SnadnoBydlet.cz

Tag: les

  • Bezplatné topení na zimu vám zajistí klestí dřeva. Zjistěte, jaké můžete sbírat

    Každý, kdo by si odnášel dřevo z lesa bez patřičného povolení či dohody s vlastníkem lesa, se dopouští trestného činu. Odměnou mu bude pokuta, ve vážnějších případech dokonce hrozí  trest odnětí svobody. To naštěstí neznamená, že byste si nemohli z lesa přinést větvičky na otop. Jaká jsou pravidla?

    Klestí ano, dříví ne

    Lesní zákon praví, že si můžete z lesa odnést klestí pro svou potřebu. Co je to klestí? Suché větve stromů, které volně leží na zemi. Jak poznat, která větev je už na klestí příliš tlustá? Průměr nesmí přesahovat 7 cm. Pak už jde o dřevo a vy byste páchali trestnou činnost. Klestí si můžete nasbírat v lesech jak státních, tak soukromých.

    Výjimka potvrzuje pravidlo. Kde ani klestí nesbírat?

    Výjimku tvoří chráněné oblasti jako jsou Národní parky či Národní přírodní rezervace. Do nich se nesmí zasahovat žádným způsobem, tedy ani samosběrem klestí. Proto si před sbíráním raději zjistěte, v kterém lese vlastně jste.

    Foto: Shutterstock

    Klestí sbírejte jen pro sebe

    Dejte pozor také na to, že klestí si v lese můžete nasbírat pouze pro svou potřebu, je zakázáno jej dále prodávat.  

    Nepodvádějte

    Pokud přeci jen máte zálusk na větší kousek dřeva, než je klestí, domluvte se s lesníky. Ti vám rádi ukáží, které stromy si můžete skácet a dřevo následně zpracovat. Zadarmo to nebude, ale oproti kupovaným polínkům ušetříte. Krást v lese nezkoušejte, lesníci si své lesy pečlivě střeží.

    Jak se (ne)chovat v lese dle lesního zákona?

    Lesní zákon č. 289/1995 Sb. se vyjadřuje nejen ke sběru klestí, ale také definuje způsob, jak lesy užívat. Nesmíme les poškozovat, narušovat, vstupu do lesa je třeba přizpůsobit své jednání. Dbáme na osobní bezpečnost.

    V lese můžeme sbírat lesní plody a klestí pro svou potřebu. V lese je zakázáno rušit klid a ticho, provádět terénní úpravy, vyzvedávat semenáčky a sazenice, těžit stromy a keře, sbírat semena lesních dřevin a jmelí, jezdit a stát s motorovými vozidly, kouřit nebo rozdělávat oheň (mimo vyhrazená místa) a znečišťovat les.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Zakonyprolidi, Kouzlolesa

  • Dům ve svahu se podařilo dokončit až po 60 letech. Dokonale splývá s okolní krajinou

    V roce 1959 postavil drobnou sklepní budku přímo uprostřed jedlové lesa. Za posledních šedesát let z ní však architekt Jim Olson dokázal vybudovat dechberoucí moderní dům, který skvěle zapadá do okolní krajiny a nabízí množství obytného prostoru. Stavitel tak nyní bydlí ve svém vysněném domě uprostřed lesa, kde pomalu a precizně vybudoval jedinečnou stavbu.

    Jak to všechno začalo

    Prvotním impulsem pro stavbu domu uprostřed lesa byla pro architekta láska k přírodě. Chtěl jí být co nejblíže, a tak si řekl proč nepostavit dům přímo mezi jehličnany? Se stavbou začal Jim Olson již ve svých osmnácti letech, a poté postupně dům vylepšoval.

    Hlavním pravidlem pro celou postupnou rekonstrukci, která probíhala na etapy, bylo začlenění stavby do okolního terénu. V domě tak můžeme vidět například kmen stromu procházející skrz terasu.

    Dům dokonale splynul s okolím

    Architekt dokázal celý dům krásně zasadit do okolní krajiny, i když se nachází ve svahu. V osmdesátých letech minulého století byla stavba rozdělena na tři samostatné části právě z důvodu svažujícího se terénu.

