Tag: nařízení EU

  • Drsné nařízení z EU. Opravy tepelných čerpadel a klimatizací budou dražší

    Evropská unie přijala nové nařízení, které zpřísňuje pravidla pro chladicí látky používané v klimatizacích a tepelných čerpadlech. Výsledek? Opravy těchto zařízení budou stát více a to už v blízké budoucnosti.

    Připravte se na vyšší náklady

    Legislativa EU se dlouhodobě snaží omezit dopady na životní prostředí. Nově přijaté nařízení zaměřené na fluorované plyny, které se používají v chladicích systémech, ale přináší i méně vítané dopady. Pro domácnosti i firmy to může znamenat vyšší náklady na servis a opravy zařízení, která ještě nedávno patřila mezi doporučované investice do úspor energie.

    Co se přesně mění

    Změny se týkají regulace fluorovaných uhlovodíků, tedy takzvaných F-plynů, které se vyskytují v běžných klimatizacích, tepelných čerpadlech nebo chladničkách. Tyto plyny mají výrazný vliv na skleníkový efekt a EU se rozhodla jejich použití postupně omezit až téměř na nulu do roku 2050.

    Nové nařízení zahrnuje nejen limity na množství těchto plynů, které mohou výrobci uvádět na trh, ale také jejich cenu. Tím, jak bude F-plynů ubývat, poroste jejich cena a s ní i cena oprav, při kterých se tyto látky doplňují či nahrazují. Navíc bude složitější a nákladnější i manipulace s nimi, protože bude vyžadována přísnější evidence.

    Dopady na běžné domácnosti

    Majitelé klimatizací a tepelných čerpadel se musí připravit na to, že běžný servis nebo oprava může stát více než dřív. Pokud zařízení uniká chladivo nebo je nutné vyměnit jeho část, která s ním pracuje, bude potřeba počítat s vyššími náklady. Především u starších modelů, které nejsou kompatibilní s moderními a ekologičtějšími alternativami chladicích látek, může být oprava ekonomicky nevýhodná.

    Další otázkou je dostupnost náhradních dílů nebo servisních techniků s příslušným oprávněním. Už dnes cítíme z trhu napjatou atmosféru, což dává najevo, že přechod na nové podmínky vyžaduje svůj čas. Výrobci zařízení zároveň varují, že pokud se ceny komponent a látek dále zvýší, může být výhodnější starší zařízení úplně vyměnit než jej opravovat.

    Foto: Freepik

    Budoucnost patří alternativám

    EU počítá s tím, že F-plyny nahradí ekologičtější alternativy. Některé z nich se už dnes používají, například propan nebo CO₂. Jejich využití je ale technologicky náročnější a často dražší. Navíc si žádají novou infrastrukturu, vyšší bezpečnostní standardy a v některých případech také náročnější proškolení personálu.

    Zadarmo to nebude

    Přechod na uvedené alternativy je tedy možný, ale bude stát čas i peníze. Výrobce čeká upravení návrhů zařízení, servisní firmy přeškolování a zákazníci si připlatí. I proto se očekává, že přechod potrvá a proběhne postupně. V nejbližších letech lze očekávat zdražení servisních služeb a případně i nových instalací.

    Foto: Shutterstock, zdroj: ehpa.org

  • Kdo ještě nemá fotovoltaiku, musí jednat. EU ji bude vyžadovat na každé střeše

    Evropská unie schválila pravidla, která do několika let udělají ze solárních panelů běžnou součást střech. Nová legislativa stanoví jasné termíny, od kdy budou muset mít fotovoltaiku veřejné budovy a posléze i novostavby rodinných domů. Kdo začne připravovat projekt už teď, vyhne se spěchu a ušetří peníze.

    Střecha bez panelů bude výjimkou

    Zelená transformace v EU nabírá na obrátkách a nejnovější revize směrnice o energetické náročnosti budov EPBD přináší vůbec nejambicióznější požadavky na využití solární energie. V praxi to způsobí, že střecha bez panelů se brzy stane spíš výjimkou než pravidlem. Cílem je snížení emisí a zmírnění dovozu fosilních paliv. To ve výsledku ochrání domácnosti před rostoucími cenami energie. Pro majitele domů i firem to znamená jasnou výzvu, připravit se, než povinnosti vstoupí v platnost.

    Unijní nařízení

    Nová evropská norma zavádí povinnost instalovat fotovoltaiku ve třech krocích. Od roku 2026 musí panely mít všechny nové veřejné a komerční budovy s užitnou plochou nad 250 m². O rok později se požadavek rozšíří i na stávající objekty stejného typu při větších renovacích. Rokem 2030 se změna dotkne každé nové rezidenční stavby. Do konce roku 2031 by měly navíc fotovoltaiky figurovat na všech vhodných střechách veřejných budov.

    Hlavní důvod spočívá ve snaze dekarbonizovat sektor, který spotřebuje 40 % veškeré energie EU a generuje přes třetinu emisí skleníkových plynů. Unie argumentuje i energetickou bezpečností, čím více elektřiny vyrobíme na střechách, tím méně závislí budeme na dovozu plynu nebo ropy.

    Solární panely na střechu - ano nebo ne?
    Foto: Shutterstock

    Lepší připraven než překvapen

    Povinné solární panely na střechách budov se blíží. Není otázkou jestli, ale pouze kdy. Kdo začne plánovat už teď, získá náskok před legislativními termíny, nižší cenu a klidnější realizaci. Fotovoltaika se stane běžným stavebním prvkem podobně jako zateplení a domácnosti se díky ní stanou odolnější vůči výkyvům cen energií. EU míří k uhlíkové neutralitě a naše střechy v tom sehrají klíčovou roli.

    Foto: Freepik, zdroj: Zelenatransformace