SnadnoBydlet.cz

Tag: houby

  • Lesy jsou letos plné jedovatých bedel. Jak se dají jednoduše poznat

    Houbaření je koníček pro odvážné. A poučené. Taky milujete bedly? Tak při jejich sběru zbystřete, protože pokud natrefíte na bedlu nejedlou nebo přímo jedovatou, připraví vám váš žaludek krušné chvíle.  

    Které bedly jsou jedlé?

    Bedla vysoká je mezi houbaři velmi oblíbená. Krásné velké plodnice, málokdy červivá a připravíte z ní úžasné řízky. Co víc si přát. Konzumovat se dá ještě bedla dívčí. Nicméně v lese můžete snadno narazit i na bedly jedovaté. Jak je poznat?

    Které bedly nesbírat?

    Bedel existuje hromada, i když s některými se potkáte zřídka. Mezi prudce jedovaté bedly patří bedla klamavá, červenohnědá, ostrošupinná, pleťová, Bedhamova, Besadolova nebo Josserandova. Některé z těchto bedel obsahují podobné toxiny, jaké najdeme v jedovatých mochomůrkách.

    Foto: Shutterstock

    Bedly, které sníst můžete, ale raději to nedělejte

    Narazit můžete také na bedly nejedlé, ty vám sice nezpůsobí smrt, ale potrápí vás. Jde o bedlu červenající a zahradní. Původně byla bedla červenající považována za jedlou, nicméně tolika lidem způsobila mírné zažívací potíže, že mnoho houbařů od jejího sběru upouští, pro jistotu. A bedla zahradní? Mírně jedovatá houbu, která ráda způsobuje alergické reakce v podobě nevolnosti a žaludečních obtíží. K jídlu vhodná není, nicméně mnoho houbařů ji snědlo, aniž by o tom vědělo. Říká se jí také bedla česká, nejvíce roste v září. Dá se zaměnit s bedlou vysokou. A právě proto vám prozradíme fintu, jak rozeznat jedlé bedly od těch nejedlých.

    Trik, který vám zachrání život (nebo aspoň žaludek)

    Nejedlé a jedovaté bedly poznáte snadno. Jakmile do nich zakrojíte nožem, dužina po uříznutí zčervená. Takže pokud si nejste jisti, vyzkoušejte, jak se bedla, kterou máte právě v rukou, chová. Houbaření je zkrátka věda, tak buďte opatrní.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Nasezahrada, Houby-rostou, iReceptar

  • Pokud vám na zahradě rostou houby, pravděpodobně je s ní něco v nepořádku

    Procházíte svou zahradou a narážíte na houby? To nemusí nutně znamenat problém, pokud je však neznáte, raději nic nesbírejte, protože existuje jen velmi malá pravděpodobnost, že by vám na zahradě vyrostly jedlé houby. Nejčastěji se však jedná o houby nejedlé, někdy dokonce jedovaté. Zasloužíte si ovšem znát důvod, jak to, že se vaše zahrada evidentně zbláznila.

    Spodní voda

    Často bývá na vině právě spodní voda. Ta může stoupnout kvůli vytrvalým dešťům nebo také vysoce nastavenému stavidlu nedalekého rybníka. Půda je pak podmáčená, houbám se to líbí a rostou doslova jako houby po dešti.

    Příliš kyselá půda

    Dalším důvodem může být překyselená půda. Ta houbám rovněž vyhovuje. Naopak zásadité půdě se houby vyhýbají obloukem.

    Jak se s houbami v trávníku rozloučit?

    Nemusíte se bát, že se z vašeho pozemku stane ráj nejedlých hub. Jakmile pominou podmínky, které houbám vyhovovaly, už je neuvidíte. Stačí, aby se půda vysušila a organické zbytky rozložily. Pokud se přeci jen potřebujete hub zbavit urychleně, ať už kvůli dětem nebo domácím mazlíčkům, ošetřete trávník mletým vápencem nebo vápnem.

    Foto: Shutterstock

    Soustřeďte se na prevenci

    Houbám se daří pouze ve velké, neprovzdušněné půdě, proto nezapomeňte svému trávníku dopřávat péči, kterou potřebuje. Jednou týdně sekejte, pečlivě shrabujte a sbírejte, jak posekanou trávu, tak listí. Od dubna do července přihnojujte hnojivy bohatými na dusík. Dvakrát do roka proveďte vertikutaci.  

    Které houby nám na zahradách rostou nejčastěji?

