Tag: Zahrada před zimou

  • Zásadní chyby při prořezávání stromů. Můžete je poničit a přijít o úrodu

    Je dobře možné, že máte letité zkušenosti s pěstitelstvím, přesto jsou vaše ovocnany ve výnosu slabé a s úrodou se v klubu zahrádkářů rozhodně nepochlubíte. I prořezávání stromů má svá pravidla a ačkoliv to vypadá velice jednoduše, jejich porušení může vést nejen k úbytku úrody, ale i případnému úhynu celého stromu. 

    Ať už zkušenosti máte, či ne, vždy je dobré si při prořezávání stromů nechat poradit. Taktika kdy zkrátka jen tak na oko prostříháte větve, aby to nějak vypadalo, má vliv nejen na úrodu, ale také celkové zdraví stromu. Čemu se vyhnout?

    Vše má svůj čas

    Pravidelnost v řezu není vůbec nutná, pokud nevlastníte sad pro produkci ovoce. Není dáno, že na vaší zahradě musíte ovocnany prořezat každý rok, naopak, pokud to situace nevyžaduje, do růstu nezasahujte. 

    Správné načasování je další věcí, na kterou nesmíte zapomenout. Prořezávání se provádí vždy na začátku jara, tedy ve chvíli, kdy pomalu končí doba zimního odpočinku a stromek pomalu nabírá sílu do nového vegetativního období. Teplota by se měla pohybovat kolem 5 stupňů. Nemá smysl prořezávání zbytečně odkládat, ani se unáhlit, mráz by strom mohl definitivně poškodit. 

    Zároveň i příliš radikální řez může vést k devastaci stromu. Vždy pamatujte, že řez by neměl vzít více, než-li ¼ objemu. Pokud to přeženeme, začne strom vyhánět tzv. vlky, což jsou plané výhony, které neplodí a začne litý boj o to, zda vydrží víc ovocnan nebo vy. 

    Také není důvod zkracovat celé výhony, protože ty jinak obrazí právě nevítanými vlky. Zkraťte větve o čtyři pupeny, to zcela postačí k jejich posílení. V sezóně vás překvapí vydatná úroda.  

    Foto: Shutterstock

    Správný řez

    Pamatujte, že při prořezávání musíte vést řez vždy na větevní kroužek. Důvod je zcela jednoduchý – strom nemá při takovém zásahu problém ránu zacelit, zatímco když větev odřežete a necháte pahýl, tak právě ten se začne postupem času rozkládat a stane se přímo vítaným útočištěm pro škůdce a dřevokazné houby. 

    Opatrnosti také dbejte při odstraňování velkých větví, nikdy je nelámejte, naopak postupujte plánovaně, po kouscích, ať nezničíte kůru stromu. Všechny rány nechte pořádně vyschnout a teprve potom je natřete smolou nebo lakem.

    Poslední a velice dobrou radou, nač při prořezu dbát, je úhel – ten, který větev svírá mezi svou odnoží a kmenem. Optimální úhel je mezi 45 – 90 stupni, protože příliš malý úhel zapříčiní, že větem nabere na hmotnosti a následně praskne s prvním silnějším větrem. Ulomená větev za sebou poté na stromě zanechá velice nebezpečnou ránu, která je opět hostitelem všeho nevítaného. 

    Starejte se o své ovocnany dobře, nikdy ne příliš, ale ani je nezanedbávejte. Oplatí vám to na chutné a bohaté úrodě. 

    Foto: Shutterstock, zdroj: leaflimb, lawnstarter

  • Skladování mrkve má svá pravidla. Vydrží mnoho měsíců a neztratí chuť, když dodržíte správný postup

    Milujete mrkev a je pro vás nepostradatelnou součástí jídelníčku? Kdo by si po celý rok nedopřál její unikátní chuť v hlavním chodu, zdravých přílohách nebo netradičních dezertech. Ovšem, kde čerstvou a krásně voňavou kořenou zeleninu stále brát? Vypěstujte si ji! Není na tom nic složitého, protože mrkev můžete pěstovat téměř po celý rok, navíc vám dnes poradíme, jak ji správně uskladnit. 