    V roce 2003 ale majitel celý dům sjednotil pomocí rozsáhlé střechy, která překrývá kompletní stavbu a plynule navazuje na svah. Čelní straně domu pak vévodí obrovské okno, které nabízí nádherný výhled do lesa přímo z obývacího pokoje. 

    Foto: Shutterstock

    Díky citlivě vybraným barvám stavba nenarušuje přírodu

    Na první pohled byste v při procházce lesem mohli dům Jima Olsona klidně i přehlédnout. Jeho tlumené barvy totiž nechají vyniknout okolní přírodu, a dům tak na místo zcela zapadá. Některé stěny jsou navíc obloženy dřevem, aby dokonale splynuly s okolními stromy.

    Přesto, že se v budově nachází velké množství ocelových vzpěr kvůli mohutné střeše, interiér působí vzdušně a prostorně. A to hlavně z toho důvodu, že vnitřní prostory plynule přechází za pomoci přírodních materiálů v otevřený exteriér. Architekt Jim Olson si zkrátka za svůj život vybudoval skutečně pohádkový domov přímo uprostřed starého lesa.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Olsonkundig

  • Dá se snadno splést s klíštětem. Klošům ale lidé nechutnají

    Procházky v lese jsou oblíbeným odpočinkem. Není divu, lehký pohyb v přírodě má příznivé účinky na tělo i duši. Na výlet do přírody jsme si o to víc zvykli v době, kdy jsme kvůli pandemii ani nikam jinam nemohli. V létě se navíc přidává k obyčejné procházce i sběr hub nebo třeba borůvek. V přírodě však můžeme narazit na klíšťata, před kterými bychom se měli chránit repelentem. Ten nás ale neochrání před klošem, který vypadá skoro stejně jako nebezpečné klíště. Je důvod se ho tedy obávat?

    Kde můžete na kloše narazit

    V české přírodě jsou k nalezení dva druhy kloše. Jeden se jmenuje kloš jelení. Toho najdeme spíše v srsti jelenů, daňků nebo srn. Tento druh nemá o člověka zájem.

    Naopak druhý druh, který zatím ani nemá české jméno, nás dokáže potrápit. Lidově mu říkáme létající klíště. Odborný latinský název zní Lipoptena fotisetosa. Toto „létající klíště“ sice také nemá přílišný zájem o člověka, uvidíme ho však čím dál tím častěji poletovat po lese.

    Na kloše narazíte v jehličnatých stejně jako v listnatých lesích. Vyhovují jim spíše nížiny, a tak se příliš nevyskytuje v horských oblastech. Nejaktivnější je kloš od června do října.

    Jak kloše rozeznat

    Pokud se na kůži uchytí kloš, není to nic příjemného, jelikož škábe a lze ho jen těžko setřást. Na konci nohou má malé drápky, kterými se zachytí i na oblečení. Jeho tělo je ploché a ochlupené. Celý kloš měří nejčastěji necelých 5 mm.

    Kloš patří mezi stejný druh hmyzu jako mouchy. Na rozdíl od nich je ale o dost horší letec. Když totiž přistane na hostiteli, ztrácí svá křídla. Ty se odlomí a kloš se přichytne k srsti nebo i k oblečení či kůži malými drápky.

    Foto: Shutterstock

    Proč není třeba se bát

    Jak již bylo řečeno, kloš po přistání ztrácí svá křídla. Proto když na vás přistane, je prakticky jisté, že se jedná o nového jedince, který ještě na jiném tvorovi nebyl. Tím pádem je vysoce nepravděpodobné, že by na vás kloš mohl přenést nějakou nemoc na rozdíl od klíštěte.

    Kloš se živí krví, ta lidská ho však příliš neláká. Pokud vás kloš kousne, udělá to spíše v případě, kdy se například zachytí pod oblečením a neví, jak uniknout. Takové štípnutí pak po pár dnech zmizí. Kloš je tedy spíše jen otravný a bát se ho v lese nemusíte.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Arthropodafotos