Tag: občanský zákoník

  • Zapáchá vám kompost souseda u plotu? Můžete zakročit

    Sousedé nám dokáží pobyt na zahradě zpříjemnit ledačím. Ať už jde o stromy vysazené příliš blízko plotu, hluk, stínění nebo třeba zápach. Co když máte problém s odérem, který se line ze sousedova kompostu. Můžete se nějak bránit?

    Zákon hovoří jasně

    Jestliže pach ze sousedova pozemku vniká na ten váš v míře nepřiměřené místních poměrů a omezuje obvyklé užívání pozemku, je právo a celý občanský zákoník na vaší straně. Jedná se totiž o obtěžování.

    Domluva nad zlato

    Právo sice je na vaší straně, ale brzděte. I když někdy kvůli křivdám, které nám soused způsobuje, vidíme rudě, rozhodně je nejmoudřejší hodit se do klidu, pořádně se vyspat, rozhodnout se a pak místo utíkání k právníkovi zajít za sousedem a slušně, leč asertivně se pobavit. Je dost možné, že si své jednání ani plně neuvědomuje. Případně se rozhodne změnit své jednání k vaší spokojenosti. Nikdy nevíte, ale rozhodně nepodceňte sílu sousedské vlídnosti a domluvy.

    Foto: Shutterstock

    Když domluva nepomáhá

    Pak vám nezbývá než se obrátit na příslušná místa. A těmi jsou obecní úřad a krajská hygienická stanice. Jen pozor, pokud se případ začne řešit, budete muset dokázat, že jde skutečně o obtěžování přesahující běžné meze. A asi tušíte, jak dlouho se spor potáhne a jak mlhavý bude jeho výsledek.

    Jak se proti zápachu bránit

    Poradíme vám pár provizorních řešení, které situaci učiní únosnou, dokud se zcela nevyřeší. Chce to živý plot nebo husté popínavé rostliny. Přírodní bariéra dovede divy. Sezení si obestavte designovými paravány. A k plotu nasázejte silně aromatické rostliny jako je levandule, máta, tymián nebo růže.

    Správně založený kompost nesmrdí

    Možná nebude od věci taktně navrhnout radu. On totiž kompost vůbec smrdět nemá. Je třeba dodržovat poměr zeleného a hnědého materiálu v poměru 2:1 nebo 3:1. Pak má kompost dostatečné množství uhlíku pro rozklad organického materiálu a nevydává nepříjemný zápach. Zkuste si o tom se sousedem promluvit.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Zakonyprolidi, Zemito, Homeincube

  • Můžete chodit přes cizí pozemek? Není to tak jednoduché

    Skutečnost, že se ke své chatě nedostanete jinak než přes pozemek souseda, vás neopravňuje k tomu, abyste tudy chodili. Jak je to s průchodem přes sousedův pozemek?

    Jak legálně vstoupit na sousedův pozemek?

    Právo nezbytné cesty. Je upraveno v občanském zákoníku § 1029 až 1036, zákona č. 89/2012 Sb. Jde o to, že pokud k vaší nemovitosti nevede veřejná cesta, máte právo, aby vám soused povolil nezbytnou cestu před svůj pozemek. Za to zaplatíte. Jestliže soused nesouhlasí, obrátíte se na soud, aby nezbytná cesta byla zřízena rozhodnutím shora.

    Podmínky povolení nezbytné cesty

    Rozsah cesty musí odpovídat vaší potřebě jako vlastníka nemovitosti, abyste ji řádně užíval a měl přitom co nejmenší náklady. Na druhou stranu vlastník pozemku, přes který cesta povede, by měl být co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen.

    Kdo a kolik bude platit?

    Soused, přes jehož pozemek cesta vede či povede, má právo na úplatu a odčinění újmy plus kauci. Úplata může být vyplacena jednorázově nebo v pravidelných splátkách. Zřizuje-li se nová cesta, vše platíte vy, tedy ten, kdo cestu potřebuje.

    Foto: Shutterstock

    Co je služebnost?