    • Bedla zahradní. U některých jedinců způsobuje zvracení a nevolnost. Bývá často také v městských parcích, od července do listopadu.
    • Kropenatec otavní. Objevuje se od dubna do října v zamokřených trávnících. Je jedovatý, a navíc slabě halucinogenní.
    • Žampion zápašný. Připomíná jedlé druhy žampiónů, ale je mírně jedovatý. Když do něj rýpnete nožem nebo nehtem, narazíte na výrazné zažloutnutí.
    • Třepenitka svazčitá. Miluje mrtvé dřevo, zahrady i lesy. Je hořká a nejedlá. Pozor na ni.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Kraldilny, TheSpruce, Organolawn

  • Bohatá naleziště hub v Česku teď najdete na internetové mapě

    Každý druhý Čech si rád zajde do lesa na houby. Letošní počasí nasvědčuje tomu, že hub bude v českých lesích opravdu dostatek. Vše podpořilo vlhké a teplé počasí. V některých lesích se tak začínají objevovat různé druhy hříbků. Kam se jet podívat a nasbírat co nejvíce hub? O tom si povíme v následujících řádcích.

    Sledujte aktualizované mapy

    Tím, že svět žije internetem, tak postupně začaly vznikat mapy, kde a jaké houby můžete najít. Taktéž již existují i různé skupinky na facebooku, kde najdete různé tipy, kde najít větší množství hub.

    Standardně platí, že je vhodné začít hledat houby cca 10 – 15 dní po větších přeháňkách. Navíc, jestliže je po těchto deštích velké vlhko a také teplo, to vše podpoří růst hub. Nejvhodnější doba pro hledání hub je tedy od začátku července a to až do pozdního podzimu. Většinou houby najdete i v říjnu.

    Jestliže chcete mít vysokou pravděpodobnost nálezu hub, můžete nahlédnout na interaktivní mapu na stránkách českého hydrometeorologického ústavu. Tato mapa Vám tak naznačí, kde asi budou růst houby na základě výpočtu srážek a také vlhkosti.

    Foto: Shutterstock

    Horské oblasti mají žně

    Pokud se podíváme blíže, nikdy neprohloupíte, když zajedete do horských oblastí. Zde najdete houby v podstatě vždy. A to především hřiby kováře. Co se týče nižších poloh, tak tam můžete najít spíše hříbky dubové. Ty určitě hledejte pod duby. Dále lze najít i kozáky. U bříz pak najdete třeba březáky.

    Co se týče určité polohy, tak například v Karlovarském kraji moc hříbků nenajdete. A například masáků zde najdete tak průměrně. O něco lepší jsou místa kolem Františkových lázní. Zde už si můžete nasbírat velký dostatek lišek, hřibů a také křemenáčů. Třeba v Plzeňském kraji si smlsnete hlavně na hříbcích. V okolí Ústeckého kraje pak naleznete velký dostatek hub křemenáčů. V Libereckém kraji najdete opravdu málo hřibů. V Jihočeském kraji se vyplatí zajít v okolí Českých Budějovic na masáky. V okolí Ševětína pak můžete najít slušnou porci hříbků. Jistotou je však Šumava. Zde naleznete nejen hříbky, ale také lišky nebo masáky.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Info.chmi, Ceskenoviny

  • Nebezpečné žampiony se objevují na českých zahradách i v parcích. Způsobuje nepříjemnou otravu

    Máme tu sezónu sběru hub. Spousta lidí se žene do lesů a snaží se sbírat co to jde. Jenže sběr hub v lese nemusí být vždy jen bezpečný. Můžete se dost snadno splést. A to například v žampionech a jiných druzích žampionů, které jedlé moc nejsou a mohou způsobit zdravotní potíže. Jaké to jsou, to si povíme v následujících řádcích.

    Jsou podobné žampionům

    Žampiony dnes můžeme najít dokonce i na zahradě, v lese nebo taky u cesty. Ovšem neměli bychom být tak chtiví a měli bychom si ověřit, zda to opravdu žampiony jedlé jsou. Například takový žampion zápašný je houba, která Vám úplně dobře neudělá. Je to totiž houba pečárková, která roste všude po celý rok. Objevíte ji tedy nejvíce od května do listopadu. Objevuje se však úplně všude, takže si ji můžete často splést. Hodně Vám však může pomocí, že roste ve skupinkách a případně vytvoří čarodějné kruhy nejčastěji ve městských parcích. Zde však mnoho lidí houby nesbírá, a to hlavně z důvodu, že tam vykonávají svou potřebu pejsci.

    Žampion zápašný způsobí nepříjemné potíže

    Co vlastně víme o žampionu zápašném. Tento druh žampionu má matný a také velice hladký klobouk. Tento klobouk má bílou někdy i krémovou barvu. Velikostně je klobouček velký 5 – 15 cm. Pokud se podíváme pozorněji na klobouk tak uvidíme, že má kuželovitý tvar a uprostřed je plochá část. Jestliže je houba ještě malá a mladá, tak je klobouček uzavřený a ve tvaru válce. Jestliže se podívám pod klobouček, uvidíme, že má barvu růžovou. Čím je tento žampion starší, tím má tmavší barvu. Prstenec je kolem houby blanitý.

