Tag: pokojovky

  • Pokojovkám obyčejná hlína zásadně nesvědčí. Potřebují něco lepšího

    Nač utrácet za předražený substrát, když s klidem můžete pokojovky zasadit do hlíny ze zahrady? Možná právě proto, že klasická hlína není pro pokojové rostliny to pravé ořechové. Pokud v otázce zeminy pro pěstování rostlin plavete, čtěte dál, dozvíte se vše, co potřebujete.

    Proč ne hlínu ze zahrady?

    Je příliš hustá, rychle v květináči klesne a začne „dusit“ kořeny. Navíc obsahuje semena plevele a dost často také hmyz a jejich vajíčka či larvy, tedy všechno, co by mohlo vaší rostlince ublížit. Právě proto se zahradní zemina nehodí do malého květináče. Je určena pro velké plochy pod širým nebem.

    Substrát taky nestačí

    Pokud myslíte, že vše vyřešíte všespásným substrátem, tak jste taky vedle. Substrát je pojem značně široký. Je to zahradnická zemina složená z tříděných rašelin, kůrového kompostu s přídavkem jílovité složky. Což o to, občas možná i v substrátu narazíme na nějaký ten minerál nebo trochu hnojiva, ale pořád je to málo. Primárně je určen pro použití venku, na záhony, živé ploty, keře, trvalky a letničky. Ve stísněných domácích podmínkách tak dobrou práci neodvede.

    Foto: Shutterstock

    Vsaďte na půdu do květináče

    Půda určená pro pěstování rostlin v květináčích je správnou volbou. Neobsahuje semena, ani hmyz, zato má v sobě obsaženo hnojivo na prvních pár týdnů. Nebude vám tvořit krusty nebo mazlavé kaše, které rostlině znemožní krásně růst. Její složky budou zastoupeny v takovém poměru, který bude vyhovovat vašim pokojovým rostlinám.

    Co se stane, když budu pěstovat v nevhodné půdě?

    Rašelina začne kořeny ochuzovat o kyslík, zhorší se drenážní schopnosti, takže voda bude hůře odtékat, a může dojít také k zasolení. To je pro rostlinu natolik velký stres, že dost možná přestane produkovat nové kořeny.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Svetkvetinacu, Ceskestavby

  • Pokojové rostliny neotáčejte za sluncem

    Chceme, aby naše pokojové rostliny byly zdravé a krásné, a proto jim dopřáváme to nejlepší. Zaléváme je, hnojíme, přesazujeme a v neposlední řadě pamatujeme na to, aby měly dostatek slunce. Ano, to je jistě správně, ale ne každé květině prospívá, když jí každý týden pootočíte.

    Světlo? Alfa omega pokojovek

    Samozřejmě, že pokojové rostliny potřebují výživnou půdu, přiměřenou zálivku a nějaké ty živiny navíc, ale úplně nejdůležitější je pro ně světlo. Díky světlu jim rostou kořeny, které jsou schopny natáhnout vodu. Světlo také pomáhá rostlině získat z půdy co nejvíce živin a pozitivně ovlivňuje růst rostliny.

    Zázrak jménem auxin

    Rostliny obsahují hormon auxin. Ten je uvolňován rostoucím vrcholem rostliny a postupuje směrem dolů. Často se přesune právě do méně osvětlených částí rostliny a způsobuje u nich přednostní růst. Tím dochází k tzv. fototropismu, tedy k procesu, kdy se rostlina vlastně sama otáčí za světlem.

    Foto: Shutterstock

    V čem je problém?

    Takže proč vlastně rostlinu nenatáčet? Aspoň auxin zmateme a rostlinka bude krásně symetrická, prosperující ze všech stran. Protože existují rostliny, které nejsou od přírody symetrické (např. zelenec), ale mají předek a zadek jasně definován. Například monstera. Ta díky svému pralesnímu původu, kdy se zadní stranou přichycovala k podkladu, trpí, když na ni dopadá světlo ze všech stran, lechtá ji. Pak kořínky vadnou a listy žloutnou. Existují prostě rostliny, zvláště ty tropické, které se chtějí natočit jedním směrem a vypadat dokonale.

    U kterých rostlin pozor?

    Nejvíc škody bychom napáchali u rostlin původně tropických. Dále šplhavnice zlatá nebo třeba filodendron. Zkrátka u většiny klasických českých pokojovek otáčení vadit nebude, ale pokud pěstujete nějakou „lepší“ kytku, raději se poptejte odborníka.

    Foto: Freepik, zdroj: Gardeningknowhow, Ceskestavby

  • Padají vašim rostlinám listy? Někdy je to přirozené, jindy je třeba zpozornět

    Snažíte se své pokojové rostlině věnovat všechnu náležitou péči, ale přesto jí nadměrně padají listy? Buď něco děláte špatně, nebo je naopak vše v nejlepším pořádku. Zjistěte, jak jsou na tom právě vaše rostliny.