    To je závazkový vztah formou nájmu, kdy s vámi majitel pozemku uzavře dohodu, nicméně řešení to není ideální, protože se týká pouze vás. Proto je vhodnější usilovat o věcné břemeno. To je zapsáno do katastru nemovitostí a týká se všech.

    I když dle zákona (v případě osobní služebnosti) by nájemník nebo váš host neměl mít právo přes cizí pozemek přejít, Nejvyšší soud už v podobném případu rozhodl, že nájemci nebo návštěvy projít mohou. Přesto se raději snažte závazku služebnosti vyhnout. Bude to tak jistější.

    Může soud nezbytnou cestu nepovolit?

    Ano, protože zasahování do majetku souseda je vždy až ta poslední možnost. Pokud tedy cesta skutečně není nezbytná, jen ji preferujete kvůli nákladům nebo ceně, budete mít smůlu. Soud vám rovněž cestu neodsouhlasí, pokud jste si sami způsobili nedostatek přístupu na svůj pozemek. Nebo pokud je sousední pozemek uzavřeným prostorem nebo pozemkem, kde veřejný zájem brání zřízení cesty.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Muj-pravnik, Homeincube

  • Lidé dělají velkou chybu s tújemi na zahradách. Často způsobí problémy na zahradách

    Sousedské vztahy jsou křehké jako porcelán. Proto je dobré, jak se říká, dvakrát měřit a jednou řezat, respektive dvakrát přemýšlet a jednou sázet. Jak je to s tújemi? Můžeme si je vysadit jako živý plot přímo na hranici pozemku, nebo ne?

    Zákon hovoří jasně

    Občanský zákoník si je možnými spory mezi sousedy velice dobře vědom, takže se k problematice sázení stromů v blízkosti sousedova pozemku podrobně věnuje. Pokud strom obvykle dorůstá vyšší výšky než 3 m, musí být vysazen minimálně 3 metry od hranice pozemku. Pokud běžně dorůstá výšky nižší než 3 m, musí být od hranice pozemku vzdálen alespoň 1,5 m. A ano, toto nařízení platí také pro túje.

    Co, když sousedovi moje túje vadí?

    Pokud se teprve chystáte sázet, soused se může ozvat a vám nezbyde než se řídit občanským zákoníkem. Takže nesázet rovnou u plotu, ale dát si 1,5 m odstup. Jde-li již o vzrostlé stromy, je situace komplikovanější. Požaduje-li soused odstranění již vzrostlých tújí, musí k tomu mít tzv. rozumný důvod. Například narušení plotu, kořeny pod základy, alergie, opadávání na jeho pozemek, a hlavně extrémní stínění. Nejprve se situace řeší domluvou, poté může podat žádost o zásah na stavební úřad nebo obec a v krajních případech se spor řeší soudní cestou.

    Foto: Shutterstock

    Jak situaci vyřešit po dobrém?

    Chce to dobrou vůli a dohodu. Domluvte se se sousedem, že túje zastřihnete na pro obě strany přijatelnou výšku. Zkuste nainstalovat kořenovou bariéru. A hlavně pěstujte dobré přátelské vztahy, navrhněte kompromis a povolte sousedovi něco, co je zase mírně proti srsti vám. Kde je snaha, jde všechno lépe. Na druhou stranu se ale rozhodně nenechte hned zastrašit, protože pokud jsou túje zdravé, nestíní, nezasahují na sousedův pozemek a nezpůsobují nebezpečí, není důvod je kácet.  

    Foto: Shutterstock, zdroj: Zakonyprolidi, Homeincube

  • Vysoká vlhkost v bytě. Má nájemník na pronajímatele nějakou páku?

    Vysoká vlhkost v bytě není zrovna zdraví prospěšná. Často se kvůli ní tvoří plíseň, která má vyloženě negativní vliv. Náchylnějším lidem může způsobit alergickou rýmu, astma, chronický kašel, atopický ekzém, ale také bolesti hlavy nebo zánět spojivek. Zkrátka žádná legrace. Jenže co když nejde o váš byt? Máte jako nájemník nějakou šanci donutit pronajímatele k nápravě?

    Kdy má povinnost plíseň odstranit nájemce a kdy pronajímatel?

