Tag: solární panely

  • EU se stala závislou na obnovitelných zdrojích. V Číně jednou kliknou a jsme bez elektřiny

    Evropská unie sází na obnovitelné zdroje ve snaze snížit emise a zajistit soběstačnost. Jenže většina potřebných technologií pochází z Číny, což přináší relativní riziko. Pokud by došlo k omezení dodávek, mohlo by to ovlivnit energetickou stabilitu celé Evropy.

    Kdybychom přišli o energii

    Evropa se rozhodla rychle dekarbonizovat, ale to, co jsme si budovali jako budoucnost, nám teď může způsobit obrovské problémy. Téměř všechny solární panely, baterie i inverto­ry používáme z Číny. Když by v tomto směru došlo k technologickému omezení či kybernetickému útoku, můžeme o energii přijít. Pak nám zbylé zdroje na pokrytí spotřeby proudu nemusí stačit.

    Stávající situace

    Čína pokrývá většinu výroby fotovoltaických panelů a jejich klíčových komponentů. Například více než 95 % panelů instalovaných v EU pochází právě od ní. Podobně je to u požadovaných kovů a baterií. Detailnější pohled ukazuje, že Čína kontroluje až 70 % globálních zásob grafitu, vzácných zemin a dalších kritických materiálů potřebných pro obnovitelné technologie. Díky tomu má reálnou moc brzdit i celý ekologický rozvoj v EU.

    Foto: Shutterstock

    Energetická zranitelnost

    Závislost na čínských dodávkách není pouhá domněnka. Peking již v minulosti omezil export surovin včetně grafitu a speciálních kovů, aby cíleně oslabil konkurenci. Jestli by se podobné embargo zopakovalo, evropské energetické projekty by začaly stagnovat, ceny prudce vzrostly a mohl by nastat výpadek zásobování.

    Z pohledu bezpečnosti navíc hrozí i kybernetická zranitelnost. I když solární panely samotné nejsou „chytré“, inverto­ry už ano. Existují náznaky, že některé čínské prvky mají zadní vrátka, pomocí kterých by mohly být systémy vypnuty na dálku.

    Shrnutí

    Evropa je dnes bohužel strategicky závislá na čínských dodavatelích technologie pro obnovitelné zdroje. Kdyby se situace zhoršila, ekologický cíl se nám vzdálí stejně jako energetická stabilita. Rozhodnutí o diverzifikaci dodávek, místní výrobě a vhodné strategii je žádoucí. Čekání na budoucí vývoj se může vymstít.

    Foto: Freepik, zdroj: Medium.seznam, Obnovitelne

  • Už žádné diskuze. Solární panely budou u novostaveb povinné

    Evropská unie schválila směrnici, podle které budou od roku 2029 všechny nové obytné budovy povinně vybaveny fotovoltaickými systémy. Tento krok má za cíl snížit emise skleníkových plynů a omezit závislost na fosilních palivech.

    Klimatická neutralita

    V rámci snahy o dosažení klimatické neutrality do roku 2050 přijala Evropská unie novou směrnici o energetické náročnosti budov. Jedním z klíčových opatření je povinná instalace fotovoltaických panelů na nové budovy. Od roku 2029 se toto nařízení bude vztahovat na všechny nově postavené obytné domy. Za předpokladu, že to bude technicky a ekonomicky možné. Povinná instalace solárních panelů má přispět ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie.

    Co změna způsobí

    Developeři a stavaři budou muset již ve fázi návrhu budovy počítat s instalací fotovoltaických systémů. To zahrnuje nejen technické aspekty, jako je orientace střechy a nosnost konstrukce, ale také integraci systému do celkového energetického konceptu budovy. Majitelé nových domů se naopak musejí pomalu začít připravovat na počáteční investice do solárního systému. Nicméně dlouhodobé úspory na účtech za elektřinu mohou tuto investici kompenzovat. Navíc se vytvoří nové dotační programy, které pokryjí část nákladů na instalaci fotovoltaiky.

