SnadnoBydlet.cz

Tag: Voda

  • Hospodyňky začaly do záchodu přidávat prací prášek. Je to prý hotový zázrak

    Údržba a pravidelné čištění toalety jsou důležité, ale často opomíjené činnosti. Nestačí totiž jen rychle vyčistit záchod štětkou. Čas od času je potřeba větší zásah. S tím nám pomůže prací prášek.

    Chemii na WC zastoupí prací prášek

    Pravděpodobně doma máte na čištění toalety větší množství různých přípravků. Přitom to často není ani potřeba. V mnoha případech nám totiž pomůže obyčejný prací prášek. Není tedy potřeba skladovat chemikálie navíc. Prát musíme všichni a prášek na praní má vícero využití.

    Metoda použití pracího prášku je zcela triviální. Stačí toaletu spláchnout a dohlédnout na to, aby všechna znečištěná místa byla dostatečně vlhká. Následně nasypeme malý hrnek prášku na praní na všechna místa, kde se snažíme nečistoty odstranit.

    Prášek necháme působit asi 20 minut. Během té doby dohlédneme na to, aby nám někdo omylem toaletu nespláchl. Po uplynutí času všechna místa vydrhněte štětkou a vše opět spláchněte, tentokrát vřelou vodou z varné konvice. Horká voda zaručí správné rozložení čistících částeček. Nikdy nepoužívejte jako alternativu k prášku aviváž. Má jiné složení a vlastnosti a hrozilo by i ucpání odpadu.

    Prací prášek je unikátní vynález

    Prací prášek je relativně unikátní vynález. Prošel velice dlouhou cestou vývoje a jeho všestrannost, jako čistícího prostředku, je až překvapivá. I proto je vhodný i na čištění toalet. Obsahuje totiž látky, které nutně musí reagovat se všemi druhy znečištění. Bílkoviny, tuky, organické i neorganické nečistoty, to vše kvalitní prací prášek nějak zpracuje. Akorát, v tomto případě, bude jeho pole působnosti na keramice toalety, než na nerezovém bubnu pračky.

    Foto: Shutterstock

    Na vodní kámen stačí chemie ze základky

    Pokud vaši toaletu napadl vodní kámen, zkuste si vzpomenout na hodiny chemie v základní škole. Konkrétně na látku o kyselinách, zásadách a jejich interakcích mezi sebou. Vodní kámen není nic jiného než obyčejný ztvrdlý vápník. Ten se totiž nemusí nutně vyskytovat jen v ledvinách ale také v toaletní míse a kdekoliv jinde.

    Na rozdíl od lidského těla, nevyžaduje odstranění kamene ze záchodu zásah odborníka s diplomem. Stačí nám jen balíček obyčejné kyseliny citronové. Postupujte úplně stejně jako v případě toaletního prášku. Kyselina reaguje se zásaditým vodním kamenem a začne ho rozpouštět. Stejně dobře poslouží jakákoliv silně kyselá látka – například ocet. Ten ale nechte působit alespoň přes noc.

    Foto: Shutterstock, zdroj: diyjoy, HomeMaking

  • Připálená pánev bude díky jednoduchému zásahu jako nová

    Připálit pánev při vaření není nijak složité. Stačí chvilka nepozornosti a neštěstí, kouř a zápach je na světě. Konkrétněji, spolu s námi v kuchyni. Jak ale následně odstranit připáleninu z pánve?

    Pánev necháme nejdříve odmočit

    Rozhodně nedoporučujeme rozpálenou pánev ihned ponořit do vody. Hrozí nejen poškození povrchu pánve, ale vzniklé horké páry vám mohou nepříjemně opařit ruce, v horším případě obličej.

    Pánev nechte v klidu vychladnout. Následně jí ponořte do vody s trochou prostředku na nádobí a nechte spáleniny v klidu odmočit. To bude trvat asi 30 minut. Po půl hodině zkuste pomocí prostředku na nádobí a houbičky nečistoty opatrně odstranit. Můžeme si pomoci odmašťovačem na nádobí.

    POZOR! Nikdy nepoužívejte drátěnku. Ta sice spáleninu vyčistí perfektně ale i s teflonem, případně poškrábe nerezový povrch pánve. V obou případech je to dříve či později pro pánev jednosměrný lístek do popelnice.

