SnadnoBydlet.cz

Tag: příprava půdy

  • Jak zahradničit v jílovité půdě. Mnohé překvapí, jak dobře to jde

    Jílovitá půda není pro majitele zahrádek zrovna výhrou. Je kompaktní, lepkavá, špatně propouští vzduch i vodu. Nevýhod je víc než dost. Potýkáme se s jejím přemokřením, zadržováním vody a následnou hnilobou kořenů. Přesto existují rostliny, kterým právě tento druh půdy může vyhovovat. Co a jak pěstovat v jílovité půdě?

    Listnaté dřeviny

    V jílovité půdě se poměrně dobře daří bříze, javoru japonskému a dlanitolistému, muchovníku, hlohu, eukalyptu, jabloni a hrušni vrbolisté.

    Jehličnany

    Mezi jehličnany, které jíl zvládají, řadíme jedli korejskou, araukárii, cypřišek Lawsonův, jinan dvoulaločný, smrk ztepilý, sivý a pichlavý, jalovec čínský a viržinský, tisovec dvouřadý a jedlovec kanadský.

    Keře

    Z keřů pak vsaďte na dřišťály, hlohy, růže, hortenzie, tavolníky, kaliny a weigelie.

    Ovoce, zelenina a bylinky

    Pro pěstování ovoce a zeleniny se samozřejmě hodí výživnější půda, ale existují druhy, které se velice snadno a velice úspěšně adaptují na jíl. Pěstovat tak můžete rybíz, jahody, angrešt, ostružiny, maliny, rajčata, papriky, cukety, hrášek, fazole, salát a špenát. Z bylinek pak mátu, meduňku, pažitku a rozmarýn.

    Foto: Freepik

    Trvalky

    Trvalky, které ve vaší jílovité půdě jen pokvetou, jsou tyto.

    • Vousatice. Travina, které se daří na slunných i polostinných stanovištích, snese opravdu suchou půdu.
    • Šuškarda klasnatá. Rostlina díky zajímavým listům celoročně atraktivní, nádherně kvete od července do srpna.
    • Klejicha hlíznatá. Zářivá oranžová květenství budou vaši zahradu zdobit od srpna do října.
    • Třapatka srstnatá. Ideální lákadlo pro motýly. Rostlina preferuje slunné stanoviště, kvete žlutými květy.
    • Denivka. Podobná lili, květy má menší různých barev.

    Jak jílovitou půdu zúrodnit?

    Pokud se vám i přesto jílovitá půda nepozdává a rádi byste její složení trochu pozměnili, vezměte do ruky rýč a pořádně ji zryjte a provzdušněte. Pak do ní zapracujte nějaký organický materiál, třeba kompost nebo organické hnojivo smíchané s pískem. To promíchejte s původní hlínou. Budete-li toto provozovat po několik sezón, vzhled a textura vaší půdy se pomaloučku, polehoučku změní k lepšímu.

    Foto: Freepik, zdroj: Dumazahrada, Zahradkarskaporadna, Ceskestavby

  • Jak docílit co nejvyšší úrody česneku

    Česnek patří mezi nejoblíbenější plodiny, ale jeho pěstování má svá pravidla. Pokud chcete dosáhnout bohaté úrody, nestačí jen zasadit stroužky do země a čekat. Klíčem k úspěchu je správná příprava půdy, kvalitní výsadba a péče v průběhu jeho růstu.

    Dodržujte jednoduché zásady

    Pěstování česneku se zdá jednoduché, ale aby byla úroda co největší, musíte dodržovat několik klíčových zásad. Správná volba odrůdy, vhodná půda, pravidelné hnojení a péče během vegetace rozhodují o tom, zda sklidíte velké a pevné palice, nebo drobné a slabé stroužky. Naučte se, jak pěstovat česnek tak, aby byl velký, zdravý a chutný.

    Důležitost volby odrůdy a přípravy půdy

    Prvním krokem k úspěchu je výběr správné odrůdy česneku. Mezi nejoblíbenější druhy patří paličák a nepaličák. Paličák tvoří větší stroužky a hodí se k pěstování v chladnějších oblastech, zatímco nepaličák je vhodný spíše do teplejších regionů a vydrží delší skladování.

    Půda představuje klíčový faktor pro zdravý růst česneku. Nejlépe mu vyhovuje hlinitopísčitá, propustná a bohatá na živiny. Před výsadbou zapracujte do půdy dobře rozložený kompost nebo hnůj, ale nikdy ne čerstvý, protože by mohl způsobit hnilobu. Česnek nesnáší zamokření, proto zajistěte dobrý odvod vody. Pokud máte problém s těžkou jílovitou půdu, pomozte ji přidáním písku.

    Správná výsadba a péče během růstu

    Česnek se vysazuje buď na podzim (září až listopad), nebo na jaře (březen až duben). Podzimní výsadba je nejvhodnější, protože rostliny mají delší vegetační dobu a výsledkem jsou větší a pevnější hlávky. Jarní výsadba je vhodnější do oblastí s tuhou zimou, kde by mohl česnek vymrznout.

    Při výsadbě je důležité , abyste dodržovali správnou hloubku. Stroužky se sázejí do hloubky 5 až 7 cm na lehčích půdách a až 10 cm na těžších půdách. Rozestupy mezi rostlinami by měly být alespoň 10 cm v řádku a 25 cm mezi řádky, aby měl česnek dostatek prostoru pro růst. Každý stroužek byste měli zasadit špičkou nahoru.

    Po vzejití je důležité česnek pravidelně odplevelovat, protože plevel mu bere živiny a vodu. V období sucha je nutné zavlažování, zejména na jaře a začátkem léta, kdy rostlina nejvíce roste. Zálivka by ale měla být mírná, přemokření může vést k hnilobě kořenů.

    Foto: Shutterstock

    Hnojení a ochrana proti chorobám

    Pro dosažení pořádné úrody bude nejlepší, když česneku dopřejte správné hnojení. V době růstu je vhodné přihnojit rostliny dusíkatými hnojivy, například ledkem vápenatým, což podporuje růst listů. Na jaře lze použít také kompostový čaj nebo slepičí hnůj zředěný vodou. Na začátku léta už se hnojení dusíkem nedoporučuje, aby se rostlina soustředila na tvorbu cibulí.

    Česnek může trpět chorobami, jako je plíseň česneku, fuzarióza nebo háďátko česnekové. Prevencí je střídání plodin. Česnek by se neměl pěstovat na stejném místě dříve než po 3 až 4 letech. Pomáhá také moření sadby před výsadbou v roztoku hypermanganu nebo fungicidu, což jej chrání před plísněmi a škůdci.

    Během sezóny je dobré rostliny kontrolovat a v případě prvních příznaků chorob nebo škůdců ihned zasáhnout. Použití přírodních postřiků, například z výluhu kopřiv, může pomoci proti škůdcům bez nutnosti chemických zásahů.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Groworganic, RHS, Garlicseed