    Dopady na trh a infrastrukturu

    Zavedení povinné fotovoltaiky u novostaveb změní stávající pravidla trhu s nemovitostmi. Očekává se zvýšená poptávka po solárních technologiích a odbornících na jejich instalaci. Tato skutečnost může vést k růstu cen a nutnosti rozšíření kapacit instalačních firem. Změnám se nevyhne ani distribuční síť, aby zvládla pojmout vyšší množství decentralizované elektřiny. To představuje výzvu pro energetické společnosti, protože bez investice do modernizace infrastruktury to nepůjde.

    Foto: Shutterstock

    Výjimky

    Směrnice počítá s výjimkami pro případy, kdy instalace fotovoltaiky není technicky nebo ekonomicky proveditelná. Co si pod tím člověk může představit? Například budovy v historických centrech, kde by solární panely narušily architektonický ráz, nebo budovy s omezenou nosností střechy. Každý členský stát EU má možnost definovat konkrétní podmínky a výjimky v rámci své národní legislativy. V České republice se očekává, že implementace směrnice zohlední specifika místního stavebního prostředí a historických památek.

    Foto: Freepik, zdroj: Consilium.europa.eu

  • Kdo ještě nemá fotovoltaiku, musí jednat. EU ji bude vyžadovat na každé střeše

    Evropská unie schválila pravidla, která do několika let udělají ze solárních panelů běžnou součást střech. Nová legislativa stanoví jasné termíny, od kdy budou muset mít fotovoltaiku veřejné budovy a posléze i novostavby rodinných domů. Kdo začne připravovat projekt už teď, vyhne se spěchu a ušetří peníze.

    Střecha bez panelů bude výjimkou

    Zelená transformace v EU nabírá na obrátkách a nejnovější revize směrnice o energetické náročnosti budov EPBD přináší vůbec nejambicióznější požadavky na využití solární energie. V praxi to způsobí, že střecha bez panelů se brzy stane spíš výjimkou než pravidlem. Cílem je snížení emisí a zmírnění dovozu fosilních paliv. To ve výsledku ochrání domácnosti před rostoucími cenami energie. Pro majitele domů i firem to znamená jasnou výzvu, připravit se, než povinnosti vstoupí v platnost.

    Unijní nařízení

    Nová evropská norma zavádí povinnost instalovat fotovoltaiku ve třech krocích. Od roku 2026 musí panely mít všechny nové veřejné a komerční budovy s užitnou plochou nad 250 m². O rok později se požadavek rozšíří i na stávající objekty stejného typu při větších renovacích. Rokem 2030 se změna dotkne každé nové rezidenční stavby. Do konce roku 2031 by měly navíc fotovoltaiky figurovat na všech vhodných střechách veřejných budov.

    Hlavní důvod spočívá ve snaze dekarbonizovat sektor, který spotřebuje 40 % veškeré energie EU a generuje přes třetinu emisí skleníkových plynů. Unie argumentuje i energetickou bezpečností, čím více elektřiny vyrobíme na střechách, tím méně závislí budeme na dovozu plynu nebo ropy.

    Solární panely na střechu - ano nebo ne?
    Foto: Shutterstock

    Lepší připraven než překvapen

    Povinné solární panely na střechách budov se blíží. Není otázkou jestli, ale pouze kdy. Kdo začne plánovat už teď, získá náskok před legislativními termíny, nižší cenu a klidnější realizaci. Fotovoltaika se stane běžným stavebním prvkem podobně jako zateplení a domácnosti se díky ní stanou odolnější vůči výkyvům cen energií. EU míří k uhlíkové neutralitě a naše střechy v tom sehrají klíčovou roli.

    Foto: Freepik, zdroj: Zelenatransformace

  • Fotovoltaiku již nelze zastavit. Její růst je raketový

    Solární energie zažívá nebývalý boom. Počet fotovoltaických elektráren roste nejen ve světě, ale i v Česku. Důvody pramení z kombinace klesajících cen technologií, štědrých dotací a rostoucí poptávky po energetické nezávislosti. Fotovoltaika se tak stává nejlevnějším a nejdostupnějším zdrojem elektřiny pro domácnosti i firmy.