    Silnou spáleninu povaříme

    Pokud se připálenina stále drží na povrchu, je nutné přistoupit k více nekompromisním metodám. V tomto případě potrestáme zbylé spáleniny trestem uvaření v horké vodě.

    Zní to sice mírně barbarsky, ale jde o velice účinnou metodu, která se používá už velmi dlouho. Jednoduše nalijte do velkého hrnce vodu. Do vody přidejte pár polévkových lžic pracího prášku (stačí cca 2-3, v závislosti na velikosti pánve a hrnce) a stejné množství odmašťovače. Vše dobře rozmíchejte a vložte do vody pánev.

    Vodu přiveďte do varu a vařte pánev asi 15 minut. Horká voda funguje jako inhibitor čistících účinků použitých prostředků. Kousek po kousku se budou zbylé spáleniny odlupovat a na konci vaření nám zbyde krásně čistá pánev. Nemusíte se o svou pánev bát. Vše se odehrává v teplotě kolem 100 stupňů, což je hluboko pod maximem teplotní odolnosti pánve.

    Foto: Shutterstock

    Myslíme i na matku přírodu

    Pokud je vám použití trochy té chemie proti srsti, máme pro vás alternativní řešení.

    • Pánvičku odmočte přes noc v octu. Ráno vše přečistěte houbičkou
    • Zkombinujte jedlou sodu a ocet (poměr 1:1), vzniklá pěna je výborný odstraňovač mastnoty. Použijte kartáček, nebo houbičku
    • Pasta z citronové šťávy a jedlé sody funguje stejně dobře (opět v poměru 1:1)

    Foto: Shutterstock, zdroj: TasteofHome, GoodHouseKeeping

  • Nedávejte utěrku na dvířka od trouby

    Děláme to asi občas všichni. Místo toho, abychom utěrku umístili na háček, raději ji přeloženou zavěsíme na dvířka od trouby. Je to sice velmi pohodlné, v některým případech možná i instinktivní, ale jde také o velmi nebezpečný hazard se zdravím a majetkem. Utěrka, ani nic jiného, na dvířka trouby prostě nepatří.

    Není utěrka jako utěrka

    V dnešní době existují celé stohy utěrek, které se používají k sanitárním a jiným účelům. Od obyčejných textilních utěrek pro utírání nádobí, přes ty z umělých vláken na utírání prachu, až po vysoce specializované, které se používají například k leštění karoserií.

    Liší se tedy nejčastěji způsobem použití a pořizovací cenou. Téměř všechny ale mají jednu společnou věc. Při nesprávném používání a nehygienické údržbě se z prosté utěrky stává časovaná bomba.

    Na dvířka trouby nic nezavěšujte

    Možná vás už napadlo, že hlavní problém utěrky zavěšené na dvířkách trouby je zřejmě v požární bezpečnosti.

    V extrémních případech může samozřejmě dojít i vznícení. Bude se vám to zdát sice nepravděpodobné, nicméně přesně takto vzniká u nás až několik desítek požárů ročně. A určitě nechcete být další číslo ve statistice.

    Navíc nejde jen o oheň. Pokud zavěsíte vlhkou utěrku na rozehřátou troubu, může se vlhkost v textilii vyšplhat na vysoké teploty. Pak už stačí jen málo k případným opařeninám, zejména u dětí.

    Foto: Freepik

    Utěrky jako semeniště bakterií

    Nesmíme zapomínat ani na pravidelnou obměnu použitých utěrek a jejich časté praní. Nezáleží na tom, jakým způsobem se utěrka používá. Důležité je, kde se používá. A pokud se má vyskytovat v prostředí, kde se manipuluje s potravinami, je správná hygiena naprosto stěžejní.

    Utěrka se totiž velice rychle stává semeniště různých baterií, virů a ještě častěji plísní. Vlhkost, správná domácí teplota a neustálý přísun živin z různých nečistot, je vynikající příležitost pro nevyžádanou návštěvu z mikroskopického světa.

    To pak může vést k různým zdravotním potížím strávníků i obyvatelům bytu či domu. Nejčastěji se jedná o potíže kožní, trávicí a v horším případě i respirační. A bohužel se nejedná pouze o ojedinělé případy. Za nevhodný stav utěrek na nádobí a jejich uskladnění, může hygienická kontrola zavřít celou restauraci.

