Houbaření je koníček pro odvážné. A poučené. Taky milujete bedly? Tak při jejich sběru zbystřete, protože pokud natrefíte na bedlu nejedlou nebo přímo jedovatou, připraví vám váš žaludek krušné chvíle.
Které bedly jsou jedlé?
Bedla vysoká je mezi houbaři velmi oblíbená. Krásné velké plodnice, málokdy červivá a připravíte z ní úžasné řízky. Co víc si přát. Konzumovat se dá ještě bedla dívčí. Nicméně v lese můžete snadno narazit i na bedly jedovaté. Jak je poznat?
Které bedly nesbírat?
Bedel existuje hromada, i když s některými se potkáte zřídka. Mezi prudce jedovaté bedly patří bedla klamavá, červenohnědá, ostrošupinná, pleťová, Bedhamova, Besadolova nebo Josserandova. Některé z těchto bedel obsahují podobné toxiny, jaké najdeme v jedovatých mochomůrkách.
Bedly, které sníst můžete, ale raději to nedělejte
Narazit můžete také na bedly nejedlé, ty vám sice nezpůsobí smrt, ale potrápí vás. Jde o bedlu červenající a zahradní. Původně byla bedla červenající považována za jedlou, nicméně tolika lidem způsobila mírné zažívací potíže, že mnoho houbařů od jejího sběru upouští, pro jistotu. A bedla zahradní? Mírně jedovatá houbu, která ráda způsobuje alergické reakce v podobě nevolnosti a žaludečních obtíží. K jídlu vhodná není, nicméně mnoho houbařů ji snědlo, aniž by o tom vědělo. Říká se jí také bedla česká, nejvíce roste v září. Dá se zaměnit s bedlou vysokou. A právě proto vám prozradíme fintu, jak rozeznat jedlé bedly od těch nejedlých.
Trik, který vám zachrání život (nebo aspoň žaludek)
Nejedlé a jedovaté bedly poznáte snadno. Jakmile do nich zakrojíte nožem, dužina po uříznutí zčervená. Takže pokud si nejste jisti, vyzkoušejte, jak se bedla, kterou máte právě v rukou, chová. Houbaření je zkrátka věda, tak buďte opatrní.
Foto: Shutterstock, zdroj: Nasezahrada, Houby-rostou, iReceptar