    Rostoucí trend

    Fotovoltaika, tedy výroba elektřiny ze slunečního záření, se stává klíčovým prvkem moderní energetiky. Její popularita roste díky technologickému pokroku, snižujícím se nákladům a podpoře ze strany státu. V České republice se počet fotovoltaických elektráren za poslední tři roky zčtyřnásobil, což svědčí o rostoucím zájmu veřejnosti o tuto technologii. Tento trend není omezen pouze na Českou republiku. Globálně vzrostla výroba elektřiny z fotovoltaických zdrojů v roce 2023 o více než 23 %, což ukazuje na celosvětový posun směrem k obnovitelným zdrojům energie.

    Fotovoltaika jako nejlevnější zdroj elektřiny

    Jedním z hlavních důvodů raketového růstu fotovoltaiky je její ekonomická výhodnost. Náklady na výrobu elektřiny z fotovoltaických (solárních) panelů jsou výrazně nižší než u tradičních fosilních paliv. Například elektřina z uhlí se prodává za cenu kolem 130 eur za MWh, zatímco u fotovoltaiky je cena přibližně 80 eur za MWh. Tato cenová výhoda činí fotovoltaiku atraktivní nejen pro ekologicky smýšlející jedince. Zajímavá je i pro ty, kteří hledají úspory v rodinném rozpočtu. S rostoucími cenami energií se investice do vlastní solární elektrárny stává strategickým krokem k energetické nezávislosti.

    Foto: Shutterstock

    Budoucnost fotovoltaiky v Česku

    Přestože Česká republika zažívá boom v oblasti fotovoltaiky, stále existuje prostor pro další růst. Například využití solární energie v bytových domech nebo komunitní energetika představují oblasti s velkým potenciálem. Navíc tandemové solární články či kvantové tečky, slibuje další zvýšení účinnosti a snížení nákladů. S pokračující podporou ze strany státu a rostoucím povědomím veřejnosti o výhodách fotovoltaiky lze očekávat, že tento trend bude pokračovat i v následujících letech.

    Foto: Shutterstock, zdroj: ct24.ceskatelevize, Seznamzpravy

  • Sousedova stavba zastínila solární panely na střeše. Je to vůbec možné?

    Pořídili jste si fotovoltaiku, ale sousedova nová přístavba najednou omezuje sluneční svit na vaší střeše? Možná vás napadá, zda se proti tomu dá něco dělat. Není to bez šance, české právo sice zatím není na fotovoltaiku zcela připravené, ale určité obranné mechanismy existují.

    Máte svá práva

    V dnešní době, kdy cena energií roste a udržitelnost se stává prioritou, investice do solárních panelů dává čím dál větší smysl. Bohužel se ale stává, že jejich funkčnost naruší okolní změny. Například nová přístavba, kterou staví soused bez ohledu na to, že tím omezí přístup slunečního světla na vaši střechu. Taková situace může zásadně ovlivnit návratnost investice. Přesto existují způsoby, jak se bránit, ať už prostřednictvím občanského zákoníku, stavebního zákona nebo účasti v územním a stavebním řízení. Klíčové je znát svá práva a nenechat situaci zajít příliš daleko.

    České právo vs nedostatek slunečního svitu

    Zastínění solárních panelů bohužel není v Česku výslovně řešeno zákonem. Právní předpisy totiž stále vycházejí z doby, kdy fotovoltaika nebyla běžnou součástí rodinných domů. Neznamená to však, že by majitelé solární elektrárny byli zcela bez ochrany. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. uvádí, že vlastník nemovitosti nesmí nad míru přiměřenou poměrům rušit souseda a to včetně nadměrného stínění. Zde je ale důležité posoudit, co je ještě přiměřené a co už ne.