    Utěrky po použití nechte vždy řádně vyschnout, nenechávejte je v přímé blízkosti potravin a pravidelně je střídejte. Není přeci nutné, kvůli špinavé utěrce, si přivodit nějaké problémy.

    Foto: Shutterstock, zdroj: TheKitchn, Apartmenttherapy

  • Špatným použitím pečicího papíru můžete hodně pokazit

    Pečicí papír používá majoritní většina kulinářů po celém světě. Tento pomocník zajistí, že se pečené potraviny nepřipálí k povrchu. To ví asi každý. Nicméně stále velmi mnoho lidí používá pečicí papír špatně. A víte, jak se vůbec vyrábí?

    Výrobní proces papíru překvapí

    Hlavní surovou složkou je látka zvaná dřevovina. Ta se vyrábí, stejně jako surovina pro běžný papír, ze stromů. Metoda výroby se nicméně liší, je u ní používáno více mechanizace než chemie. Dnes se navíc v rámci ekologie dřevovina vyrábí z recyklovaných vláken papíru.

    Dřevovina se namáčí do roztoku kyseliny sírové. Ta tuto složku částečně rozpustí. Díky tomu se vytvoří zesílený síťový materiál s vysokou tepelnou odolností, hustotou a stabilitou a zvýšenou nepřilnavostí. Tím vzniká papír pergamenového charakteru, který kuchařky používají dnes.

    Jak používat pečicí papír

    Pečicí papír většina z nás používá stylem “nějak cca to utrhni a mrskni to na plech”. To je sice metoda velice rychlá, ale vhodná spíše pro zcela základní pečení. Pro lepší kulinářské výtvory je potřeba pečicí papír používat více sofistikovaně.

    V případě pečení na obyčejném plechu se nedoporučuje papír nijak mačkat. Navíc musí mít přesné rozměry plechu. Běžná vlastnost papíru je rolovaní se zpátky do ruličky. Tomu předejdeme pomazáním rohů trochou másla, těsta, případně vody a přilepíme je přímo k plechu.

    Použit vody pod plech k lepšímu držení celého papíru je možné pouze v případě odpalovaného těsta, kynuté těsto se s vodu pod papírem neupeče dobře.

    Foto: Freepik

    Naučte se tvarovat

    Tvarování papíru se hodí hlavně v případě pečení dortů a jiných pochutin, které vyžadují umístění do vyšších forem.

    Odměřený a ustřižený papír přiložte k formě, kterou otočíte vzhůru k nohama. Následně ho skládejte podle tvaru formy. Skládané rohy musí dobře držet tvar. Po vyvarování všech rohů papír bez mačkání a natahování stáhněte, otočte formu zpátky a papír do ní vložte.

    V případě kulaté dortové formy si jí nejdříve na papír obkreslete dno a přidejte si k tomu 2-3 centimetry na pás. Po vystřižení správného tvaru obskládejte kolem pásu a vytvoříte nepřilnavé dno.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Epicurious, wikiHow

  • Jak jednoduše vyčistíte popelnici. Jednou za čas je to nutné

    Čištění popelnice není příjemné, není voňavé, není vyhledávané, ale je bezesporu nutné. Alespoň tedy jednou za čas bychom měli nádobu na odkládání odpadu řádně vyčistit a vydezinfikovat. Zbavíme se tak nejen zápachu, ale také různých zdravotních rizik.

    Schválně si zkuste vzpomenout, kdy naposledy jste myli popelnici. Rozpětí nejčastějších odpovědí bude od nikdy do nepamatuji si. Přitom jde o nezbytný úkon, který zajistí odstranění neustálého zápachu a žádanou hygienickou čistotu odpadní nádoby.

    Základní čištění popelnice

    Úplně nejzákladnějším způsobem čištění popelnice je samozřejmě použití vody, zahradní hadice, případně pomocí vysokotlakého čističe (vapky). Pro naše účely si ale rozdělíme popelnice na plastové a plechové.