    Vypěstujte si vlastní zásoby

    Přestože mrkev není naší původní odrůdou, daří se jí v našich podmínkách velice dobře a pěstovat ji můžete opakovaně v průběhu celého vegetativního období. Mrkev se dělí na letní, kterou si sezóně rádi chroupeme přímo u záhonku a také na zimní, jejíž zásobu si můžeme uložit ve sklepě. Mrkev vám vydrží v dobrých podmínkách a teplotním rozmezí mezi 0 až 4 stupni až šest měsíců a vy budete mít pravidelný přísun vitamínů na váš talíř.

    Mrkev dozrává kolem 80 dní. Pokud provedete výsev na jaře, první mrkev budete mít v období července, poté je možné ji vysévat po celou sezónu.  Zimní mrkev vysejte zhruba v srpnu, tedy tak, aby stihla dozrát do prvních mrazíků.

    Efektivní uskladnění mrkve

    Mrkev k uskladnění by měla být zdravá a nepoškozená. Zároveň se nikdy před samotným uložením nečistí od zeminy, naopak od toho natě se dávají pryč vždy. Ukládejte mrkev do prostoru, který bude ideálně chráněn před mrazem a také vlhkostí, která zelenině neprospívá.

    Nejčastěji se mrkev ukládá do pilin nebo do písku. Nejdřív nasypejte vrstvu materiálu, naskládejte mrkev a následně další vrstvou přisypte. Takto uložená mrkev vám vydrží až půl roku. I mikrotenový sáček v tomto případě poslouží přímo ideálně – především těm, kteří nemají k dispozici sklepení s ideální teplotou a vlhkostí. Je vždy vhodné zvolit pevnější sáčky, do nich mrkev naskládat po kusech, vyfouknout z nich vzduch a nechat na regálech v chladu, případně v lednici. Mrkev takto vydrží i několik týdnů.

    Foto: Shutterstock

    I zamrazení je možné

    Pokud nemáte vůbec žádné úložné prostory, můžete si vypěstovanou mrkev i zamrazit. Ovšem v tomto případě je nutné – především pro zachování čerstvosti – mrkev krátce blanšírovat a následně rychle zchladit. Doporučuje se také mrkev před samotným zmrazením vyskládat na plech a dát na zhruba dvě hodinky do mrazáku, teprve poté ji umístit do sáčků a zamrazit pro budoucí potřebu.

    Ať už patříte mezi šťastlivce, kteří mají sklep a mohou si svou pracně vypěstovanou úrodu uskladnit tam, či k těm, kteří sice musí mrkev zamrazit, přesto je bude hřát pocit čerstvosti z vlastní zahrádky, jistě vám tato doporučení přijdou vhod a vy se budete moci celou zimu radovat z nezaměnitelné chuti vlastní mrkve. 

    Foto: Freepik, zdroj: Tinygardenhabit, Masterclass

  • Podzimní výsadba stromů je vhodná jen pro určité druhy. Mohli byste o ně přijít 

    Často si kladete otázku, která roční doba je pro výsadbu stromů nejlepší? Dnes vám přinášíme odpověď i výhody jednotlivých období, včetně toho, jaké stromky se vám na podzim skutečně sázet nevyplatí.

    Jaro versus podzim

    I když je tato věčná otázka často zmiňovaná, pravda je jedna, ani mezi jedním není rezolutní vítěz. Jak období jara, tak podzim sebou při výsadbě nese svá pro a proti. Vždy se primárně držíme toho, abychom vysazovali dle nároků jednotlivých odrůd.

    Jaro je obecně bráno, jako vhodné období k nové výsadbě. Počítejte s tím, že v létě stromek zažije stresové období, kdy bude jeho nedostatečně rozvinutý kořenový systém prahnout po vodě, kterou mu mohou odepřít především horka, s nimiž se v posledních letech setkáváme. Saďte proto, co nejdřív z jara – ideální období je, když skončí mrazy a dovedete zarazit rýč do země – tedy od března. Myslete na to, že nově zasazený stromek bude vyžadovat vaši péči ve formě pravidelné zálivky, která se nesmí podcenit.

    Nyní si jistě říkáte, že podzim může být vhodnější, ale co s těmi mrazy? Ideálním obdobím pro výsadbu je říjen, kdy má stromek ještě dostatek času k tomu, aby se na zimu připravil. Se zimou pak nastává čas odpočinku, kdy se dřevina dostává do zimního spánku, spotřebovává méně energie a na jaře se tedy probouzí plná síly a řádně zavlažená. 

    Na podzim nikdy nesaďte meruňky nebo broskve, nejsou za mlada odolné mrazu, umístěte je na zahrady až na jaře. Naopak od toho jabloně, slivoně, hrušky, třešně nebo révu můžete klidně vysadit ještě před zimou. 

    Foto: Freepik

    Příprava na výsadbu

    Jelikož jsme se nyní společně ujistili, že s podzimem můžete ještě na zahradu několik ovocnanů s klidnou duší doplnit, pusťme se společně do přípravy k výsadbě.

    Stromek, který přivezete ze zahradnictví zasaďte vždy, co nejdřív a nikdy ne do otvoru, odkud jste vykopali starou dřevinu. Připravte zcela novou díru, která by měla kořenový bal stromu přesahovat až čtyřikrát, důkladně ji prolejte vodou a nechte několik dnů vyvětrat. Poté naplňte kvalitní zeminou s přidaným humusem, vsaďte stromek a opatrně zasypejte, dokud není spodní kořenový bal důkladně přikrytý hlínou. Zeminu shora citlivě ušlápněte, aby stromek dobře držel a pořádně zalijte. 

    Je jisté, že období podzimu a jara pro své deštivé dny poskytne pro nové stromky vždy to nejlepší. Nyní již víte, že pokud chcete nechat na jaře zahradu probudit v plném proudu, je vhodné zasadit určité stromky již na podzim a s jarem přivítat první květy.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Purdue, Extension, Blog.tentree

  • Zazimování zahrady: Jaké kroky nyní udělat, aby na jaře byla zahrada opět krásná a plodná

    Celý rok se o naší zahradu krásně staráme, hnojíme, plejeme. Stačí první přízemní mrazíky a z nechráněné krásné zahrádky se může příští rok stát pohroma. Nepodceňujte proto přípravu před zimou a ochraňte všechny potřebné rostliny, provzdušněte a vyplevelte půdu. Abyste o krásné rostlinky nepřišli.

    Okrasné záhony

    Ostříhejte odkvetlé trsy trvalek, odstraňte nežádoucí plevel a prokypřete půdu. Na podzim můžete vysadit nové trvalky, pokud chcete obohatit zahradu o další kvetoucí krásu. Na záhon nahrňte suché listí, je to nejlepší izolační vrstva. Obnovte také vrstvu mulče nejlépe na 5 cm.

    Teplomilné rostliny nezapomeňte schovat dovnitř. Nejlépe poslouží chladná chodba, garáž, sklep nebo neobydlené chaty.

    Trávník

    Na podzim nezapomínejte také na trávník, který vyžaduje trochu péče. Odstraňte spadané listí. Trávník posekejte nejlépe do výšky 5 cm. Provzdušněte půdu a kořínky vertikutátorem. Potom využijte hnojivo, aby měl trávník dostatek živin.

    Dřeviny

    Pokud je slunečno zalévejte ještě stále zelené jehličnany. Choulostivé dřeviny obalte jutou nebo jinou textilií tak, aby vrchní část trčela ven. Stromům zkontrolujte opory, aby je v zimě nevyvrátil silný vítr. Sloupovité jehličnany zase může poškodit nával sněhu. Nezapomeňte je proto svázat, aby nedošlo k jejich poškození. Nižší keře můžete ochránit před mrazem nahrnutou půdou nebo listím.

    Skalka

    Skalku je třeba zakrýt různými větvičkami, zejména málo odolné druh skalniček. Nikdy nezakrývejte skalku netkanou textilií, poslouží nejlépe větvičky jehličnanů. Pokud máte skalku kamenitou, dosypte kamínky, aby byly kořeny lépe chráněny.

    Podzimní stříhání

    Na podzim to nepřeháníme se zakracováním keřů a růží. Nevíme, jak krutá zima může být a jaké větvě nám mohou vymrznout. Nejlépe keře zastřihneme jen o třetinu. Trsy okrasných travin by se na podzim také neměly zakracovat. Stonky jsou totiž duté a voda z deště nebo z tajícího sněhu zatéká dovnitř. Tím potom začne trs hnít a může dojít i k úhynu rostliny.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Prevention, Lawnstarter