    Další možností je obrana v rámci územního a stavebního řízení. Pokud soused plánuje stavbu, která by mohla ovlivnit vaše solární panely, máte jako vlastník přilehlé nemovitosti právo být účastníkem řízení. Můžete podávat námitky a požadovat přehodnocení projektu. Pokud se vám podaří prokázat, že stavba omezí využití vašich solárních panelů a tím vám způsobí škodu, může úřad projekt zamítnout nebo požadovat jeho úpravu.

    Foto: Shutterstock

    Co když už je hotovo

    V některých případech soused začne stavět bez toho, aby vás informoval, nebo už stavba dokonce stojí. I v takové situaci můžete stále jednat. První krok, který byste měli podniknout, je obrátit se na příslušný stavební úřad a ověřit, zda byla stavba řádně povolena. Jestli ne, může jít o černou stavbu a úřad má možnost zahájit řízení o jejím odstranění. Existuje již povolení ke stavbě? V tom případě požádejte o přezkoumání. Upozorněte na skutečnost, že vydané stavební povolení neobsahuje všechny klíčové informace, nebo naopak, že se v něm vyskytují chybné informace.

    Pokud stavební úřad neshledá pochybení, nezbývá než se obrátit na soud. V takovém případě musíte prokázat, že vám stavba způsobuje konkrétní újmu, např. ztrátu výkonu solárního systému, snížení výnosu nebo znehodnocení nemovitosti. Soud může nařídit odstranění části stavby, nápravu, nebo přiznat finanční kompenzaci. Vždy ale uděláte nejlépe, když situaci začnete řešit ještě ve fázi plánování stavby.

    Foto: Shutterstock, zdroj: estav, homeincube

  • Soused mi zastínil solární panely. Najednou jsem nahraný

    Obliba fotovoltaiky na střechách stále narůstá. Proč taky ne. Ušetříte, a navíc žijete o něco více ekologicky, což se v Evropě cení, a to i dotacemi. Jenže co když se budoucí soused rozhodne postavit si dům tak, že vám panely částečně nebo dokonce úplně zastíní? Kde se dovolávat spravedlnosti?

    Kde hledat právo?

    Jednoznačně ve vyhlášce č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Dokument se totiž vyjadřuje k vzájemným odstupům staveb. Ty kromě požadavků urbanistických, architektonických, hygienických a dalších musí splňovat také požadavek na denní osvětlení a oslunění. Že byste se ale domohli nějakých přesných vzdáleností a limitů nebo snad konkrétního postupu řešení, to ne.

    Nečekejte, až bude nejhůř

    Proto jakmile zaznamenáte, že na sousedním pozemku bude probíhat stavba, raději se ihned jděte s budoucím sousedem seznámit a řešte svůj možný problém dřív, než bude pozdě. Protože až už bude dům stát, těžko bude souseda někdo nutit ho bourat, protože vám na střechu nesvítí slunce. Pokud je ovšem stavba zatím jen na papíře, dá se něco dělat.

    Foto: Shutterstock

    Pomůže jedině soud

    Nejprve zajděte za vlastníkem budoucí stavby. Pokud se s ním nedá domluvit, nezbyde vám nic jiného než zastínění vaší fotovoltaiky hnát k soudu. Ten pak nařídí stavebnímu úřadu, aby se zabýval tím, zda není možné sousedův projekt upravit tak, aby se vyloučilo či zmírnilo zastínění vašich solárních panelů. Tedy stavbu posunout nebo třeba snížit.

    Možná budete mít smůlu

    Jestliže však úprava projektu stavby možná nebude, nejspíš budete mít smůlu. Ale to závisí případ od případu. Navíc máte jistotu, že se vaší situací bude soud zabývat a také svůj rozsudek bude muset odůvodnit. Nejspíš byste rádi argumentovali tím, že vaše solární panely byly nainstalovány dřív, než soused postavil dům, ale tento argument je bezpředmětný. Je to smutné, ale limit pro zastínění zatím není zákonem stanoven. Třeba se jednou dočkáme. Ale flintu do žita neházejte, boj ještě není prohraný, stavební zákon praví, že každý, kdo chce stavět, musí být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Zakonyprolidi, estav, homeincube

  • Fotovoltaiky budou muset mít hasicí systém. Mohou totiž chytnout

    Fotovoltaika je stále oblíbenější a oblíbenější. Nese s sebou však určitá rizika. Naštěstí žijeme v době tryskového pokroku, takže i nečekané požáry fotovoltaických elektráren brzy mohou být minulostí.