    Čištění plastové nádoby je snadnější. Nejdříve z popelnice odstraňte všechny zbytky, které jdou snadno odstranit. Následně zhruba do poloviny popelnice napusťte vodu a nechte alespoň dvě hodiny nečistoty odmočit. Pro lepší efekt můžete do vody nalít litr běžného kuchyňského octa. Pomůže s odmočením větších nečistot. Odpadní vodu z popelnice vylijte a zbylé nečistoty odstraňte pomocí proudu z hadice, případně vysokotlakého čističe. V případě silnější špíny můžete na pomoc povolat kartáč, případně, jako nouzovku, obyčejné koště.

    Plechová popelnice je většinou pozinkována a měla by vydržet dlouhodobé působení vlhkosti. Zde můžete postupovat téměř identicky, nicméně vodotěsnost podobných popelnic je spekulativní. Zde nejlépe použijte rovnou hadici, kartáč a nějaký saponát. Popelnici nechte následně hrdlem dolů řádně vyschnout. .

    Dezinfekci popelnice nepodceňte

    I vodou umytá popelnice může stále zapáchat. Zápachu se nejlépe zbavíme řádnou dezinfekcí. První krok jsme učinili nalitím octa. To ale samo o sobě nestačí.

    Jako dezinfekce a zároveň osvěžovač nám poslouží klasické savo s rozprašovačem. To můžeme použít na oba typy popelnic. Vnitřní prostory řádně savem vystříkejte a nechte zhruba 20 minut působit. Po uplynutí této doby vše řádně vypláchněte vodou a nechte vše řádně vysušit.

    Čištění byste měli provádět alespoň jednou za tři měsíce.

    Foto: Freepik

    S čištěním popelnic může pomoci město

    Některá města, případně společnosti pro svoz odpadu, nabízí ve svých službách pravidelné čištění popelnic. Samozřejmě za mírný poplatek. I tak jde ale často o lákavou možnost, jak se vyhnout těmto povinnostem. Informujte se na svém úřadě, nebo přímo u odpadní společnosti. Často ani není potřeba někam s popelnicí jezdit. Popelářské vozy jsou často již vybaveny k podobným úkolům.

    Foto: Freepik, zdroj: Glad, Apartmenttherapy, Simplegreen

  • Na čištění pračky musíte použít jednu konkrétní věc, jinak vám dlouho nevydrží

    Čištění pračky patří mezi nezbytné činnosti, které prodlužují životnost tohoto přístroje. Často ale mnoho lidí tuto povinnost zanedbává a pak se diví, že jim po záruce pračka vypoví službu. Pořízení nového přístroje pak přijde na tisíce korun, které nám pak často chybí někde jinde. Čištění pračky nebývá náročné a často stačí zkombinovat dvě, tři ingredience pro docílení potřebného efektu. My si dnes představíme několik metod čištění, které nám zajistí dlouhodobou funkčnost pračky.

    Čištění není složité

    • Čištění horkou vodou

    Pokud zrovna nemáte po ruce absolutně nic, na nejzákladnější vyčištění nám postačí jen horká voda. Nastavte program na nejvyšší teplotu a pusťte pračku na prázdno. Pro zlepšení efektu můžete přidat trochu prostředku na nádobí.

    • Nezapomínejte na zásobník na prášek

    I zásobník pracího prášku potřebuje, čas od času, trochu péče. Vyjměte zásobník z pračky a nechte ho odmočit v horké vodě. Následně ho důkladně vyčistěte pomocí kartáčku a řádně vysušte. Poté zkontrolujte dutinu v pračce a odstraňte nečistoty i zde.

    Tato část pračky obsahuje překvapivě ohromné množství nečistot, což je často důvodem špatně vypraného prádla.

    • Na zápach použijeme bílý ocet a jedlou sodu

    Kombinace octa a sody je známá jako účinné čistidlo na všechny možné nečistoty. Nejinak je tomu i zde.

    Nastavte opět program na nejvyšší teplotu a do bubnu nalijte velký hrnek bílého octa. Bílý ocet je výborná dezinfekce a odstraňovač zápachu. Po doběhnutí mycího programu nasypejte do bubnu půl stejného hrnku jedlé sody a celý postup opakujte. Soda dočistí zbytek pračky, odstraní zbylý zápach a ošetří nerezové části spotřebiče. Po tomto procesu nechte pračku přes noc vyschnout.

