SnadnoBydlet.cz

Tag: pěstování

  • Pěstujte zeleninu v pytli. Vyroste vám i na balkoně a nebudete stačit sklízet

    Rádi byste si pěstovali domácí mrkve, ale brání vám v tom, že nemáte vlastní zahradu? Tento fakt naštěstí není pro pěstování mrkve překážkou. Můžete si ji snadno vypěstovat i na balkoně v plastovém pytli.

    Mrkev je královna zeleniny

    Mrkev je kořenová zelenina, která je prospěšná především velkým množstvím betakarotenu. Obsahuje ale i vitamin A, vitamin C, draslík, sodík a má velký podíl vlákniny. Při správném skladování vám dlouho vydrží a vy ji tak můžete do jídelníčku zařadit i během zimních dní. Mrkev se jí celá. Zpracovat se dá nejen její kořen, ale i nať. Můžete ji jíst na všechny způsoby, vhodná je do studené i teplé kuchyně. Můžete ji chroupat syrovou nebo si ji nastrouhat jako salát. Skvěle se hodí i do polévek nebo při přípravě některých omáček.

    Co je potřeba k pěstování mrkve

    K pěstování mrkve na balkoně je potřeba mít velké plastové pytle, zeminu vhodnou pro pěstování mrkve, semínka mrkve a kobercový nůž. Pytle naplňte hlínou a na několika místech nožem propíchněte. Z těchto malých otvorů bude po zalévání vytékat přebytečná voda. V horní části zeminy prstem vyryjte mělké řádky, vložte do nich semínka mrkve a zahrňte další vrstvou zeminy. Následně zalijte vodou. Ideální je, pokud bude mrkev pěstovat na slunném místě.

    Foto: Shutterstock

    První výsledky uvidíte již po týdnu

    Zhruba po týdnu od zasazení uvidíte z hlíny čouhat první malé výhonky. Po dvou týdnech již spatříte typickou nať, dle které mrkev rozpozná i laik. Po dalších třech týdnech bude mrkev potřebovat přesadit, abyste každé rostlině poskytli více prostoru pro růst. Po 1,5 měsíci je také potřeba mrkvi doplnit další zeminu, aby měla dostatek živin pro další růst. Mrkev je potřeba pravidelně zalévat, ale dopřávejte ji jen takovou vláhu, aby nezačala uhnívat. Je také potřeba okolo rostoucí mrkve vytrhávat plevel, aby na mrkvi neparazitoval. Za tři měsíce od zasazení prvních semínek se můžete těšit z první úrody.

    Foto: Shutterstock, zdroj: laidbackgardener, balconygardenweb

  • Ozdobte svou zahradu nenáročnou dřevinou. Skalník ji pozvedne na novou úroveň

    Skalník je rod okrasných dřevin s velmi univerzálním využitím. Jde o nenáročné dřeviny rozšířené po celém světě. Vzhledem k velkému počtu variant, velké odolnosti a rychlému růstu je skalník velice oblíben mezi zahradníky a pěstiteli.

    Skalníků jsou až stovky druhů

    Pokud zahrneme do tohoto počtu i divoce rostoucí rostliny, můžeme podle různých determinací napočítat až 400 druhů. Nicméně se na zahrádkách vyskytují z tohoto počtu spíše menší desítky. Může jít o opadavé i neopadavé druhy. Skalníci jsou primárně popínavé keříčky, které se v širokém pásmu plazí po zemi, ale také se může v menší míře jednat o malé vícekmenné stromky.

    U nás patří mezi nejznámější a nejvíce pěstované druhy:

    • Skalník Dammerův
    • Skalník vodorovný
    • Skalník poléhavý
    • Skalník vrbolistý

    Existuje samozřejmě více druhů, nicméně nejčastěji se setkáme právě s těmito rostlinkami.

    Péče o skalník není náročná

    Skalníci skutečně nepatří mezi příliš náročné rostliny. Právě proto jsou vynikajícím zpestřením holého místa na zahradě.

    Jediné co musíme mít na paměti je, že nesnáší příliš přemokřenou půdu. Vysoká vlhkost ke něco, co tuto rostlinu spolehlivě pošle do věčných lovišť. Jinak je dobré skalník přihnojovat dusíkatými hnojivy. Na konci sezóny dřevině prospěje mulčování půdy rašelinou kolem místa růstu.