    Teplotní šok

    Ten nezažíváme pouze my lidé, ale také rostliny. Možná vaší rostlině nedělají dobře profukující okna, možná jen nezvládla přenos z obchodu domů. Možná potřebuje teplejší či naopak studenější klima. Něco málo nastudujte a pak své květině zajistěte podmínky, ve kterých bude prosperovat.

    Nepravidelná zálivka

    Rostliny nereagují dobře na extrémy. Pokud tu svoji týden nezalijte a pak ji za odměnu zase extrémně přelijete, nejspíš nebude spokojená a jednou z možností, jak vás na to upozorní bude právě shození listů. Zeminu udržujte mírně vlhkou, ne přemokřenou. Pokud je přelévání váš prohřešek, raději rostlinu rovnou přesaďte, ať ji k tomu všemu nepostihne ještě plíseň.

    Nedostatek prostoru

    Některé rostliny se rozrůstají rychle a pokud musí své pole působnosti omezit na malý květináč, mohou začít chřadnout a shazovat listy.

    Freepik
    Foto: Freepik

    Škůdci

    Dalším důvodem pro rostlinu zbavit se listů bývá napadení škůdci. Není na škodu čas od času prohlédnout jak zelené části rostliny, tak zeminu, jestli neuvidíte něco nebo někoho podezřelého.

    Padání listů může být absolutně přirozené

    Dost často ale není na vině vůbec nikdo. Tak jako venkovní rostliny a stromy obměňují listy, i pokojové rostliny mohou mít stejnou tendenci. A je dost pravděpodobné, že shodí více listí najednou, zvlášť pokud jde o rostliny polo-opadavé. Mají totiž v sobě jakési vnitřní hodiny a taky vnitřní inteligenci. Potřebují se některých listů zbavit, aby mohly vyživovat listy další. Takže ne vždy je na místě panikařit. Přesvědčte se, zda své rostlině dáváte vše, co potřebuje, a v míře, v jaké potřebuje, ale neděste se. I rostliny mají právo na svá vlastní rozhodnutí.  

    Foto: Shutterstock, zdroj: Ceskestavby, Dumazahrada, iReceptar

  • Proč byste doma nikdy neměli pěstovat difenbachii

    Chovat domácího mazlíčka a přitom být vášnivý botanik může být tak trochu nebezpečné. Existují totiž rostliny, které si prostě domů pořídit nemůžete, protože byste riskovali zdraví a někdy i dokonce život svého čtyřnohého miláčka. O které květiny jde?

    Difenbachie

    Všechny části této rostliny jsou pro zvířata jedovaté. Příznaky otravy přicházejí po zhruba 4 hodinách od pozření. Nejprve začnou otékat ústa a jazyk, může způsobovat také zvracení a průjmy, někdy i smrt.

    Monstera

    Pokojovka oblíbená už mnohá desetiletí. Obsahuje jedovaté krystaly šťavelanu vápenatého. Nejjedovatější je její stonek či řapík listu, ale raději zařiďte, ať se s ní váš miláček nedostane do kontaktu vůbec. Při pozření dojde k podráždění sliznice, úst, k otokům, pálení, křečím a zvracení.

    Aloe vera

    Aloe vera je pro lidi sice v mnohých případech léčivá, ale čtyřnozí kamarádi bohužel takové štěstí nemají. Pokud by ji ochutnali, bude následovat silné zvracení a průjem, někdy také načervenalá moč a psychotický stav.  Za potíže je zodpovědný aloin.

    Vánoční hvězda

    Neškodně se tvářící vánoční dekorace může způsobit vašim psům a kočkám pořádné trápení. Mléčná tekutina ukrytá v listech je totiž jedovatá a způsobuje zvracení či průjem a při styku s okem může vyvolat dokonce zánět spojivek.

    Foto: Shutterstock

    Na co si dát pozor?

    Někdy máme pocit, že stačí, aby pes nebo kočka neolízli zelenou část rostliny, často však může být nebezpečná i voda v podmisce, protože do ní rostliny vylučují jedy.

    Jak jednat při otravě?

    Pokud pes nebo kočka pozřou rostlinu, která je pro ně jedovatá, případně o které nevíte, zda je, nebo není jedovatá, okamžitě vyrazte k veterináři a rostlinu vezměte s sebou. Zvěrolékař většinou vyprázdní žaludek, podá léky a dodá zvířeti vodu. Při poškození kůže se aplikují hojivé masti, zasažené oči jsou vypláchnuty. Pokud víte, kterou rostlinu zvíře pozřelo, můžete veterináři také zavolat a poradit se nejprve po telefonu.

    Jaké další květiny jsou nebezpečné?

    Tulipán, narcis, hyacint, pryšec, rododendron, fíkus, jmelí bílé, tchýnin jazyk, oleandr, břečťan, bramboříky, lilie a kaktusy.

    Foto: Shutterstock, zdroj: labvet, Welovedogs, Zvireci-potreby, TheLittleBotanical

  • Pokojové rostliny, které vám vydrží i bez péče

    Pokud se řadíte mezi lidi, kterým by ze zákona neměl být povolen prodej pokojových rostlin, protože žádná, kterou jste měli v péči, nevydržela déle než pár měsíců, můžete se začít radovat. Představíme vám pokojovky, které dokáže odrovnat opravdu málokdo.