    • Na velký problém s nečistotou použijeme bělidlo

    Bělidlo se nepoužívá jen na prádlo, ale také na čištění silně zasažených ploch. Bělidlo je zkrátka silný “utrejch”.

    Do bubnu pračky nalijeme půl velkého hrnku bělidla a druhou polovinu do zásobníku na prací prášek. Pustíme program s nejvyšší teplotou a necháme ho do poloviny běžet. V polovině program zastavíme a necháme pračku hodinu v klidu. Po uplynutí této doby necháme program doběhnout. Následně ještě spustíme program na máchání prádla, aby se bělidlo dobře vyplavilo ze všech míst.

    Po doběhnutí máchání vytřeme řádně buben, těsnění a zámky čistým, vlhkým hadříkem. Pračku necháme řádně vyschnout.

    Foto: Shutterstock

    Opomíjené drobnosti

    • Myslete i na filtry

    Filtr patří mezi silně opomíjené věci. Přitom zanesený filtr neplní svou funkci a dochází opět ke kontaminaci vypraného oblečení.

    Filtr z pračky vyndejte dle návodu. Následně vyčistěte prostor kolem filtru a vytřete ho do sucha. Špinavý filtr necháme odmočit v horké vodě se saponátem. Poté ho kartáčkem jemně zbavte všech nečistot a nechte ho vydezinfikovat v octové vodě (1:1 vody a acta)

    • Těsnění a zámky

    Po každém praní je nutné zkontrolovat všechna těsnění a zámky. I zde se totiž usazuje velké množství nečistot, která nám následně mohou vyprané prádlo zaneřádit. Pečlivě a s citem vytřete všechna místa na těsnění a odstraňte případné nánosy.

    Jak často čistit pračku?

    Záleží na druhu údržby. Nicméně v rámci prevence je dobré vyčistit pračku, pomocí octa či bělidla, alespoň jednou za 14 dní. Filtr kontrolujeme každý měsíc, v závislosti na intenzitě praní i dříve. Těsnění a zámky se musí vyčistit po každém praní.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Architecturaldigest, BHG

  • Zubní pastu si můžete vyrobit sami. Bude levnější a bez chemie

    V dnešní době je zubní pasta naprostou samozřejmostí. Je všude k dostání, má nepřeberné množství chutí, barev a jiných vymožeností. Samozřejmě je velký rozdíl v pořizovací hodnotě. Velmi levné zubní pasty mají efekt spíše jen na oko, obsahují mnoho chemikálií, o jejich zdravotní nezávadnosti se vedou často spory a kvalitní zubní pasty bývají zase velmi drahé. Dilema nákupu můžete vyřešit výrobou vlastní zubní pasty. Je to velice snadné a výsledný produkt je ekologický, velmi kvalitní a účinný.

    Je zubní pasta při požití nebezpečná?

    Zubní pasta je farmaceutický produkt, který není vhodný k přímé konzumaci. Podobná upozornění najdete na každé tubě s pastou. Každý již někdy zkusil pastu ochutnat a spolknout. A brzy jste zjistili, že existují věci, které se konzumaci hodí daleko lépe. Při nadměrném požití pasty zásadní nebezpečí nehrozí. Spíše nás čekají nepříjemné epizody na toaletě.

    U malých dětí je riziko nadměrného požití z důvodu lepší chuti samotné pasty. Zde to může mít horší následky v podobě křečí bříška, průjmu, zvracení a jiných radostí, kterým je lepší se vyhnout.

    Jedlá soda v hlavní roli

    Jedlá soda je zásadní složkou při výrobě domácí zubní pasty. Receptů existuje velmi mnoho a my jsme vybrali ty, které jsou na výrobu nejlehčí a nejlevnější.

    • Jedlá soda + voda

    Nejzákladnější recept je prosté mísení vlažné vody a sody do pastového skupenství. Je to ale naprostá nouzovka. Takováto pasta sice čistí dobře, ale nemá dobrou chuť a nezbaví ústa zápachu. Doporučujeme, když už nic jiného není po ruce.

