SnadnoBydlet.cz

Tag: fotovoltaika

  • Fotovoltaiky je třeba vybavit hasicím systémem. Není výjimkou, že na domě vzplanou

    Fotovoltaické elektrárny jsou velice oblíbené. A do budoucna tomu nebude jinak. Dá se očekávat, že ještě více Čechů přejde na výrobu elektřin pro vlastní potřebu. Při řádné instalaci a pravidelné údržbě je fotovoltaická elektrárna bezpečnou technologií. Problémy může způsobovat nedostatečná informovanost vlastníků fotovoltaických panelů. Co vědět, pokud máte fotovoltaiku na střeše?

    Hrozí mé fotovoltaice požár?

    Každý majitel fotovoltaické elektrárny a každý pracovník odborné instalační firmy musí dbát na protipožární bezpečnost od úplného začátku. Během projektování, instalace, provozu i při údržbě. Pokud vše proběhne, jak má, riziko požáru vám nehrozí. Ze statistik víme, že ročně dojde na území České republiky k zhruba 10 požárům, což odpovídá 0,054 % celkového počtu požárů.  

    Jak riziko požáru snížit?

    Riziko požáru je u odborně nainstalované fotovoltaické elektrárny minimální, nicméně dá se ještě o něco snížit, a to pravidelným servisem a údržbou. Efektivní cestou je provádění pravidelných preventivních kontrol, revizí solárních panelů i celého fotovoltaického systému a provedení oprav dříve, než dojde k poškození komponent.

    Foto: Shutterstock

    Proč požár vzniká?

    V roce 2015 byl v Německu proveden výzkum. Chybná instalace byla zodpovědná za 38 % požárů, výrobní vada komponentů za 35 %, chyba v projektu fotovoltaického systému za 17 % a vnější vlivy prostředí za 10 %.

    Co když hoří?

    Volejte hasiči, odpojte dům od elektřiny (je-li to možné), připravte hasičům technický list fotovoltaiky a hlavně opusťte nebezpečný prostor.

    Prevence? Fotovoltaika s hasicím systémem

    Existují fotovoltaické elektrárny, které jejich výrobce vybavil bateriemi, které jsou naplněny hasicím plynem. Aerosol baterii automaticky uhasí v případě, že dojde ke zvýšení teploty nebo zahoření některého z článků. Plyn je bezpečný, neprodukuje škodlivé výpary.

    Foto: Shutterstock, zdroj: hzscr.gov, Energozrouti, Bezpecnostprace.info

  • Fotovoltaiky jsou neudržitelné. Na majitele se chystá regulace

    Nainstalované fotovoltaiky přibývají díky dotacím a nízkým cenám elektřiny. Teď ale začínají jisté problémy. Jak šíření solárních panelů zatěžuje trh, a co se chystá, aby majitelé byli nuceni přemýšlet, jak energii použít efektivněji?

    Chystají se změny

    Rostoucí počet solárních panelů mění pravidla hry. V dobách, kdy svítí slunce, se elektřina mnohdy neprodá nebo se dokonce platí, aby někdo elektřinu převzal. Tento problém není pouze na tuzemském trhu. Trh reaguje na výkyvy, které mění hodnotu obnovitelné energie. Proto se chystají změny, které mají zlepšit její využití přímo tam, kde se vyrábí.

    Záporné ceny na burze nejsou dobré

    Fotovoltaické elektrárny často vyrábějí nejvíce energie v době, kdy je elektřina nejméně potřeba. Pokud je výroba vyšší než odběr, může cena na burze klesnout do záporných hodnot. V květnu například cena v Česku spadla až na 224 eur za megawatthodinu. To má paradoxně negativní dopady. Ač to pomáhá spotřebitelům, pro trh je cesta dál neudržitelná. Potřebujeme tedy řešit, co se stane, když dodávka převažuje nad poptávkou.

    Vzorem může být Německo

    Ve spoustě věcech jsou v Německu dále a platí to i o solární energii. Proto také již aktivně přemýšlí o tom, jak na tuto situaci zareagovat. Nyní připravuje opatření, které by mělo zajistit míru regulace, aby nedocházelo k vytváření extrémních situací v síti.

    Důraz se klade také na digitalizaci a chytré měřiče, které by přetížení mohli umět hlásit s předstihem. Tato opatření mají přispět k hladší práci s energií a stabilizaci trhu. Výhody se následně mohou využít i u nás.

    Foto: Freepik

    Důsledky pro české majitele

    Majitelé fotovoltaiky budou muset přemýšlet. Chce to strategii, jak vyrobenou elektřinu spotřebovat efektivně. Dodávka do sítě už nemusí být vždy výhodná. Pokud podobné regulace přijdou i k nám, mohlo by to pro malé provozovatele znamenat změnu. Na druhou stranu je to příležitost. Ten, kdo dokáže energii využít chytře, třeba k nabíjení auta či k spuštění chytrých spotřebičů, bude v budoucnu ve výhodě.

    Foto: Freepik, zdroj: Oenergetice

  • Němci díky této technologii mají mnohem nižší náklady na elektřinu. U nás je ale zakázaná

    V Německu se stávají fotovoltaické elektrárny stále větším boomem. Kromě běžných panelů, které se instalují na střechy, se ovšem začínají objevovat i balkónové verze. Přestože jde o jednoduché a úsporné řešení, tuzemská legislativa jejich rozšíření brání.

    Balkónové elektrárny

    Zatímco české domácnosti stále hledají cesty, jak snížit účty za elektřinu, Němci přišli s jednoduchým řešením. Takzvané balkónové solární elektrárny se u našich sousedů staly hitem. Vynikají cenovou dostupností, praktičností a jednoduchou instalací. Díky tomu si připojení zvládne udělat při troše šikovnosti každý vlastníma rukama. