Tag: záhon

  • Neutrácejte za drahý substrát. Vyvýšený záhon naplníte mnohem levnějším způsobem

    A je to tady! Jaro dělá pokusy, vystrkuje krokusy a davy lidí dělají nájezdy na hobbymarkety a zahradnictví. Chceme pěstovat a chceme pěstovat hned! Nicméně takové zahradničení není úplně nejlevnější koníček. Jak ušetřit na substrátu do vyvýšeného záhonu?

    Zbytky dřeva

    Pokud máte záhon obzvlášť hluboký, doporučujeme naspod umístit zbytky dřeva, ať už větve, kmeny, kusy pařezu nebo i staré trámy. Tento materiál se bude rozpadat velice pomalu a po celou tu dobu bude do půdy uvolňovat vítané látky. U větví pozor na to, aby byly úplně suché. Jinak by vám mezi květinami a zeleninou brzy bujely stromy nebo keře.

    Kůra, hobliny a piliny

    Pokud jste nedávno brousili nebo pilovali čisté dřevo, rozhodně piliny nevyhazujte. Raději s nimi šup do záhonu. Jsou velice prospěšné.

    Sláma

    Sláma půdu skvěle provzdušní a dost dobře také zadržuje vodu. Spotřebovává z půdy dusík, ale v mnohonásobné míře jej pak po svém rozkladu vrací zpět. Její přítomnost podporuje činnost prospěšných mikroorganismů.

    Foto: Shutterstock

    Listí

    Rozkládající se listí je skvělou předposlední vrstvou před substrátem. Pokud vám tedy na zahradě zbylo z podzimu ještě nějaké spadané listí, neházejte ho do bio popelnice, ale do záhonu. Obsahuje spoustu mikroorganismů a dost často i půdních živočichů.

    Kompost

    Do vrchních 30 cm smíchejte kvalitní substrát společně s kompostem. To je ideální kombinace pro podporu růstu rostlin. Kompost dodává živiny, zadržuje vodu a provzdušňuje.

    Ušetřete i na záhonu

    A když už jsme u toho šetření, tak pokud hledíte na korunu, v žádném případě si vyvýšený záhon nekupujte. Kupa peněz za trochu dřeva (případně plastu) a pár hřebíků. Raději si ho z trámů „zbouchněte“ sami. Za dvě hodinky máte hotovo.

    Foto: Freepik, zdroj: Thespruce, Dumazahrada

  • Co je dobré sázet na záhony po sklizni. Můžete ještě vypěstovat brambory

    Zeleninu už máte sklizenu a vaše záhony zejí prázdnotou? To je docela smutný pohled, nicméně pro záhony se dá ještě leccos udělat. Buď ho „zazimujte“, to znamená potáhněte černou folií, aby se nezaplevelil, nebo ho osejte zeleným hnojením, např. řepkou. A co mohou podniknout ti nejodvážnější? Vy můžete zkusit vysázet brambory. Ano, je to na hraně, ale kdo se bojí, nesmí na brambory.

    Jaké brambory sázet?

    Uskladněné, z minulé sklizně. Přesně, ty naklíčené, vrásčité kousky. Vysazujte pouze velmi rané nebo rané odrůdy s vegetační dobou kolem 90 dní (např. Anuschka).

    Jak záhon připravit?

    Vyhrabejte zbytky po sklizené zelenině a půdy prokypřete do hloubky 15 cm. Motykou udělejte hlubší rýhy a prolijte je roztokem vody a kravského hnoje. Ten vyrobíte tak, že namočíte granulovaný kravský hnůj do vody (na 10 l vody dvě lopatky hnoje) na dva dny. Občas promíchejte. Toto množství stačí na 2,5 m dlouhou brázdu. Do výsadbových rýh pak zasaďte brambory přibližně 35 cm od sebe. Můžete sadit i bez metru, od oka. Nakonec je zahrňte hlínou a na každé udělejte kopeček asi 20 cm.

    Foto: Shutterstock

    Jak se o brambory starat?

    Brázdy pokryjte mulčem, např. posečenou trávou. Pokud je léto horké, zalévejte. Ale ne zas příliš. Jakmile brambory začnou růst, opět nakopčete. Pokud vás zlobí mandelinky, použijte chemický postřik.

    Kdy sklízet?

    To je alchymie. Budete se muset řídit svými zkušenostmi a intuicí. Podle natě se příliš neřiďte. A hlavně hlídejte počasí, abyste sklidili před prvními mrazy.

    Co všechno se dá zasít v srpnu?

    Musí jít o rané druhy zeleniny, které mají krátkou vegetační dobu, ale s trochou štěstí ještě při zasetí v srpnu do zimy sklidíte špenáty, rukoly, polníček, čínské zelí a různé druhy asijské listové zeleniny.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Jimejinak.cz, PlanturaMagazine