    • Recept od instruktorů přežití

    Tento způsob pochází ze zkušeností vojáků, dobrodruhů a instruktorů pro přežití v přírodě. V případě, že nemáte jinou možnost ústní hygieny, použijte malý uhlík z táboráku. Uhlí obsahuje aktivní látky, které pomáhají při čištění a bělení zubů. Jednoduše malý uhlík rozdrťte a smíchejte s malým množstvím vody. Výsledný produkt můžete použít stejně jako pastu na zuby. Pokud nemáte kartáček, uhlík jednoduše rozkousejte. V obou případech si dobře vypláchněte ústa.

    Foto: Shutterstock
    • Jedlá soda + kokosový olej + éterické oleje

    Dvě lžíce kokosového oleje smícháme s jednou lžící jedlé sody. Následně přidáme 10-20 kapek éterického oleje dle chuti a potřeby.

    Éterické oleje mají totiž různé účinky a záleží jen na nás, která zrovna využijeme.

    1. Eukalyptus je protizánětlivý a zlepšuje celkové klima v ústech.
    2. Hřebíček se používá proti plísním, kvasinkám a virům. Navíc působí jako anestetikum na bolesti zubů.
    3. Měsíček je antibakteriální a pomáhá při hojení různých poranění v ústní dutině.
    4. Mátu ocení hlavně lidé, kteří na afty. Její další účinky jsou opět antibakteriální a dobře osvěží dech.
    5. Citron, skořice, pomeranč a rozmarýn se liší chutí, ale jejich účinky jsou vesměs identické. Bojují s bateriemi, viry a plísněmi.
    • Jedlá soda + xylitol + bentonitový jíl

    Xylitol, neboli dřevný cukr, chrání zuby před zubním kazem, přispívá k mineralizaci zubů a má antibakteriální účinky. Tento “”hodný cukr” útočí na ústní mikroflóru, která zodpovídá za vzniky zubních kazů. Bentonitový jíl zase v sobě obsahuje mnoho vitamínů a minerálů pro zdravý růst zubů.

    Smísíme lžíci xylitolu, lžíci jedlé sody a lžíci bentonitového jílu. Tuto pastu nesmíme skladovat k kovových krabičkách, jelikož by reakce kovu s pastou by znehodnotila celé dílo. Pastu nabíráme pouze dřevěnou špachtličkou.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Blog.mountainroseherbs, news-medical

  • Geniální způsob, jak levně vytopit dům a zbavit se dřevěného odpadu. Vyrobte si pilinové brikety

    Domácí výroba briket je skvělý způsob, který nám umožňuje z nepotřebného dřevěného odpadu vyrábět palivo pro dlouhé zimní večery. Výroba briket je snadný, nenákladný a velmi ekologický proces.

    Pilinové brikety jsou bločky z pilin, které byly pomocí vody navlhčeny a pod tlakem slisovány do potřebného tvaru. Takto primitivně vyrobené brikety nachází ve světě široké uplatnění. Pomocí nich totiž, hlavně v chudších zemích, mnoho rodin vaří a ohřívá své domácnosti. Vzhledem k téměř nulovým nákladům jde o další zajímavou alternativu, která pomáhá ušetřit peníze i přírodu. Domácí brikety totiž neobsahují zbytečné příměsi, lepidla a jiné chemikálie, které zdraví a přírodě přímo neprospívají.

    Pro majitele krbů, grilů a kotlů může jít o způsob, jak se zbavit odpadu a ušetřit za vytápění. Dvě mouchy jednou ranou.

    Co všechno potřebujeme

    Výroba briket nevyžaduje specializované náčiní. Všechno najdeme ve sklepě, v garáži, nebo kůlně. Vše, co potřebujeme navíc, je tedy chuť do práce a dvě zdravé ruce.

    K výrobě potřebujeme:

    • Velký kbelík
    • Piliny
    • Starý papír
    • Vodu
    • Velkou naběračku, nebo lžíci
    • Lis na brikety

    Možná se pozastavíte nad lisem na brikety. Můžete si samozřejmě snadno koupit profesionální briketovačku. Není sice nejlevnější, ale pokud chcete vyrábět v masivním množství, tak se vyplatí. Lze pořídit i levnější, okolo tisíce korun, ale tu lze vyrobit snadno doma. A na to se teď zaměříme.

    Nejdříve vyrobíme formu. Potřebujeme jen 5 dřevěných destiček, ze kterých smontujeme formu a 2 destičky, malou a velkou, na přikrytí a stlačení. Formy si můžeme vyrobit v několika velikostech. Jako lis nám poslouží truhlářská svorka.