    Jak funguje fotovoltaika?

    Fotovoltaická elektrárna přeměňuje sluneční energii na energii elektrickou. Na solární panely dopadá sluneční světlo, a tak vzniká elektrické napětí. Fotovoltaické články totiž obsahují křemík. Sluneční záření s ním interaguje, křemík pohlcuje fotony a uvolňuje elektrony, které generují elektrický proud.

    Nebezpečí požáru

    Než si fotovoltaiku pořídíte, budete si muset nechat zpracovat dokumentaci požární ochrany. Jak může začít fotovoltaika hořet? Chyby v instalaci, poškození komponentů, nedostatečné odizolování kabelových přípojů, nedostatečné utažení spojů a tak dále. Někdy za požár může také nevhodný návrh celého systému nebo jeho jednotlivých částí a pak samozřejmě i vnější vlivy jako jsou atmosférické jevy nebo například poškození zvířaty.

    Foto: Shutterstock

    Jak se hasí fotovoltaika?

    Těžko. Požár fotovoltaické elektrárny je velice nebezpečný, protože hrozí riziko úrazu elektrickým proudem. Proto se musí fotovoltaika nejprve odpojit od sítě a panely odpojit od střídače. Je třeba se vyhnout kontaktu s vodivými částmi střechy a panelů. Hasit se musí nevodivým hasivem, např. CO2 nebo práškovými hasicími přístroji.

    Baterie, které se samy hasí

    I když jsou příčiny vzniku požáru různé, často jsou za vznícení zodpovědné baterie, které se přehřály či jinak poškodily. Proto německá firma Zendure přišla s řešením, jak riziko vzniku požárů minimalizovat. Vyrábějí baterie do fotovoltaiky, které jsou samy naplněné hasicím plynem. Tento plyn by měl baterii automaticky uhasit, když dojde k nadměrnému zvýšení teploty nebo přímo vznícení.  Plyn neprodukuje žádné škodlivé výpary, takže je naprosto bezpečný. Čeká nás klidnější budoucnost.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Pozarni-ochrana, Energozrouti

  • Solární panel si můžete vytvořit i z použitých plechovek. Ušetříte pak za elektřinu

    Vyrobit si vlastní solární panel z použitých plechovek. Sci-fi? Kdepak, je to opravdu možné! Stačí být jen lehce manuálně zručný a už budete vyrábět energii ze slunečních paprsků. Nejen že tím ušetříte finance, ale navíc získáte ekologický zdroj tepla. Jak je možné, že to funguje?

    Co budete k výrobě solárního panelu potřebovat?

    Jako první přišli s tímto inovativním řešením farmáři. Zjistili, že stačí pár použitých plechovek a levné ekologické řešení pro vytápění je na světě.

    Pro výrobu solárního panelu si připravte okenní rám, který může být použitý, o rozměrech zhruba 120×60 cm. K výrobě panelu o těchto rozměrech potřebujete zhruba 70 plechovek. Ty je nejdříve potřeba obrousit a natřít černou barvou. Tím maximalizujete jejich pohlcování tepla. Na jednom konci plechovky vytvořte otvor pro průchod vzduchu a na druhém prostor pro odvětrávání.

    Jak vyrobit domácí solární panel z plechovek

    Do použitého okenního rámu vložte plechovky na sebe a vyplňte s nimi celý prostor. Na jednom konci rámu pak vytvořte otvor pro odvod teplého vzduchu a na druhý konec umístěte drobný ventilátor pro ochlazování. Tímto zábavným způsobem si můžete vyrobit vytápění i pro váš domov. Tak proč to nezkusit? Vývod vyhřátého vzduchu dobře zaizolujte, abyste nepřišli o všechno teplo.