    Pokud se objeví běžná plíseň během vašeho užívání bytu, je na vás, abyste se s ní vypořádali. Pokud však jde o plíseň masivní či opakovaně se vracející, tu má na triku pronajímatel. V nájemní smlouvě podrobnosti nehledejte, podobné případy ošetřuje přímo zákon. Pokud tedy za plíseň může například nekvalitní izolace, porucha v rozvodech vody nebo špatně provedená rekonstrukce, máte povinnost závadu co nejdříve oznámit pronajímateli a on musí problém v přiměřené době vyřešit.

    Hledejte chybu nejprve u sebe

    Pokud se v pronajatém bytě objeví plíseň, zkuste si nejprve sáhnout do svědomí. Dost často nejde o žádnou závažnou vadu v izolaci, ale zkrátka o nevhodné užívání bytu. Pokud dostatečně neodvětráváte, dá se čekat, že se plíseň objeví.

    Prevence plísní

    Pokud se chcete plísni vyhnout, zkuste aplikovat alespoň některá z následujících doporučení.

    • Větrejte. Správné větrání je krátké, intenzivní a časté. Raději otevřít třikrát denně okna na pár minut dokořán než polovinu dne větrat ventilačkou.
    • Do kuchyně pořiďte digestoř, do koupelny a na záchod ventilátor.
    • Pokud je potřeba, začněte používat odvlhčovač.
    Foto: Shutterstock

    Jak postupovat krok za krokem?

    Pokud je právo na vaší straně, můžete se řídit následující posloupností, která vychází z občanského zákoníku. Zákon č. 89/2012 Sb.

    1. Ujistěte se, že jste pro odstranění plísně udělali maximum. Kupte si vlhkoměr a kontrolujte hodnoty vlhkosti.
    2. Plíseň zdokumentujte a upozorněte na ni majitele. Zdůrazněte, že jde o opakovaný problém, buďte neodbytní. Majitel by měl problém začít řešit zhruba do 30 dní.
    3. Pokud majitel otálí, máte právo žádat o slevu z nájemného.
    4. Plíseň také můžete zlikvidovat sami a požadovat na pronajímateli úhradu nákladů.
    5. V případě, že pronajímatel nepůjde do sebe, čeká vás soudní spor.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Zakonyprolidi, estav, Ceskestavby, Portalobydleni

  • Pokud váš pes štěká, může to pro vás skončit pokutou. Lidé jsou stále agresivnější

    Štěkání psa může mezi sousedy udělat zlou krev. K této otázce se samozřejmě vyjadřuje občanský zákoník, ale bohužel natolik šalamounsky, že výsledek stejně bude záležet na vaší sousedské domluvě, případně vyhodnocení obecního úřadu nebo soudu.  

    Může váš pes štěkat?

    Je to pes. Jistě. Ale jen v míře přiměřené místním poměrům. Štěkot vašeho psa totiž může být vnímán jako imise hluku vnikající na pozemek vašeho souseda. A přesně s tímto argumentem se nespokojený soused může postavit nejen před vás, ale klidně i před soud.

    Snažte se domluvit

    Pokud za vámi přijde soused s tím, že ho obtěžuje štěkot vašeho psa, nemávněte nad tím rukou. Pro dobré sousedské vztahy je třeba ochotně komunikovat a řešit problémy. Vyslechněte si druhou stranu a až pak dělejte závěry. Kdo ví, třeba na té stížnosti něco je.

    Co může proti vám soused podniknout?

    Pokud opakovaně dochází k rušivému štěkotu v noci, může na vás zavolat policii, která vám udělí pokutu. Dále záležitost předá příslušnému obecnímu úřadu. Bude posuzováno, jak dlouho štěkot trvá, jakou má frekvenci a kdy pes štěká nejčastěji. Pak také, zda je o něj řádně pečováno. Soud je až poslední možnost. Odebrání psa se obávat nemusíte, pokud by se tedy neprokázalo, že je týraný.