    Po pár pokusech tento technologický postup vypiluje do dokonalosti. / Foto: Shutterstock

    Brikety jsou rychle hotové

    Nyní k samotné výrobě.

    Kbelík do poloviny naplňte pilinami a rozdrceným papírem. Poté naplňte zbytek nádoby vodou. Nechte piliny a papír řádně nasáknout vodu. To trvá cca hodinu. Během čekání směs občas promíchejte. Zhruba po hodině přebytečnou vodu vylijte. Správně připravená směs připomíná kaši.

    Formu na brikety naplňte směsí. Postupujte metodou pokus / omyl. Objem naplnění závisí na velkosti vaší formy. Určitě se nebojte formu řádně napěchovat.

    Naplněnou formu přikryjte destičkou. Na vršek ještě přidejte poslední a menší destičku, která rozloží tlak a vše stlačte pomocí truhlářské svorky. Nechte zhruba minutu briketu stlačenou.

    Následně briketu opatrně vyndejte. Nyní se musí briketa řádně vysušit. Zde záleží hlavně na prostředí, kde bude schnout. Řádně vysušená briketa drží svůj tvar.

    Po pár pokusech tento technologický postup vypiluje do dokonalosti.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Hunker, wikiHow

  • Trápí vás nízký tlak vody? Možná vám nekontrolovaně uniká. Raději zkontrolujte i vodoměr

    Nízký tlak vody v domě stojí za okamžitou pozornost. Nejčastěji jde o drobnou závadu, která se dá vyřešit během několika minut. Ujistíme se ale, zda se nejedná o problém, který potřebuje zásah odborníka. Ignorace těchto potíží nás může přijít na nemalé peníze.

    Ke zjištění příčiny postupujte po jednotlivých krocích.

    Zkontrolujte všechna místa

    Nejdříve se ujistíme, zda nejde o lokální problém v jednom kohoutku. Kontrolujeme tedy tlak v celém domě a všechna místa, kudy by mohla voda unikat. Kohoutky, přípojky, obnažené potrubí, doma i venku. Následně vyzkoušejte tlaky studené i teplé vody. Pokud dobře tlakuje jen studená voda, problém bude nejspíše v ohřevu vody.

    Pokud se skutečně jedná o lokální problém jednoho místa, tak je to malá výhra. Zkontrolujte baterii a vyčistěte perlátor. Než perlátor namontujete zpátky, vyzkoušejte tlak vody bez něj. Pokud ani tentokrát voda neteče dobře, musíme pokračovat v dalším vyšetřování.

    Další na ráně je pravděpodobně toaleta. Zkontrolujte těsnost splachovacího zařízení. Pokud není únik jasně viditelný, použijte do nádržky trochu barviva. Snadno tak uvidíte, zda záchod protéká.

    Při čekání na výsledek těsnosti můžete zkontrolovat místa, kudy vede vodovodní potrubí a hledejte vlhká místa. V případě, že voda uniká skrze prasklé potrubí, uzavřete ihned vodu v domě a volejte instalatéry.

    Kontrola tlaku v regulátoru a uzávěru vody

    Dalším místem je hlavní uzávěr vody a regulátor tlaku vody. Zkontrolujte, zda si někdo nehrál s uzávěrem a regulátorem vody, případně hledejte úniky vody. Regulátor tlaku vypadá jako malý zvon se šroubem na vrchu a bývá na přívodu vody do objektu.

    Na regulátoru zkuste zvýšit tlak vody pomocí šroubu.  Pro zvýšení tlaku vody utáhněte šroub otáčením po směru hodinových ručiček. V případě poruchy regulátoru ho nechte vyměnit.

    U hlavního uzávěru vody otočte ventilem tak, aby byl zcela otevřený. Následně zkontrolujte, zda nízký tlak vody přetrvává. Pokud ne, byl na vině nejspíše špatně nastavený ventil uzávěru nebo regulátoru. Pokud je tlak stále nízký, pravděpodobně voda někudy uniká.

    Únik vody si potvrďte i na vodoměru. Jednoduše si zapamatujte poslední stav a zhruba tři hodny nepouštějte nikde vodu. Po pár hodinách zkontrolujte číselník znovu. Pokud se liší, je únik vody potvrzen.

