Tag: hygiena

  • Rychlé a účinné odstranění plísně na stěnách

    Plísně v domácnosti jsou nepříjemnou skutečností, se kterou je třeba se co nejdříve vypořádat. Vznik plísně má většinou na svědomí zvýšená vlhkost v bytě či domu, případně v dotyčném místě. Obvykle tak jde o místa jako koupelna, kuchyně, nebo třeba i prádelna a sklepní prostory. Plíseň může způsobovat nepříjemné zdravotní potíže od vyrážky až po zažívací a respirační onemocnění. Naštěstí existují způsoby, jak s nevítanou houbou efektivně bojovat.

    Důležitá je hlavně prevence vzniku plísně

    Asi nejúčinnější a nejjednodušší metodou je nedovolit plísni vůbec vzniknout. Klíčem je hlavně správné větrání a dostatečná cirkulace vzduchu do všech částí místnosti. Každé ráno tedy alespoň na pár minut otevřít okna aby se mohl vzduch ochladit a promísit. Pokud v místnosti není možné otevřít okno je na místě zvážit použití odvlhčovače, případně klimatizace či jiného podobného zařízení. Také je dobré čas od času zvednout a vyčistit podlahové textilie, například koberce.

    Koberec je totiž ideálním semeništěm plísní. Savý a nevzdušný materiál umožňuje těmto organismům snadné zahnízdění a poskytuje jim ideální podmínky pro jejich další množení. Pravidelná údržba a čištění koberce je činnost, kterou není radno opomínat. Dále je dobré nechávat mezi nábytkem a kobercem mezery, kterými může proudit čerstvý vzduch a odpařovat vlhkost.

    Foto: Shutterstock

    Co s vzrostlou plísní?

    Způsobů jak odstranit plísně je několik a záleží na napadeném místě. Co se týče stěn, zdí a povrchů je dobré použít specializované přípravky pro likvidaci plísní, na bílé stěny a spáry použijte přípravky s bělicím účinkem. Pokud vyznáváte méně chemické přístupy tak můžete použít bílý ocet smíchaný s vodou v poměru 1:1. Velmi často se také objevují plísně přímo na půdě pěstovaných rostlin v květináči. Pokud je napadena pouze půda, necháme vrchní část zeminy vyschnout. Pokud je také napadena rostlina, můžete se pokusit jí seříznout co nejblíže k půdě.

    Samostatnou kapitolou je šatní skříň. I zde plísně vznikají velice často. Opět se snažíme v těchto místech často větrat. Plísně ve skříni mohou napáchat vážné škody i na oblečení. Zvláštní pozornost věnujte uskladněnému zimnímu oblečení z lyžování. I drobná vlhkost v zimní kombinéze může způsobit masivní rozšíření plísně po celém oděvu. Pak už nezbývá nezbývá než zhodnotit škody a oděv vyhodit nebo vyprat.

    Foto: Shutterstock, zdroj: TrueValue, GoodHouseKeeping

  • Toaletní papír patří zásadně na jedno místo. Lidé ho ale dávají chybně jinam

    Dnes načneme téma, které se sice zdá jako zcela bezpředmětné, nicméně opak je pravdou. Správné umístění toaletního papíru je klíčové a mnoho lidí o tom nemá ani tušení. Zvyk je prostě železná košile, která nás ale může vystavit vážným zdravotním problémům. Zbystřit by tak měli hlavně lidé, kteří trpí často nejrůznějšími zažívacími a rektálními onemocněními. Toaletní papír totiž může skrývat nepříjemné tajemství.

    Kam patří toaletní papír?

    Obvykle se toaletní papír nachází v přímé blízkosti toaletní mísy. To se zdá zcela logické, po vykonání potřeby chci mít tento kritický předmět okamžitě po ruce. Tento komfort sebou ale nese i jisté nevýhody. Spláchnutí toalety vynese do vzduchu relativně velké množství drobných vodních kapiček, která v sobě samozřejmě nesou i námi vyprodukovaný organický materiál. Pokud tedy nesklápíte celé sedátko, ulpí tyto kapičky naprosto všude.

    Toaletní papír je velmi savý a dokáže absorbovat opravdu veliké množství těchto kapiček, díky nimž se z ruličky papíru stane hnízdo nejrůznějších plísní a bakterií, nejčastěji typu Escherichia coli, které způsobují nejrůznější infekční onemocnění. Největší riziko hrozí na veřejných toaletách, kde se toaletní papír nachází přímo nad mísou. Navíc ani nevíme kdo seděl před námi a jakými nemocemi mohl trpět. Pokud tedy můžete, použijte vlastní vlhčené ubrousky, případně papírový kapesníček.

