Tag: mrkev

  • Zkušení zahradnicí vysévají k cibuli mrkev. Má to skvělý vliv na úrodu

    Sázet mrkev společně s cibulí byla běžná praxe našich předků. Nešlo o náhodu, ale tento způsob výsadby jim zaručil bohatou úrodu. Při výsevu do řádků například střídali cibuli a mrkev. Tato technika se nazývá doprovodná výsadba a jejím účelem je zasadit společně různé druhy rostlin, které ze vzájemné společnosti profitují.

    Společná výsadba je ověřená už po staletí

    Společnou výsadbu využívají lidé po celém světě už dlouhá léta. Američtí Indiáni si například oblíbili pěstování tzv. „tří sester“. Zjistili totiž, že když společně pěstují dýni, kukuřici a popínavé fazole, tak je sklizeň těchto plodit výrazně lepší. Důvodem je to, že kukuřice je pro fazole oporou. Fazole naopak dodávají do půdy potřebný dusík a svou popínavostí poskytují oporu kukuřici. Dýně zase díky svým velkým listům vrhá stín na půdu, která tak udrží vláhu delší dobu. Ve stínu se také nedaří plevelům, které by plodinám braly živiny. Někteří obyvatelé ke třem sestrám přidávají i kvetoucí Cleome serrulata. Tato rostlina láká hmyz a kukuřice, fazole i dýně se tak dočkají lepšího opylení.

    Cibule a mrkev vám zajistí lepší úrodu

    Proč se cibule a mrkev mají pěstovat dohromady? Cibule díky obsahu látky alicin odpuzuje některý hmyz, například pochmurnatku mrkvovou. Tato muška napadá kořenovou zeleninu a boj proti ní bývá často složitý. Pokud nechcete, aby vám muška mrkev napadla, můžete tomu zabránit položením netkané textilie, odchytem nebo lepovými deskami. Jednodušší je ale k mrkvi zasadit právě cibuli. Mrkev však cibuli nezůstává nic dlužná. Mrkev totiž odpuzuje květilku cibulovou, která napadá cibuloviny.

    Foto: Shutterstock

    Co dalšího mrkvi a cibuli prospěje

    Mrkvi dělá dobře i blízkost košťálové zeleniny, rajčat, pažitky, luštěnin nebo rozmarýnu. Naopak ji nepotěšíte bramborami, celerem nebo koprem. Cibule bude profitovat z rajčat, paprik, košťálové zeleniny, ale i máty nebo růží. Co jí naopak neprospěje, je zasadit v její blízkosti česnek, pórek, luštěniny nebo asparágus.

    Foto: Shutterstock, zdroj: KelloGggarden, Weekand

  • Zkušení zahradníci vysévají k cibuli mrkev. Obě rostliny si skvěle pomáhají

    Cibule je potravinou, která dodá šmak většině pokrmů, ať už je čerstvá nebo dozlatova usmažená. Na pěstování cibule nic není, přesto vás možná překvapí, že pro bohatší úrodu byste k ní měli zasadit i mrkev. Proč je to důležitým trikem zkušených zahradníků? Bude mile překvapeni.

    Jak na sázení cibule

    Nejvhodnější doba na sázení cibule je od půlky března do začátku dubna. K jejímu pěstování můžete použít malé sazenice nebo semínka. Na pěstování ze semen jsou nejvhodnější odrůdy Globo, Owa a Blanco Duro. Ty by se ale měly vysévat už během února, abyste již vzrostlé sazenice mohli konce dubna sázet do záhonů. Pokud sáhnete po předpěstovaných sazenicích, budete mít práci o to menší. Při výběru sazenic sáhněte po těch, které mají 4 – 15 milimetrů. Pokud uvidíte poškozené cibulky, tak ty rozhodně nebrat. Sazečky vsaďte do půdy mělce tak, aby jejich horní konec vyčníval nad půdu.

    Jak na sadbu

    Během sázení dodržujte rozestupy alespoň10 centimetrů mezi jednotlivými cibulkami a 25 centimetrů mezi řádky. Cibuli pravidelně kypřete a odstraňujte v jejím okolí plevel. Jestli plánujete velkovýrobu cibule a váš pozemek se nachází v teplé oblasti, můžete semena cibule v půlce března vysévat přímo do řádků, které budou alespoň 30 centimetrů od sebe. V opačném případě si plodiny budou brát prostor, živiny a špatně porostou.

    Foto: Shutterstock

    Mrkev jako pomocník

    Mrkev cibuli ochrání před škůdci, kteří by vám mohli poničit úrodu. Tím nejznámějším je květilka cibulová. Cibule není mrkvi nic dlužná a skvěle ji ochrání před pochmurnatkou mrkvovou. Obě plodiny se tak hodí pěstovat společně, protože to přináší mnohé benefity. Nemusíte například používat chemické postřiky, abyste se škůdci zbavili a těšit se tak z bohaté úrody. Sklizeň cibule připadá většinou na konec července. To, že je cibuli potřeba sklidit, poznáte podle toho, že její nať začne žloutnout a rostliny se začnou pokládat. Cibuli tak vytrhejte ze záhonů a nechte je na něm něco přes týden dosušit. V případě deště cibuli svažte a zavěste na suché a vzdušné místo.

    Foto: Shutterstock, zdroj: FarmersAlmanac, HomesandGardens

  • Pěstujte zeleninu v pytli. Vyroste vám i na balkoně a nebudete stačit sklízet

    Rádi byste si pěstovali domácí mrkve, ale brání vám v tom, že nemáte vlastní zahradu? Tento fakt naštěstí není pro pěstování mrkve překážkou. Můžete si ji snadno vypěstovat i na balkoně v plastovém pytli.