    Foto: Shutterstock

    Už stačí jen slunce

    Zbývá už jen celý přístroj umístit na slunce. Vyberte místo s plným slunečním svitem po co nejdelší dobu. Ušetříte za energie, a navíc se budete moci těšit z ekologického řešení. Nejen, že snížíte spotřebu elektrické energie, ale také upotřebíte použité plechovky, které by skončily v koši. Pokud doma rádi něco vyrábíte, tento solární panel byste rozhodně měli vyzkoušet.

    Foto: Shutterstock, zdroj: BetterPlanetMaker, Pinterest

  • Nejčastější chyby při instalaci fotovoltaiky. Prodražit se mohou i drobnosti

    V poslední době, kdy je na přetřesu energetická krize, zvažuje mnoho domácností další možnosti, se kterými výrazně ušetří. Proto zároveň s tímto fenoménem roste i zájem o instalaci fotovoltaické elektrárny, jenže právě při této realizaci se stále setkáváme se značným množstvím chyb, díky kterým pak panely nefungují správně nebo dokonce málo efektivně. Pojďme si nyní tuto problematiku přiblížit.

    Proč roste zájem o fotovoltaické panely?

    Náklady na instalaci fotovoltaických panelů se v posledních letech snížily a zároveň se zvýšila účinnost panelů. Díky tomu se stala instalace fotovoltaiky cenově dostupnější a investice do ní se může vrátit poměrně rychle. Lidé navíc stále intenzivněji zohledňují životní prostředí. V některých zemích a oblastech jsou k dispozici dotace a daňové úlevy pro instalaci fotovoltaiky, což může také ovlivnit rozhodnutí. 

    Dnešní svět se spoléhá na elektřinu více než kdy jindy. Lidé potřebují energii pro své domácnosti, ale také pro podnikání a průmyslové účely. Fotovoltaická energie může být efektivním způsobem, jak tuto závislost zmírnit a snížit vysoké náklady na elektrickou energii. Nové trendy v oblasti domácí automatizace, elektromobility a další technologie mohou mít pro fotovoltaiku pozitivní vliv. Fotovoltaické panely mohou být použity pro nabíjení elektromobilů nebo pro napájení chytré domácnosti, což může být atraktivní pro technologicky zaměřené lidi.

    Chyby při instalaci stále popírají základní pravidla

    Ačkoliv je toto pravidlo skloňováno úplně nejčastěji, stále se nezohledňuje dostatečně. Orientace fotovoltaických panelů má na jejich fungování zcela zásadní vliv, špatný dopad slunečního svitu pak ovlivňuje i samotnou efektivitu panelů. Často se doporučuje orientovat panely na jih, ale to není zcela správné řešení. Zkušení odborníci se jednoznačně shodují na tom, že nejlepší stranou je jihozápad. 

    Dalším krokem v tomto postupu je vhodné nastavení panelů vůči slunci. Obecně se doporučuje úhel v rozmezí 40–45°, pokud máte na své stavbě rovnou střechu, řeší se to za pomoci nastavitelných konzolí.

    Foto: Shutterstock

    Nepodceňujte výběr střídače

    Zásadní součástí každé fotovoltaické elektrárny je střídač, nebo-li měnič. Názory na to, podle čeho střídač vybrat se liší, každopádně i zde platí zcela logické a jednostranné stanovisko. Pro standardní typ hybridní fotovoltaické elektrárny, které se instalují nejčastěji, je nejvhodnějším řešením třífázový asymetrický střídač. Jedině tento střídač je vhodný k tomu, abyste mohli všechny přístroje v domácnosti využívat bez omezení. Zaměřte se rovněž na vyšší výkon a vždy si vyberte střídač, který zvládne víc, než potřebujete. 

    Střídač si vždy pořiďte s tzv. back-up systémem. Jedině díky němu si budete moci elektřinu tzv. zachovat do zásoby a v případě, že vypadne elektrický proud, udrží vás tento systém v provozu v řádu hodin, nebo také i dnů. 