    Velmi důležitým bodem je prostřihávání rostliny. Pokud chceme rostlinu udržet ve vzhledném stavu, tak musíme čas od času vzít do ruky nůžky. V případě tvarování keře je dobré střihnout každý jednoletý výhonek zhruba o třetinu jeho délky, starší výhonky zhruba o polovinu. Pro lepší kondici rostliny také dobré provést zmlazující řez, jinak nám dřevina začne zevnitř ztrácet listy. Tuto probírku můžeme provádět téměř vždy, ale vždy odstraníme jen staré, poškozené a nemocné větvičky.

    Foto: Freepik

    Skalník se uchytí všude

    Výběr umístění rostliny je téměř ve vaší režii. Skalník vydrží stinná i slunná místa. Avšak sluníčko je vždy lepší volba. Sázíme buď na jaře před otevřením pupenů, případně na podzim před prvními mrazíky.

    Výsadbová jamka by měla mít velikost alespoň 50x50x50. Na dno jamky umístěte drobné kamenivo jako drenáž, která pomůže s odvodem přebytečné vody. Výška drenáže by měla být alespoň 20cm. Při sázení dbejte na to, aby byl krček kořene nad zeminou jinak vám rostlina uhyne. Vzdálenost mezi keříky by měla být cca 50 cm.

    Foto: Shutterstock, zdroj: gardenersworld, BHG

  • Jak vysadit cibuli před zimou. Zajistěte, aby nezmrzla a urodilo se jí hodně

    Ve většině případů se cibule sází na jaře, výsadba před zimou však přináší několik výhod, o kterých pravděpodobně nevíte. Kdo by nechtěl mít výbornou domácí cibuli, pro kterou nemusí jezdit do obchodu, a navíc chutná o poznání lépe. V kuchyni se ji spotřebuje poměrně velké množství, a proto byste neměli váhat si ji vysadit i na vaší zahradě. Proč to však nenechávat až na jaro?

    Proč sázet cibuli už na podzim

    Pokud zasadíte vhodné odrůdy cibule nyní na podzim, budete moci už na konci června vařit ze svého. Je však potřeba vybírat z odolných odrůd, které zvládnou i zimní mráz. K těm nejlepším patří například Carmen, Sturon, Radar, Esaul nebo Supra.

    Kromě toho, že se budete z úrody těšit o poznání dříve, přináší podzimní výsadba i další výhody. Vaše cibule budou odolnější vůči škůdcům a také dorostou do větší velikosti. To z toho důvodu, že kořenový systém bude mít více času na rozrůstání.

    Kdy nejlépe provést výsadbu

    Abyste získali se zimní cibulí ty nejlepší výsledky, sledujte pečlivě předpověď počasí. Ideální chvíle přichází, pokud se už více než pět dnů pohybuje venkovní denní teplota mezi 5 a 8 stupni Celsia. Lze říci, že se jedná o čas předcházející první mrazíky zhruba o jeden měsíc.

    Dejte si pozor, abyste cibuli nezasadili příliš brzy. Pokud by bylo tepleji, cibule by začala růst, a pak by následně uhynula vlivem prvních mrazíků.

    Foto: Freepik

    Na co byste neměli zapomenout

    Cibuli je ideální sázet do půdy s pH hodnotou okolo 6,0. Její kyselost nebo zásaditost zjistíte změřením lakmusovým papírkem. Pokud je hlína příliš kyselá, zkuste použít vápno. Stačí zhruba 250 gramů vápna na metr čtvereční záhonu.

    Záhon by měl být připraven minimálně dva týdny před výsadbou, aby se půda usadila. Odstraňte z ní plevel a pohnojte ji. Nepoužívejte však dusíkaté přípravky, ty si nechte na jarní měsíce.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Gardeningknowhow, Gardenerspath

  • Osvědčený roztok na pěstování aloe vera. Poroste vám jako nikdy

    Aloe vera je rostlina z tropického a subtropického pásu s léčivými vlastnostmi. U nás momentálně zažívá tato prospěšná rostlina pěstitelský boom. Není divu. Jde o relativně nenáročnou rostlinu, která má široké možnosti použití.

    Léčivé látky v aloe

    Že aloe vera patří mezi léčivé rostliny ví každé malé dítě. Proč je ale rostlina takto prospěšná a co všechno vlastně obsahuje?