    Mrkev je královna zeleniny

    Mrkev je kořenová zelenina, která je prospěšná především velkým množstvím betakarotenu. Obsahuje ale i vitamin A, vitamin C, draslík, sodík a má velký podíl vlákniny. Při správném skladování vám dlouho vydrží a vy ji tak můžete do jídelníčku zařadit i během zimních dní. Mrkev se jí celá. Zpracovat se dá nejen její kořen, ale i nať. Můžete ji jíst na všechny způsoby, vhodná je do studené i teplé kuchyně. Můžete ji chroupat syrovou nebo si ji nastrouhat jako salát. Skvěle se hodí i do polévek nebo při přípravě některých omáček.

    Co je potřeba k pěstování mrkve

    K pěstování mrkve na balkoně je potřeba mít velké plastové pytle, zeminu vhodnou pro pěstování mrkve, semínka mrkve a kobercový nůž. Pytle naplňte hlínou a na několika místech nožem propíchněte. Z těchto malých otvorů bude po zalévání vytékat přebytečná voda. V horní části zeminy prstem vyryjte mělké řádky, vložte do nich semínka mrkve a zahrňte další vrstvou zeminy. Následně zalijte vodou. Ideální je, pokud bude mrkev pěstovat na slunném místě.

    Foto: Shutterstock

    První výsledky uvidíte již po týdnu

    Zhruba po týdnu od zasazení uvidíte z hlíny čouhat první malé výhonky. Po dvou týdnech již spatříte typickou nať, dle které mrkev rozpozná i laik. Po dalších třech týdnech bude mrkev potřebovat přesadit, abyste každé rostlině poskytli více prostoru pro růst. Po 1,5 měsíci je také potřeba mrkvi doplnit další zeminu, aby měla dostatek živin pro další růst. Mrkev je potřeba pravidelně zalévat, ale dopřávejte ji jen takovou vláhu, aby nezačala uhnívat. Je také potřeba okolo rostoucí mrkve vytrhávat plevel, aby na mrkvi neparazitoval. Za tři měsíce od zasazení prvních semínek se můžete těšit z první úrody.

    Foto: Shutterstock, zdroj: laidbackgardener, balconygardenweb

  • Skladování mrkve má svá pravidla. Vydrží mnoho měsíců a neztratí chuť, když dodržíte správný postup

    Milujete mrkev a je pro vás nepostradatelnou součástí jídelníčku? Kdo by si po celý rok nedopřál její unikátní chuť v hlavním chodu, zdravých přílohách nebo netradičních dezertech. Ovšem, kde čerstvou a krásně voňavou kořenou zeleninu stále brát? Vypěstujte si ji! Není na tom nic složitého, protože mrkev můžete pěstovat téměř po celý rok, navíc vám dnes poradíme, jak ji správně uskladnit. 

    Vypěstujte si vlastní zásoby

    Přestože mrkev není naší původní odrůdou, daří se jí v našich podmínkách velice dobře a pěstovat ji můžete opakovaně v průběhu celého vegetativního období. Mrkev se dělí na letní, kterou si sezóně rádi chroupeme přímo u záhonku a také na zimní, jejíž zásobu si můžeme uložit ve sklepě. Mrkev vám vydrží v dobrých podmínkách a teplotním rozmezí mezi 0 až 4 stupni až šest měsíců a vy budete mít pravidelný přísun vitamínů na váš talíř.

    Mrkev dozrává kolem 80 dní. Pokud provedete výsev na jaře, první mrkev budete mít v období července, poté je možné ji vysévat po celou sezónu.  Zimní mrkev vysejte zhruba v srpnu, tedy tak, aby stihla dozrát do prvních mrazíků.

    Efektivní uskladnění mrkve

    Mrkev k uskladnění by měla být zdravá a nepoškozená. Zároveň se nikdy před samotným uložením nečistí od zeminy, naopak od toho natě se dávají pryč vždy. Ukládejte mrkev do prostoru, který bude ideálně chráněn před mrazem a také vlhkostí, která zelenině neprospívá.

    Nejčastěji se mrkev ukládá do pilin nebo do písku. Nejdřív nasypejte vrstvu materiálu, naskládejte mrkev a následně další vrstvou přisypte. Takto uložená mrkev vám vydrží až půl roku. I mikrotenový sáček v tomto případě poslouží přímo ideálně – především těm, kteří nemají k dispozici sklepení s ideální teplotou a vlhkostí. Je vždy vhodné zvolit pevnější sáčky, do nich mrkev naskládat po kusech, vyfouknout z nich vzduch a nechat na regálech v chladu, případně v lednici. Mrkev takto vydrží i několik týdnů.

    Foto: Shutterstock

    I zamrazení je možné

    Pokud nemáte vůbec žádné úložné prostory, můžete si vypěstovanou mrkev i zamrazit. Ovšem v tomto případě je nutné – především pro zachování čerstvosti – mrkev krátce blanšírovat a následně rychle zchladit. Doporučuje se také mrkev před samotným zmrazením vyskládat na plech a dát na zhruba dvě hodinky do mrazáku, teprve poté ji umístit do sáčků a zamrazit pro budoucí potřebu.

    Ať už patříte mezi šťastlivce, kteří mají sklep a mohou si svou pracně vypěstovanou úrodu uskladnit tam, či k těm, kteří sice musí mrkev zamrazit, přesto je bude hřát pocit čerstvosti z vlastní zahrádky, jistě vám tato doporučení přijdou vhod a vy se budete moci celou zimu radovat z nezaměnitelné chuti vlastní mrkve. 

    Foto: Freepik, zdroj: Tinygardenhabit, Masterclass