Tag: škodlivé látky

  • Dešťová voda není jen tak. Pokud ji nesbíráte správně, bude toxická a plesnivá

    Dešťová voda představuje ekologickou a ekonomickou alternativu k běžné pitné vodě, kterou lze využít na zalévání zahrady, splachování toalety nebo mytí auta. Mnoho lidí však neví, že nesprávné zachytávání a skladování dešťové vody může vést k jejímu znečištění toxickými látkami a vzniku plísní. Jak tedy správně sbírat a uchovávat dešťovou vodu, aby byla bezpečná a čistá?

    Jak správně sbírat dešťovou vodu?

    Dešťová voda se běžně zachytává ze střechy domu, odkud stéká do okapů a následně do sudů nebo nádrží. Zde je však důležité zaměřit se na čistotu povrchu, ze kterého voda stéká. Na střechách se často usazují nečistoty, listí, prach a ptačí trus, které se do vody mohou snadno spláchnout a kontaminovat ji. Ideální je mít instalován filtrační systém, který zachytí větší nečistoty a zamezí jejich vniknutí do nádrže.

    Důležitou roli hraje i materiál střechy. Některé povrchy mohou obsahovat škodlivé látky, jako jsou těžké kovy, které se mohou dostat do vody a způsobit její toxicitu. Odborníci doporučují používat vhodné materiály a pravidelně střechu čistit.

    Správné skladování je klíčem ke kvalitní vodě

    Kromě zachytávání je zásadní i skladování vody. Nejčastějším problémem při dlouhodobém uchovávání dešťové vody je růst plísní a bakterií, které mohou vodu znehodnotit. Pro skladování je ideální tmavá a uzavřená nádoba, do které neproniká světlo.

    Sluneční paprsky totiž podporují růst řas a mikroorganismů, což může vést ke zkažení vody. Dále je dobré zajistit, aby se do nádoby nedostaly listy, hmyz nebo hlodavci, kteří mohou být zdrojem kontaminace.

    Foto: Shutterstock

    Na co si dát pozor při používání dešťové vody?

    Dešťová voda se obvykle využívá na zahradě, k zalévání rostlin či mytí povrchů. Pokud však není správně uchovávána, může být nejen toxická, ale i zdraví škodlivá. Dlouhodobé používání kontaminované vody může negativně ovlivnit růst rostlin a dokonce poškodit jejich kořeny.

    Proto je vhodné dešťovou vodu pravidelně kontrolovat a čistit nádrž, ve které je skladována. Investice do kvalitního filtračního systému a pravidelné údržby tak nejen prodlouží životnost vody, ale také zajistí, že bude bezpečná pro všechny zamýšlené účely. Jestli se rozhodnete k instalaci filtru, věnujte pozornost jeho proplachování, ať se nezanese a neucpe vám vaši nádrž.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Gardeningknowhow, ekolist

  • Nepřilnavý povrch na pánvích má svá rizika. Vysoké teploty dělají teflon nebezpečným

    Používáte ke smažení teflonové nádobí? Tyto nepřilnavé pánve jsou sice šikovné, při vysoké teplotě ale můžou způsobit i nepříjemné zdravotní potíže. Na co byste si měli dávat pozor a kdy lze teflon naprosto bezpečně užívat?

    Teflonové nádobí najdeme téměř v každé domácnosti

    I přes to, že může být teflon dokonce toxický, je jeho používání v českých kuchyních velmi běžné. Kdo by také nechtěl mít zcela nepřilnavou pánev? Všichni víme, jak protivné může být mytí zaschnutých míchaných vajíček. Z teflonové povrchu je smyjete raz dva. Při vysoké teplotě se však tento „zázračný“ povrch stává prakticky jedem. Podle čeho otravu poznáte a jak se ji vyhnout?

    Projevy intoxikace připomínají chřipku

    Důležitou hranicí u teflonového nádobí je 260 stupňů Celsia. V této hladině se totiž teflon neboli polytetrafluoretylen začíná rozkládat. Na vyšší teplotu nepřilnavou pánev rozhodně nechcete zahřívat. Toxické látky se z tohoto nepřilnavého povrchu začnou uvolňovat od zhruba 350 stupňů Celsia.

    Otrava způsobená těmito nebezpečnými látkami se projevuje velmi podobně jako běžná chřipka. Pocítíte bolesti hlavy, svalů a kloubů za přítomnosti mírně zvýšené teploty. Není však třeba se hned bát. Uvedené příznaky v drtivé většině případů během pár dní opět odezní.

    Foto: Shutterstock

    Škodlivost potvrzují i vědci

    Potenciální nebezpečí teflonu zaujalo čínské vědce na univerzitě v Pekingu. Svými experimenty se snažili odhalit, při jaké teplotě se tento oblíbený materiál stává opravdu toxickým. Výsledkem je, že při teplotě 350 stupňů Celsia se z pánve skutečně uvolnily velmi škodlivé látky a její hmotnost klesla o pět setin gramu.

    Není náhodou, že na obalu teflonové pánve můžete najít upozornění na vysoké teploty. Při běžném vaření však jen těžko dosáhnete takové teploty, aby hrozila intoxikace škodlivými látkami. I přes to se ale v případě užívání teflonového nádobí mějte na pozoru a nenechávejte pánev zbytečně přehřívat.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Fabini, Fortune, CT24