    Je až neuvěřitelné, že se s příchodem fotovoltaiky stále při instalaci provádí ty nejzákladnější chyby, které snižují účinnost celého zařízení. Díky našim tipům si ode dneška budete moci udělat základní představu, čemu se vyhnout a podle čeho si vybrat ty správné komponenty. 

    Foto: Shutterstock, zdroj: SolarSmiths, HiQSolar

  • Obrovská nevýhoda fotovoltaických panelů. Zatím se o ní moc neví, ale může nadělat nemalé potíže

    Fotovoltaika se stává stále důležitějším zdrojem čisté a obnovitelné energie, a to zejména v době, kdy se celý svět snaží snížit svou uhlíkovou stopu a závislost na fosilních palivech. Instalace solárních panelů může pomoci spotřebitelům snížit náklady na elektrickou energii a zároveň přispět k životnímu prostředí. Mají však jednu velkou nevýhodu, která může s budoucností této technologie zacloumat. Tipnete si co to je?

    Jaké jsou výhody solárních panelů a proč si je pořídit?

    Výhodou fotovoltaiky je, že produkuje elektrickou energii ze slunečního svitu, což je čistý a obnovitelný zdroj energie. Tím je fotovoltaika účinným způsobem, jak snížit emise skleníkových plynů a závislost na fosilních palivech. Navíc, instalace solárních panelů na střechách nebo v jiných místech může pomoci snižovat náklady na elektrickou energii a zároveň poskytovat nezávislost na dodavateli energie.

    Existuje několik důvodů, proč si pořídit fotovoltaiku:

    • Úspora nákladů: Instalace solárních panelů vám může pomoci snížit náklady na elektrickou energii.
    • Obnovitelný zdroj energie: Fotovoltaika produkuje elektrickou energii ze slunečního svitu, což je čistý a nekonečný zdroj energie.
    • Snižování uhlíkové stopy: Fotovoltaika pomáhá snižovat emise skleníkových plynů a závislost na fosilních palivech.
    • Nezávislost na dodavateli energie: Instalací solárních panelů se stáváte nezávislými na dodavateli elektrické energie a máte větší kontrolu nad svými náklady na energii.
    • Investice do budoucnosti: Fotovoltaika je stabilní a rostoucí odvětví s dobrými perspektivami pro budoucnost a může být zajímavou investicí.

    Nedostatek stříbra může vše zkomplikovat

    Možná vás to překvapí, ale při výrobě solárních panelů se spotřebovává poměrně velké množství stříbra, které má ze všech materiálů největší vodivost. S tím souvisí i zvýšená poptávka po tomto drahém materiálu, ovšem problém je v tom, že jeho množství je omezeno. Pokud by se celosvětově provedly všechny plány s ochranou životního prostředí, bylo by stříbro spotřebováno ještě před rokem 2050 a mohlo to tak celý proces zásadně ovlivnit. 

    Foto: Shutterstock

    Existuje řešení?

    Ptáte se, jaké je řešení? Neleží v rukou vás, ani nás, ale vědců, kteří nyní řeší velice komplikovaný problém – jak stříbro při výrobě solárních panelů nahradit. Výzkum probíhá velice aktivně a vědci nadále apelují na to, aby do něj bylo investováno nemálo finančních prostředků. Jen tak se totiž v dohledné době může objevit účinná náhrada, která tento problém jednou provždy vyřeší. 

    Každá nová technologie má svá úskalí, která musí porazit. U fotovoltaiky je to spotřeba stříbra, kterou může na jednu stranu snížit recyklace nepoužívaných fotovoltaických modelů nebo obnova či otevření další stříbrných dolů. Ani jedno však z hlediska nákladů a ekologie není zcela vhodným řešením, a tak nezbývá věřit, že věda si s tím poradí sama a brzy za stříbro představí ideálního nástupce. 

    Foto: Shutterstock, zdroj: Resourceworld, Seekingalpha