    Dobrou zkouškou, zda je žampion jedlý, je lehce dloubnout do klobouku a místo po dloubnutí rychle zežloutne. Když ještě chvíli počkáte, tak se dloubnutí začne měnit do šedé barvy a v konečné fázi se vrátí opět ke své barvě. A to je odlišení od jedlých žampionů. Ty po poškození nemění barvu.

    Foto: Shutterstock

    Pozor i na další jedovaté druhy

    Bohužel v lese nejsou jen tyto nejedlé žampiony. Je třeba si dávat pozor také na jiné druhy hub. Například typickou jedovatou houbou je pečárka Pilátova. Najdete však v lese například i pečárku perličkovou. Když jsou tyto houby mladé, snadno si je spletete s jinými houbami. Pozor si však dejte i na jiné smrtelně jedovaté houby. Například taková muchomůrka zelená se může snadno splést s jedlou muchomůrkou růžovkou (neboli masákem).

    Foto: Shutterstock, zdroj: Living.iprima, Discoverwildlife

  • Houby, které rostou na dřevu. Lidé je nesbírají, ale chutnají fantasticky

    Podzim patří k měsícům, kdy se z lesů stává ráj houbařů. Ranní sluneční paprsky pronikají hustými hvozdy a vy přinesete domů plný košík voňavých hub, ještě před snídaní. Možná však při svých toulkách přírodou míjíte spousty chutných hub, které rostou přímo na dřevě. 

    Ideální do kuchyně

    Hlívu ústřičnou dozajista znáte z pultů supermarketů. Má velice široké využití v kuchyni, protože jednak skvěle chutná, ale má také téměř zázračnou moc, co se týče zdraví. Její pozitivní vliv na imunitu je nezanedbatelný. Výhodou je, že hlívu není složité poznat, její výrazný klobouček připomínající ústřici vyrůstá z dřevin na okrajích lesa v hustých trsech.

    Stejně, jako hlíva, je snadno rozeznatelný i kotrč kadeřavý, který roste na kořenech borovice a je pokládán za chuťově znamenitou houbu, kterou lze připravit, jako řízek, vyjímat se bude také v polévkách. 

    Jidášovo ucho, nebo také Bolcovitka, je houba výrazně připomínající ucho, která roste na keřích černého bezu nebo akátu. Jidášovo ucho sice není v chuti tolik výrazné, jako  již zmíněné houby, ale do jídla se ho stejně přidávat vyplatí, protože má velice pozitivní vliv na imunitní systém a vysoký krevní tlak.

    Krásná houba, kterou naleznete na pařezech, i když se brodíte sněhovou peřinou je penízovka sametonohá. Díky její odolnosti proti mrazu přináší chuť čerstvých hub do kuchyně v době, kdy lesy spí. Chutné kloboučky se využívají při vaření, navíc je penízovka rovněž velice zdravá. 

    Poslední z rodiny dřevokazných hub, které najdou uplatnění v kuchyni je sírovec žlutooranžový, o jehož výrazné barvě napovídá i samotný název. Sírovec roste na listnatých stromech, také v alejích a lze jej konzumovat, dokud je dostatečně měkký. Je nutno podotknout, že sírovec je mírně nakyslý, proto se před přípravou v kuchyni nechává vyluhovat. 

    Pro ocelové zdraví

    Slyšeli jste někdy název Tráva říše nebes nebo Královská houba? Outkovka pestrá, kterou běžně naleznete na dřevinách v našich lesích je totiž zázračně léčivá houba s širokým využitím především v čínské medicíně. Pozor, houba není běžně jedlá, využívá se výhradně pro zdravotnické účely.

    Outkovka pestrá. / Foto: Freepik

    Na václavky opatrně

    Od září do listopadu se v lesích setkáte s václavkou obecnou, která roste na kmenech v bohatých trsech, častěji je k nalezení u jehličnanů. Václavka je za syrova mírně jedovatá, proto je třeba ji vždy důkladně tepelně upravit a vodu, ve které se vařila, vylít. Václavky se využívají především k nakládání. 

    Držte se rady, že je vždy lepší sbírat houby, u kterých jste si jistí, že z nich nevzniknou žádné zažívací problémy, či něco horšího. Také naše doporučení berte, jako sumarizaci, která pro samotnou vycházku do lesa rozhodně nestačí. Zde je již nutné vzít do ruky atlas hub, ještě lépe pak zkušeného houbaře, který vám s prvním sběrem dřevokazných hub do vaší kuchyně poradí. 

    Foto: Shutterstock, zdroj: Poradnaprozdravi, jaktak