    Foto: Shutterstock

    Nízký tlak teplé vody je problém v ohřevu

    Pokud nás zlobí pouze tlak teplé vody, je viník téměř předem jasný. Značí to problém v systému ohřívání vody.

    Zkontrolujte uzávěr teplé vody, zda je řádně otevřen, případně zda není poškozený. Když i při úplném otevření teplé vody nízký tlak přetrvává, jsou poškozeny buď rozvody, v horším případě celý ohřívač.

    V případě potíží s tlakem teplé vody toho sami moc nezmůžeme. Opravu ohřívače, případně celého paroží s rozvodem teplé vody, musí řešit odborníci. S každým takovým problémem nikdy neváhejte požádat o pomoc.

    Foto: Freepik, zdroj: Simplygreenplumbing, Homeserve

  • Odstraňte mastné skvrny z oblečení snadno a rychle. Pomůže vám třeba pudr nebo ocet

    Mastné skvrny na oblečení vzniknou velice snadno a špatně se z oděvu odstraňují. Dokonce i po vyprání je mastný flek, hlavně na světlé textilii, dobře viditelný a nápadný. Jak se tedy takového znečištění zbavit? Pomocníky najdete v kuchyni, nebo i v dětském pokoji.

    Saponát na nádobí a octová voda

    Přípravky na nádobí obsahují čisticí látky, které reagují s mastnotou. Tato činidla fungují nejen na talíře, ale také na textil. Jednoduše naneste čistidlo na textilii z obou stran a dobře houbičkou protřete. Nechte pár minut působit.

    Pří čekání na působení saponátu si připravte roztok octové vody. Jeden díl octa na dva díly vody. Tímto roztokem následně opláchněte saponát, dobře opět skvrnu promněte v ruce a dejte prát na běžný prací program. Ocet může, v tomto případě, zastoupit i obyčejný citron.

    Na skvrny funguje i dětský pudr

    Dětský pudr mají k dispozici hlavně rodiny s dětmi. A právě i zde jsou skvrny na oděvu běžnou záležitostí. Proto je dobré, mít tento přípravek po ruce.

    Mastnotu na textilu nejdříve co nejvíce odsajte papírovými ubrousky. Poté postižené místo řádně zasypejte pudrem. Místo pudru odslouží podobnou práci škrob, případně i obyčejná sůl. Nechte asi 20 minut působit. Pudr opatrně oddrolte. V přídě velké skvrny vetřete trochu saponátu na nádobí a jemným kartáčkem opatrně vykartáčujte znečištěné místo. Na posílení čisticího účinku můžete použít opět octový roztok.

    Takto připravený textil vyperte opět na běžný program, případně dle instrukcí výrobce.

    Prášek na pečení a jedlá soda

    Tyto dvě běžné kulinářské suroviny můžeme použít i v boji proti mastnotě na oděvu. Jeden z těchto prostředků smíchejte v nádobě s vodu. Vzniklou kašičku naneste na mastný flek a nechte bublinky působit. Po deseti minutách vše opláchněte vodou a vyperte.

    Voskové skvrny přežehlete

    Mastnota od voskových tužek, případně jiné voskové substance lze odstranit běžnou žehličkou. Jednoduše podložte textil papírovými ubrousky a přežehlete. Ujistěte se, že je žehlící plocha žehličky naprosto čistá. Pokud skvrna stále drží, dejte papírové ubrousky i před žehlicí plochu a postup opakujte. Náhradou papírových ubrousků se mohou stát například noviny.

    Foto: Shutterstock

    WD-40 pomůže nejen od vrzání dveří

    Překvapivý pomocník se může ukrývat i v garáži. WD-40 je univerzální čistič, který může být poslední záchranou. Na místě je ale i opatrnost, jelikož se jedná spíše o průmyslové čistidlo.

    Malé množství tohoto přípravku nastříkejte na skvrnu a nechte 20 minut působit. Následně je nutné textilii dokladně proprat v čisté teplé vodě a vyprat. Doporučuji nejdříve WD vyzkoušet na nejméně viditelné části, pro případ špatné reakce s textilem.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Cooksillustrated, Laundrychief