    V první řadě zmíníme vysoký obsah vitamínů skupin B, C, E. Tyto vitamíny podporují činnosti mozku, imunitu a účastní se metabolických procesů. Dále zde najdeme salicylové aminokyseliny v různých formách. Ty fungují jako antipyretika, pomáhají tedy s horečnatými onemocněními. Rostlina také obsahuje velké množství esenciálních prvků a minerálů. Jmenovitě jde o fosfor, sodík, zinek, draslík, železo, mangan, chrom, vápník, měď a hořčík. Jako poslední můžeme zmínit antibiotické a protizánětlivé látky.

    Pěstování aloe má své podmínky

    Jako rostlina z velmi teplých oblastí logicky vyžaduje dostatečné množství světla a tepla. Nicméně ani to se nesmí přehánět. Mladé rostlinky nesnáší přímé a silné sluneční světlo. Proto je nejvhodnější pěstování aloe na místě, kde je chráněna před větrem a nejsilnějším odpoledním sluncem, nicméně stále má dostatek světla a tepla z ranního a večerního sluníčka. Je naprosto nezbytné chránit rostlinu před mrazem, i malé vystavení mrazu rostlinu velmi rychle zlikviduje.

    Substrát rostliny musí odpovídat polopouštnímu. To znamená nízkou vlhkost, velkou propustnost a zásadité pH a chudý na živiny. Můžete použít směs pro kaktusy, případně si směs namíchat sami. Stačí vám zemina, hrubý písek, perlit a žulová drť.

    Aloe roste velmi rychle a pokud se ji chystáte pěstovat v květináči, budete ji často přesazovat. Používejte vždy jen květináče s dostatečným odvodem vody, jinak vám rostlina shnije od spodu.

    Foto: Freepik

    Hnojící roztok pro raketový růst

    Aloe nevyžaduje intenzivní hnojení. Ale když už chceme hnojit, hnojíme tím nejlepším po ruce. A není třeba hned letět do obchodu. Výborné hnojivo si vyrobíme sami. Stačí nám jen sklenice, voda a slupky od banánu.

    Banánové slupky naložíme do sklenice, zalijeme vodou, dobře uzavřeme a tři dny louhujeme. Vzniklý roztok je TOP hnojivem pro rostliny toho druhu. Stačí hnojit 1x za měsíc, nejlépe jen ve vegetačním období rostliny.

    Foto: Shutterstock, zdroj: goodhousekeeping, gardeningknowhow

  • Skladování mrkve má svá pravidla. Vydrží mnoho měsíců a neztratí chuť, když dodržíte správný postup

    Milujete mrkev a je pro vás nepostradatelnou součástí jídelníčku? Kdo by si po celý rok nedopřál její unikátní chuť v hlavním chodu, zdravých přílohách nebo netradičních dezertech. Ovšem, kde čerstvou a krásně voňavou kořenou zeleninu stále brát? Vypěstujte si ji! Není na tom nic složitého, protože mrkev můžete pěstovat téměř po celý rok, navíc vám dnes poradíme, jak ji správně uskladnit. 

    Vypěstujte si vlastní zásoby

    Přestože mrkev není naší původní odrůdou, daří se jí v našich podmínkách velice dobře a pěstovat ji můžete opakovaně v průběhu celého vegetativního období. Mrkev se dělí na letní, kterou si sezóně rádi chroupeme přímo u záhonku a také na zimní, jejíž zásobu si můžeme uložit ve sklepě. Mrkev vám vydrží v dobrých podmínkách a teplotním rozmezí mezi 0 až 4 stupni až šest měsíců a vy budete mít pravidelný přísun vitamínů na váš talíř.

    Mrkev dozrává kolem 80 dní. Pokud provedete výsev na jaře, první mrkev budete mít v období července, poté je možné ji vysévat po celou sezónu.  Zimní mrkev vysejte zhruba v srpnu, tedy tak, aby stihla dozrát do prvních mrazíků.

    Efektivní uskladnění mrkve

    Mrkev k uskladnění by měla být zdravá a nepoškozená. Zároveň se nikdy před samotným uložením nečistí od zeminy, naopak od toho natě se dávají pryč vždy. Ukládejte mrkev do prostoru, který bude ideálně chráněn před mrazem a také vlhkostí, která zelenině neprospívá.