    Aloe Vera

    Oblíbený sukulent s léčivými účinky. Nevyžaduje žádnou speciální péči, nejlépe se Aloe daří na slunném místě. Zaléváme každé dva až tři týdny.

    Zamiokulkas

    Název šílený, ale rostlina pěkná, nenáročná. Tato sukulentní rostlina se hodí do tmavších koutů, i když snese i sluneční světlo, potřebuje zalévat jednou za delší čas. Pokud chcete, aby pěkně rostla, občas přihnojte. Dokáže dorůst až do výšky 30-80 cm.

    Calathea

    Nenáročná pokojovka, která vám na jaře dokonce pokvete drobnými žlutými kvítky. Bude se jí dařit na teplém, vlhkém místě s nepřímým světlem. Má raději sucho, pochází z Jižní Ameriky, takže nepřelévat, stačí jednou týdně. V zimě ji také nechávejte doma, nedaří se jí dobře při teplotách pod 15 °C.

    Toulcovka

    Jinak řečeno Peace Lily nebo Spathiphyllum. Rostlina, kterou ve svých bytech měli v devadesátkách snad všichni. Kromě toho, že nádherně vypadá a zajímavě kvete, se může pochlubit i mírnými detoxikačními účinky. Bude se jí nejlépe dařit na místě s dostatkem nepřímého slunečního svitu. Potřebuje vlhkou půdu, takže zaléváme podle potřeby.

    Foto: Shutterstock / Zamiokulkas

    Fíkovník lyrovitý

    Exotický bratranec fíkusu. Potřebuje jasné, nepřímé světlo, raději dál od průvanu, zalévejte 2-3x týdně. Roste krásně do výšky a domov krášlí elegantními listy. Poměrně nenáročné je pěstování také dalších druhů fíkovníků.

    Bromélie

    Nádherně kvetoucí rostlina, kterou při troše štěstí zvládnete nezabít. Umístěte ji na místo mimo dosah slunečních paprsků a teplotu udržujte nad 18 °C.

    Dračinec pruhovaný alias Lucky Bamboo

    Sice o bambus nejde, ale je mu podobný. Potřebuje pouze dostatek vody a poroste krásně i v místech, kam slunce příliš nesvítí. Občas mu dopřejte železité hnojivo a opatrně na průvan.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Southernliving, Thespruce

  • Pokojovky porostou jako o závod. Stačí jim lžička škrobu

    Děláte první poslední pro své pokojové rostliny, ale nerostou vám pořád tak dobře jako sousedce? Nemusíte kvůli tomu běžet do zahradnictví pro chemii ve formě postřiků nebo hnojiva. Takové přípravky vás přijdou draho a jejich účinek je nejistý. V péči o pokojovky můžete využít ingredience, které máte doma. Rostliny vám tak porostou jako z vody a ušetřené peníze můžete investovat lépe.

    Péče o pokojové rostliny

    Pokojovky mají omezený prostor pro růst kvůli jejich pobytu v květináči. Malé množství půdy znamená i malé množství živin. Živiny je proto potřeba rostlinám dodat jiným způsobem, tedy správným hnojením. Pokojové rostliny potřebují dodat především dusík, draslík, železo, hořčík, fosfor a zinek. Jak jim potřebné živiny dodat? Do zahradnictví se zbytečně nevypravujte, hnojivo si vyrobíte snadno doma.

    Škrob a banány pro blaho vašich rostlin

    Bramborový škrob pomůže dostat do kondice i ty rostliny, u kterých jste uvažovaly o vyhození. Bramborový škrob totiž obsahuje draslík, fosfor, vápník a glukózu. Odstraňte z květináče dva centimetry zeminy, vsypte do něj lžičku škrobu a promíchejte se zeminou. Nakonec přisypte čerstvý substrát, aby vám půda nezplesnivěla. Jako skvělé hnojivo poslouží i kukuřičný škrob nebo hnojivo z banánových slupek. Banánové slupky usušte v troubě nebo na sluníčku a rozemelte. Tento prášek následně smíchejte s vrchní vrstvou substrátu.

    Foto: Shutterstock

    Skořápky a lógr nevyhazujte

    Pokud si každý den dopřáváte poctivého „turka“, kávovou sedlinu rozhodně nevyhazujte. Bude se vám hodit jako hnojivo pro kyselomilné rostliny jako jsou orchideje nebo kapradiny. Lógr zalijte znovu vodou a rostliny tím zalejte. V případě, že doma pěstujete rostliny, které preferují zásaditou zeminu, použijte na ně hnojivo z vaječných skořápek. Skořápky usušte, rozemelte na jemný prášek a smíchejte s vrchní vrstvou zeminy. Rostlinám také svědčí, pokud je budete zalévat vodou, ve které jste vejce vařili.

    Foto: Shutterstock, zdroj: FlourishingPlants, TheGardeningCook