    Foto: Shutterstock

    Sousedi si nakonec poradí i bez vás

    Pokud nebudete chtít spolupracovat a brát si psa na noc dovnitř nebo ho odnaučit štěkat pomocí obojku, je dost možné, že aniž byste to tušili, sousedé si pořídí ultrazvukovou jednotku proti štěkání vašeho psa. Ta v případě štěkání vydá zvuk pro většinu lidí neslyšitelný, ale pro psa téměř nesnesitelný. Pes se štěkat odnaučí, ale jakým způsobem a za jakou cenu. Proto buďte raději ohleduplní.

    Děsivý případ ze života

    Postarší dáma se na ulici lekla psa, který k ní přiběhl a znenadání hlasitě zaštěkal (pes utekl nezajištěnou brankou ze dvora majitele). Paní couvla, zakopla o obrubník, spadla a utrpěla vážná zranění, která si vyžádala tříměsíční hospitalizaci a následnou rehabilitaci. Celá věc šla samozřejmě k soudu, který majiteli psa nařídil zaplatit odškodné. Dohromady ho to vyšlo na téměř milion korun. Co se dá dělat, mít psa je zodpovědnost.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Zakonyprolidi, Ceskestavby, Nasezahrada

  • Sousedův strom nám stíní na zahradu. Dá se s tím něco dělat?

    Sousedské vztahy jsou často námětem povídek, divadelních her i historek u kávy či vína. Není divu, nezřídka jde o přímo kuriózní spory. Stačí drobná neshoda a z nejlepších kamarádů se stávají úhlavní nepřátelé. Jak se sousedské právo dívá například na sousedův strom, který nám stíní nebo zasahuje na pozemek?

    Mrkněte se do občanského zákoníku

    Naštěstí nemusíte hádat, jasnou odpověď vám dá zákon č. 89/2012 Sb. Odstavec §1016 nám ubjasňuje, na co máte a nemáte právo, nárok (například otázka ovoce spadeného na váš pozemek) a co si můžete a nemůžete dovolit.

    Mohu sousedovi ořezat strom?

    Dejme tomu, že sousedův strom stíní na vaši zahradu, nebo co hůř na solární panely. Nebo prostě jen dělá nepořádek. Co s tím? Určitě by bylo lepší nejprve vaše obavy i budoucí záměry komunikovat se sousedem, ale pokud vás zajímá, jestli můžete zajít pro motorovku a ten zpropadený strom ořezat, tak ano. Můžete sousedovi ořezat větve, které přesahují na váš pozemek. Musíte tak ovšem učinit pouze v období vegetačního klidu a po předchozím upozornění souseda a poskytnutí času na splnění úkolu.

    Foto: Shutterstock

    Jak daleko mohou být stromy od plotu?

    I k této situaci se zákon vyjadřuje, a to dost podrobně, konkrétně v odstavci §1017. Pokud sousedův strom přesahuje výšku 3 m (nebo bude přesahovat, až doroste), měl by být vysazen minimálně 3 m od hranice pozemku. Bavíme-li se o stromě do 3 m výšky, nařízená vzdálenost od hranice pozemku je 1,5 m. Pokud jste narazili na sousedův strom, který toto nesplňuje, můžete požadovat jeho skácení. Takže hurá pro metr, všechno změřte, protože pokud tomu nebudou bránit vyšší zájmy (chráněný strom, dřevina vysoce důležitá pro krajinu atd.), máte naději, že na váš pozemek konečně proniknou zasloužené sluneční paprsky.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Zakonyprolidi, Pravniprostor

  • Vadí vám soused kouřící na balkoně? Dá se proti němu účinně bojovat

    Pokud je vaším sousedem kuřák a často z jeho balkonu proniká do vašich místností zapáchající kouř, rozhodně byste si to neměli nechat líbit. Jednak tím zasahuje do kvality ovzduší ve vaší domácnosti, a jednak ohrožuje vaše zdraví. Ačkoliv je možné, že si to dotyčný nemusí vůbec uvědomovat, trpí pravděpodobně i ostatní lidé, kteří s vámi sdílí bytové družstvo. 