    Nejčastěji se mrkev ukládá do pilin nebo do písku. Nejdřív nasypejte vrstvu materiálu, naskládejte mrkev a následně další vrstvou přisypte. Takto uložená mrkev vám vydrží až půl roku. I mikrotenový sáček v tomto případě poslouží přímo ideálně – především těm, kteří nemají k dispozici sklepení s ideální teplotou a vlhkostí. Je vždy vhodné zvolit pevnější sáčky, do nich mrkev naskládat po kusech, vyfouknout z nich vzduch a nechat na regálech v chladu, případně v lednici. Mrkev takto vydrží i několik týdnů.

    Foto: Shutterstock

    I zamrazení je možné

    Pokud nemáte vůbec žádné úložné prostory, můžete si vypěstovanou mrkev i zamrazit. Ovšem v tomto případě je nutné – především pro zachování čerstvosti – mrkev krátce blanšírovat a následně rychle zchladit. Doporučuje se také mrkev před samotným zmrazením vyskládat na plech a dát na zhruba dvě hodinky do mrazáku, teprve poté ji umístit do sáčků a zamrazit pro budoucí potřebu.

    Ať už patříte mezi šťastlivce, kteří mají sklep a mohou si svou pracně vypěstovanou úrodu uskladnit tam, či k těm, kteří sice musí mrkev zamrazit, přesto je bude hřát pocit čerstvosti z vlastní zahrádky, jistě vám tato doporučení přijdou vhod a vy se budete moci celou zimu radovat z nezaměnitelné chuti vlastní mrkve. 

    Foto: Freepik, zdroj: Tinygardenhabit, Masterclass

  • Lahodná zelenina, ale i krásná okrasná rostlina. Artyčok jak ho neznáte. Navíc s pozitivními účinky na zdraví

    Artyčoky nejsou zatím v Česku příliš rozšířené. Přitom nabízejí lahodnou chuť, a navíc jsou prospěšné pro zdraví. Jejich pěstování není nic složitého a lze je využít i jako okrasnou rostlinu. Artyčoky skrývají hned několik zdravotních benefitů. Podporují trávení a i přes svoji nasládlou chuť jsou vhodné i pro diabetiky.

    Artyčok zeleninový nebo kardový?

    Nejvýraznějším rysem artyčoku kromě fialových květů jsou nádherné listy. Ty jsou tvarované jako by je někdo okrasně vyřezal, a navíc mají výraznou zelenou barvu, která přechází až do stříbrné. Vyrůst mohou až do dvou metrů nad zemí.

    Vypěstovat si můžete dva různé druhy. Z artyčoku zeleninového připravíte lahodný pokrm, když využijete jeho ještě nerozvinuté květy. Naopak artyčok kardový se pěstuje spíše pro své řapíky. Ty lze připravovat podobně jako například chřest.

    Jak si vypěstovat artyčok

    Artyčoky původně pocházejí ze Středomoří, a tak mají raději teplejší podmínky. Proto je ideální umístit je do skleníku. V teplejších oblastech však bez problémů ozdobí i váš záhon. 

    Sazenice lze vypěstovat ze semen nebo si je zakoupit už připravené. Další rostliny pak získáte z odnoží původního artyčoku. Sazenice artyčoku zeleninového zasaďte na jaře, abyste od července mohli sklízet nerozvinuté květy, které využijete v kuchyni.

    Artyčok potřebuje půdu bohatou na živiny, a tak do ní zapracujte kompost, než sazenice umístíte. Dbejte také na pravidelnou zálivku, bez které by artyčok rychle uhynul.

    Pěstování artyčoku kardové je trochu složitější. Měsíc před sklizní, která nastává na přelomu srpna a září, musíte jeho listy zabalit do kartonu nebo černé fólie. Vykukovat by měly jen špičky listů. Tím dojde k bělícímu procesu a vy si pak můžete vychutnat bělené řapíky v salátu nebo jako přílohu k masu.

    Foto: Shutterstock

    Jak s artyčokem naložit?

    Artyčok nabízí lahodnou chuť a jeho květy lze použít v kuchyni prakticky jakkoli. Můžeme je uvařit, zapéct, marinovat nebo využít jako náplň do nádivky. Manipulace s ním je však trochu složitější. Při přípravě artyčoku nezahálejte, protože místa řezu mohou rychle zčernat.

    Při přípravě artyčoku zeleninového je potřeba nejdříve odstranit tuhé listy okolo květu. Poté ideálně lžíci vyndejte chlupatý střed květu, který není jedlý. Po nakrájení buď potřete kusy citronem, anebo je celé ponořte do vody s citronovou šťávou, abyste předešli jejich zčernání.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Bonnieplants, Thekitchn