to bývá až v druhé polovině května. Pokud se na květáku objeví hnědé skvrny nebo jsou růžičky zabarvené, může to být způsobeno nedostatkem bóru. Je důležité tento nedostatek rychle doplnit, aby se zlepšil růst a vývoj rostliny.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Extension.usu.edu, Gardenersworld

  • Vypěstujte si česnek na balkonu. Je mnohem říznější než ten z obchodu

    Pěstování česneku je snadné a může to zvládnout naprosto každý. Postačí vám k tomu voda, obyčejná zavařovací sklenice a několik hlav této zdravé zeleniny. Díky správnému postupu pak získáte bohatou úrodu s mnohem říznějšími plody, než jaké kupujeme v obchodech. 

    Jednoduchý způsob pěstování česneku

    Pokud si chcete doma vypěstovat česnek, budete k tomu potřebovat správnou nádobu. Skvěle poslouží například zavařovací sklenice, ale použít můžete i jiné alternativy. Jakmile ji budete mít připravenou, stačí ji naplnit vodou a poté si připravit tolik plodů zeleniny, kolik chcete mít sazeniček. Z hlav česneku následně odstraňte slupky, opatrně seřízněte jejich špičky a všechny je uložte do sklenice (jejich spodní části musí být ponořené ve vodě). 

    Takto připravenou nádobu uložte na světlé a teplé místo a nechte česnek růst. Pravidelně přitom kontrolujte vodu a pokud by bylo třeba, trochu jí doplňte. Již během několika dní si poté všimnete, že na plodech začínají růst zelené klíčky. Ty budou postupem času neustále přibývat, až se z nich stanou vzrostlé sazenice. 

    Během pěstování česneku si dejte velký pozor, aby nezačal plesnivět. Tomu se dá předejít tím, že bude mít vždy dostatek světla. V ideální případě jej tak můžete uchovávat právě na balkoně či parapetu, kam dopadají po celý den sluneční paprsky. Již během několika dalších měsíců vám vyroste bohatá úroda. 

    Foto: Freepik

    Česnek výborně podporuje zdraví 

    A proč si vlastně vypěstovat doma česnek? Tato lahodná potravina nabízí nespočet zdravotních přínosů pro lidské zdraví. Pomůže vám například podpořit krevní oběh a skvěle detoxikuje tělo. Kromě toho pak chutná naprosto skvěle a lze ji využít v mnoha receptech. Ty dokáže výrazně dochutit a zlepšit. 

    Foto: Freepik, zdroj: wikiHow, GardenTech