    Situaci se pokuste vyřešit v klidu 

    Ještě než se rozhodnete řešit tuto skutečnost radikálnějšími způsoby, pokuste se nejprve domluvit s ostatními lidmi, kteří by mohli mít totožný problém, a zajděte za problémovým sousedem společně. Jednoduše mu vysvětlete, že vám jeho zlozvyk vadí a neustále cítíte ve svém bytě kouř z cigaret. Pokud vás bude více, je pravděpodobnější, že se svými požadavky uspějete, a to bez zbytečného dohadovaní. 


    V případě neúspěchu můžete zmínit, že požádáte majitele budovy, aby zvážil zákaz kouření na balkonech, který by byl v případě porušení řešen peněžním trestem. Dejte si však pozor, že musí být jeho balkon společnou částí celého domu a že je ve stanovách družstva uveden zákaz kouření uvnitř společných prostor. V opačném případě, tedy pokud by byl ve vlastnictví souseda, byste se bohužel na nic nezmohli a dotyčný by tak ve svém zlozvyku pokračoval dále. 

    Foto: Shutterstock

    Odvolejte se na občanský zákoník 

    Další možností je odvolání se na občanský zákoník (§ 1013). Podle toho se musí vlastník bytu zdržet jakéhokoli chování, které by způsobilo vniknutí kouře do bytu jiného vlastníka a omezilo tak možnost jeho obvyklého užívání. I v tomto případě si však musíte dát pozor, neboť lze právo uplatnit pouze v momentě, kdy kouř proniká do sousedních bytů v nadměrných poměrech. To je však v případě běžného kouření cigaret víceméně nereálné. 

    Foto: Shutterstock, zdroj: Sousede, Denik

  • Byt nebo dům zatížený reálným břemenem. Co to znamená?

    Reálná břemena jsou charakterizována občanským zákoníkem jako věcná práva k cizí věci, například pozemku, bytu, stavbě atd. Reálné břemeno se uzavírá smlouvou a vzniká zápisem do katastru. Ve smlouvě je potřeba uvést věc, kterou břemeno zatěžuje, o jaký typ břemena se jedná, kdo ho zřizuje a jaké plnění musí vlastník zatížené věci poskytnout. Všechna věcná práva zapsaná ve veřejném seznamu mají prioritu před těmi, která v něm zapsaná nejsou. Buďte proto v obraze, pokud se vás reálné břemeno týká. Neznalost novely občanského zákoníku nikoho neomlouvá a mohli byste být nemile překvapeni.

    Reálné břemeno in personam

    Reálné břemeno in personam je vázáno k určité osobě a zaniká smrtí této osoby, pokud smlouva výslovně neuvádí, že se věcné břemeno přesouvá na dědice oné osoby. Příkladem tohoto břemena je například velmi častá situace, kdy rodiče převedou svůj dům či byt na potomky, ale přejí si v něm dožít. Díky reálnému břemenu in peronam je ani v případě nedorozumění nemůže nikdo vystěhovat a senioři tak mají nárok v této nemovitost dožít. Pojistit si takto doživotní bydlení je vhodné i v případě, že máte se svou rodinou dobré vztahy. Jistota je jistota.

    Reálné břemeno in rem

    Reálné břemeno in rem je takové, kdy je vlastník oprávněný užívat nějakou věc, například příjezdovou cestu. Toto právo nezaniká případnou smrtí vlastníka, ale automaticky přechází na jeho případného nástupce. Reálné břemeno může být v případě sporu zřízeno i rozhodnutím soudu, tedy právní mocí, a je tedy závazné.

    Foto: Shutterstock

    Zánik reálného břemena

    Reálná břemena mohou zaniknout z několika předem určených příčin. Těmi jsou výkup, uplynutí sjednané doby, dohoda, smrt oprávněného, zánik právnické osoby nebo promlčení. K promlčení dochází u reálných břemen po deseti letech ode dne posledního plnění nebo od data, kdy bylo možno prvně vykonat plnění. Pokud oprávněná osoba brání výkonu práv, tak v případě, že se nebude dožadovat plnění, dochází k promlčení práv do tří let. Po této době dojde k výmazu reálného břemene.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Ucetniportal, Podnikatel