SnadnoBydlet.cz

Tag: ovocné stromy

  • Pokácet strom na vlastním pozemku? Je potřeba mít povolení

    Plánujete pokácet strom na své zahradě? Bohužel ne ve všech případech lze s kácením rovnou začít. Existují jasná pravidla, která určují, kdy potřebujete získat povolení.

    Abyste se nedostali do potíží

    Kácení stromů není pouze o tom, že se vnitřně rozhodnete a strom svépomocí pokácíte. V Česku se kácení pečlivě reguluje zákony a nařízeními. I když máte strom na svém pozemku, nemusíte mít volnou ruku. V mnoha případech je možné pokácet strom bez svolení, ale v jiných zase hrozí pokuty, nebo povinnost nahlásit záměr. Vyplatí se tyto informace znát, ať se nedostanete do zbytečných potíží.

    Kdy se obejdete bez povolení

    V některých případech zákon umožňuje pokácet strom bez jakéhokoliv povolení. Například pokud se jedná o ovocný strom na pozemku vedeném jako zahrada nebo zastavěná plocha, můžete ho odstranit bez jakýchkoliv formalit. Podobně je tomu u stromů, jejichž obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí nepřesahuje 80 cm. V takovém případě nejde o tzv. dřevinu rostoucí mimo les, která by byla chráněna zákonem.

    Další výjimku tvoří tzv. zapojené porosty, tedy skupiny dřevin o celkové ploše do 40 m². Pokud jsou menší, není potřeba žádné povolení. Také u stromů, které jsou prokazatelně suché, vyvrácené nebo bezprostředně ohrožují zdraví či majetek, je možné provést kácení bez předchozího souhlasu. V tomto případě ale platí povinnost oznámit zásah úřadu dodatečně, do 15 dnů od provedení.

    Foto: Shutterstock

    Povolení od úřadů

    Jakmile strom přesáhne obvod 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí a nejde o ovocný strom, zákon už vyzívá k povolení. To samé platí, pokud je strom součástí stromořadí, roste v chráněné krajinné oblasti nebo je dokonce veden jako památný strom. V takových případech nestačí ani oznámení, musíte mít oficiální rozhodnutí od obecního úřadu s rozšířenou působností.

    Žádost o povolení musí obsahovat několik náležitostí, například identifikaci žadatele, popis dřeviny či důvod kácení. Úřad má na vyřízení žádosti většinou 15 až 30 dní, ale v případě složitějších řízení může být lhůta delší. Pokud porazíte strom bez souhlasu, přestože byl potřeba, můžete čelit správnímu řízení a vysoké pokutě.

    Foto: Freepik, zdroj: CIZP, Portal.gov

  • Stromy vhodné pro malé zahrady. Vybírejte pečlivě

    Malá zahrada nemusí znamenat málo zeleně. I do omezeného prostoru můžete zasadit krásný strom, který vytvoří stín, potěší květy nebo nabídne plody, aniž by přerostl a utlačil okolí. Stačí jen sáhnout po vhodném druhu a zohlednit podmínky na svém pozemku.

    Pomalu rostoucí stromy

    Když se řekne strom, mnozí si představí vzrostlou lípu, javor nebo dub. Jenže do menší zahrady se tito velikáni příliš nehodí. Rozrůstající se koruna, hluboké kořeny a stín, který vrhají, bývají spíše na obtíž než ozdobou. Malý prostor vyžaduje pečlivě zvolený druh stromu. Takový, který bude krásný, ale přitom nebude utlačovat okolní zeleň. Naštěstí existuje celá řada pomalu rostoucích stromů, které jsou pro malé zahrady jako stvořené.

    Okrasné stromy s výrazným květem

    Jedním z největších hitů posledních let se stala červená zmarlika (Cercis siliquastrum). Tento strom zaujme nejen svým srdcovitým listím, ale především jarním kvetením, kdy se celé větve pokryjí růžovofialovými květy. Navíc dorůstá jen okolo 3 až 5 metrů, což je ideální výška pro menší zahrady. Je to strom, který zaujme i v době, kdy ještě jiné rostliny spí. Ptáte se proč? Jelikož kvete brzy na jaře, často ještě před rašením listů.

    Dalším skvostem může být okrasná třešeň (Prunus serrulata), která nabídne bohaté květy v bílé, růžové nebo sytě růžové barvě. Existují kultivary, které rostou pomalu a zachovávají si kulovitý, nebo deštníkovitý tvar koruny. Tyto třešně navíc nepřitahují hmyz jako klasické ovocné stromy, takže jsou vhodné i do míst určených k relaxaci. Ideální je pro ně slunné a chráněné místo, například u zdi.