    Foto: Shutterstock

    Rizikem jsou i ostatní předměty v okolí záchoda

    Toaleta, koupelna a kuchyně jsou nejvíce ohrožená místa domácnosti s největším výskytem baterií, plísní a virů v domácnosti. Proto bychom neměli v okolí likvidace odpadu držet žádné předměty, které používáme například k denní hygieně. Například třetí nejšpinavější předmět v domácnosti je kartáček na zuby. A to hlavně z důvodu jeho obvyklého umístění vedle umyvadla, kde si myjeme špinavé ruce.

    Proto je nezbytná pravidelná a důkladná dezinfekce těchto míst. Mnoho chytrých rad pro podobné akce najdete právě na našem webu, kde jsme se podobným tématům podrobně věnovali. Udržení hygienicky čisté domácnosti není nijak náročné a složité, stačí jen chuť a vůle do práce.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Inc., Prestigewashrooms

  • Většina Čechů neumí toaletní papír vybrat správně. Pak jsou na záchodě nepříjemně překvapeni

    Toaletní papír patří mezi předměty denní potřeby a řadí se mezi absolutní nezbytnosti západního světa v oblasti základní hygieny. Co vše o něm dnes víme a jaké chyby děláme při jeho výběru?

    Exkurze do historie toaletního papíru

    První písemné a dochované záznamy o výrobě a užití toaletního papíru jsou staré téměř 1500 let a pochází z Číny. Ve 14. století se toaletní papír v Číně vyráběl více “průmyslově” v prvních řemeslných dílnách, ale stále zůstával vymožeností vyšších vrstev. V ostatních částech světa se na toaletní očistu používaly nejrůznější předměty. Různé textilie, seno, sláma, mech, kamínky, mušle či holé ruce. První patent na výrobu modernějšího toaletního papíru získal v roce 1857 americký podnikatel Joseph C. Gayetty. Tehdy se vyráběl z konopných listů, které se napouštěly esencí z aloe.

    V roce 1879 továrna Scott Paper Company prodává první toaletní papír na rolce. Rok 1935 je rokem přelomovým pro naše zadnice, jelikož na Britském souostroví vzniká první papír “bez třísek”. Papír, jak ho známe dnes, je na světě.

    Toaletní papír dnes patří mezi předměty denní potřeby a řadí se mezi absolutní nezbytnosti západního světa v oblasti základní hygieny.

    Foto: Shutterstock

    Papír je třeba vybírat pečlivě

    Dnes jsou obchodní domy doslova našlapané různými značkami těchto toaletních pomůcek. Jaký je pro nás ale nejlepší?

    Barevné, silně aromatické toaletní papíry jsou spíše barevný doplněk místnosti, než hygienická pomůcka. Tyto papíry obsahují velmi často velké množství barviv, chemikálií a různých vůní. A právě tyto vůně jsou na celé roličce to nejhorší. Nejedná se totiž o přírodní aroma (ta bývají drahá), ale o směs různých parfémů. Ty mohou, zvláště u dam, vést až k různým zánětům a infekcím na choulostivých místech, například kvasinkové infekce.

    V případě tmavých barev zase snadno přehlédneme případná krvácivá onemocnění, která vyžadují okamžitou návštěvu lékaře.

    Vždy se tedy zajímáme o složení. Většinou jde totiž o hodně peněz za málo muziky.

    Nejlepší toaletní papír je tedy prostý, recyklovaný, nebarvený a bez nadstandartních příměsí. Obsahuje sice také různé chemické látky, ale je jich daleko méně, než u jejich elegantnějších protějšků. Navíc se velmi snadno rozkládá a je šetrný k přírodě. Navíc je u něj nejmenší riziko ucpání odpadní roury. Samozřejmě lze zakoupit i velmi kvalitní toaletní papíry s podobnými vlastnostmi, které obsahují léčivé látky na různé potíže, nicméně není jich mnoho a jejich výběr zabere více času.

    Závěrem poslední zajímavost. Víte, kolik materiálu a energie je potřeba k výrobě jedné ruličky toaletního papíru o hmotnosti cca 120 gramů? Je to 1200 gramů dřeva, 145 litrů vody a 1,2 kWh elektřiny.

    Foto: Shutterstock, zdroj: consumerreports, wype.sg