    Foto: Shutterstock

    Zakrslé ovocné stromy

    I milovníci vlastního ovoce si přijdou na své. Pro menší zahrady jsou ideální sloupovité ovocné stromy, které mají úzký, vzpřímený růst a zabírají minimum místa. V nabídce jsou jabloně, hrušně, švestky i třešně, často samosprašné, takže není potřeba více stromů. Kromě úrody zastoupí i estetickou stránku. Na jaře totiž krásně kvetou.

    Další možností jsou zakrslé ovocné stromy na slabě rostoucích podnožích, které dorůstají do výšky kolem dvou až tří metrů. Jsou ideální pro pěstování i v květináčích nebo ve vyvýšených záhonech. Potřebují pravidelnou péči, zejména řez, hnojení a dostatek vody. Za to vás odmění krásnou sklizní přímo z vlastní zahrady. Navíc se díky své velikosti snadno sklízí bez nutnosti žebříku.

    Foto: Freepik, zdroj: Gardenersworld, Homesandgardens

  • Nezapomeňte na důležitý řez ovocných keřů. Jen tak pořádně sklidíte

    Keře a stromy nestačí jen zalévat a hnojit. Každá dřevina potřebuje specifickou péči, konkrétně například co se řezu týče. Ten nejen rostlinu esteticky upraví, ale také zařídí hojnou úrodu. Jak a čím řezy u ovocných keřů či stromů správně provést?

    Čím řez provádět?

    Kvalitními, ostrými, univerzálními zahradnickými nůžkami, případně pákovými nůžkami nebo pilou. Nástroje pravidelně ošetřujeme a desinfikujeme, ať nedochází k přenosu nemocí mezi dřevinami.

    Jak řez provádět?

    Korunu stromu ponecháváme vzdušnou, vytváříme tvar pyramidy. Plodonosné větve by měly být denně několik hodin na slunci, pak bude ovoce prospívat. Po odřezaných větvích nenecháváme suky, ty se totiž často stávají podhoubím pro dřevokazné houby. Dáváme pozor také na pahýly, stávají se z nich jalové letorosty, které strom zbytečně zahušťují, ale neplodí. Pahýly vylamujeme v červnu či červenci.

    Maliny

    Řez u malin je třeba nejen správně provést, ale také správně naplánovat. Řez malin provádíme až po sklizni jako přípravu na příští rok. Výhony, které plodily, odstraníme, aby rostlina svou energii zaměřila na výhony nové. Odstraníme také staré, nemocné nebo napadené pruty.

    Foto: Shutterstock

    Angrešt, rybíz, ostružiny

    V srpnu, po sklizni odstraníme staré, nemocné i slabé větve. Čím tmavší větev, tím starší. Při prořezávání se snažíme docílit, aby byl keř dostatečně provzdušněn. Nové výhony zkrátíme o třetinu až polovinu jejich délky.

    Vinná réva

    Řežeme ji v únoru, na výhonech ponecháme 1 až 2 očka. Silnější dřevo zachováme, slabé odstraníme. Pokud nebudeme révu pravidelně řezat, budeme mít sice také dostatečnou úrodu, ale kvalita hroznů bude slabá.

    Ořechy

    Jsou na řez náročné. Nesmí se řezat od října do dubna, dlouho pak roní mízu. Ideální doba pro řez se pohybuje od konce května do poloviny září.

    Zdroj: YouTube

    Foto: Shutterstock, zdroj: Zahrada.bydleniprokazdeho, Homeincube, Zahradkarskaporadna, Brudra

  • Podzimní výsadba stromů je vhodná jen pro určité druhy. Mohli byste o ně přijít 

    Často si kladete otázku, která roční doba je pro výsadbu stromů nejlepší? Dnes vám přinášíme odpověď i výhody jednotlivých období, včetně toho, jaké stromky se vám na podzim skutečně sázet nevyplatí.

    Jaro versus podzim

    I když je tato věčná otázka často zmiňovaná, pravda je jedna, ani mezi jedním není rezolutní vítěz. Jak období jara, tak podzim sebou při výsadbě nese svá pro a proti. Vždy se primárně držíme toho, abychom vysazovali dle nároků jednotlivých odrůd.

    Jaro je obecně bráno, jako vhodné období k nové výsadbě. Počítejte s tím, že v létě stromek zažije stresové období, kdy bude jeho nedostatečně rozvinutý kořenový systém prahnout po vodě, kterou mu mohou odepřít především horka, s nimiž se v posledních letech setkáváme. Saďte proto, co nejdřív z jara – ideální období je, když skončí mrazy a dovedete zarazit rýč do země – tedy od března. Myslete na to, že nově zasazený stromek bude vyžadovat vaši péči ve formě pravidelné zálivky, která se nesmí podcenit.

    Nyní si jistě říkáte, že podzim může být vhodnější, ale co s těmi mrazy? Ideálním obdobím pro výsadbu je říjen, kdy má stromek ještě dostatek času k tomu, aby se na zimu připravil. Se zimou pak nastává čas odpočinku, kdy se dřevina dostává do zimního spánku, spotřebovává méně energie a na jaře se tedy probouzí plná síly a řádně zavlažená. 

    Na podzim nikdy nesaďte meruňky nebo broskve, nejsou za mlada odolné mrazu, umístěte je na zahrady až na jaře. Naopak od toho jabloně, slivoně, hrušky, třešně nebo révu můžete klidně vysadit ještě před zimou. 

    Foto: Freepik

    Příprava na výsadbu

    Jelikož jsme se nyní společně ujistili, že s podzimem můžete ještě na zahradu několik ovocnanů s klidnou duší doplnit, pusťme se společně do přípravy k výsadbě.

    Stromek, který přivezete ze zahradnictví zasaďte vždy, co nejdřív a nikdy ne do otvoru, odkud jste vykopali starou dřevinu. Připravte zcela novou díru, která by měla kořenový bal stromu přesahovat až čtyřikrát, důkladně ji prolejte vodou a nechte několik dnů vyvětrat. Poté naplňte kvalitní zeminou s přidaným humusem, vsaďte stromek a opatrně zasypejte, dokud není spodní kořenový bal důkladně přikrytý hlínou. Zeminu shora citlivě ušlápněte, aby stromek dobře držel a pořádně zalijte. 

    Je jisté, že období podzimu a jara pro své deštivé dny poskytne pro nové stromky vždy to nejlepší. Nyní již víte, že pokud chcete nechat na jaře zahradu probudit v plném proudu, je vhodné zasadit určité stromky již na podzim a s jarem přivítat první květy.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Purdue, Extension, Blog.tentree

  • Bělení ovocných stromů byste neměli zanedbat. Tajemství zkušených pěstitelů odhaleno 

    Přichází podzim, listí se zbarvuje do úžasných barev a nejeden zahrádkář s libostí uzavírá letošní sklizeň po mnoha měsících dřiny. Jenže i zahrada se musí na zimní odpočinek připravit a dnes si povíme o ovocných stromcích, které si právě v tomto období zaslouží naši pozornost. 

    Podzimní péče

    S příchodem podzimu ovocnany usínají a chystají se na období vegetačního klidu. Pro dobrou nadcházející úrodu je vhodné strom řádně ošetřit, tedy otrhat usychající plody i veškeré spadané listí. Právě z něj se mohou šířit infekce, které se při rozkladu dostanou zpět do kořenového systému. Proto dbejte na důkladný úklid kolem stromku.

    Pokud se během babího léta vybarví pár krásných dnů, je vhodná doba k prořezání a odstranění odumřelých větví. Vyvarujte se hlubokých ran, do kterých by mohl zasáhnout mráz, stromu dopřejte před poklesem teplot čas na regeneraci. 

    Přichází čas bělení

    Stejně jako lidská kůže, je i kůra stromu namáhána během výkyvu teplot. Přes den na ni svítí přímé slunce, které v ní probouzí život, tedy proudící mízu. V noci však studené ovzduší do aktivního organismu proniká a strom pod kůrou namrzá. Z toho vznikají trhliny, které jsou vhodným útočištěm pro škůdce a choroby. Pokud chcete zabránit ohrožení ovocných stromků, připravte se na bělení, které aplikujte od poloviny listopadu až do začátku března. 

    Bělení provádějte na kmenech a také silnějších větvích. Ochrání strom proti povětrnostním vlivům, jelikož sluneční svit pod vrstvu pronikne pouze částečně. Nátěr se po čase smyje deštěm, je proto vhodné jej opakovat během zimy až třikrát. 

    Freepik
    Foto: Freepik

    Jak na to

    Na bělení ovocných stromků se využívá vápenné mléko, tedy směs vody a hašeného vápna. Jeho účinky ochraňují kůru před prasklinami, ale také škůdci, lišejníky a houbovými onemocněními. Jednodušší cestou každého zahrádkáře je zakoupení už hotové směsi pro nátěr ovocných stromků, kterou najdete na pultu každého hobbyhousu.

    Nyní se vrhněte do práce, kdy větším štětcem nanášejte nátěr na kmen a všechny silnější větve, zvýšenou  pozornost věnujte stromům napřímo vystaveným jižní straně, tedy přímému slunci. V takovém případě naneste dvě až tři vrstvy.

    Základním pravidlem pro výběr stromku je odrůda vhodná pro vaše klimatické podmínky. Následná péče, především před zimními měsíci je však nezbytná pro všechny. Pusťte se do toho, ať může vaše zahrada během zimy odpočívat společně s vámi.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Thisnzlife, GoodFruit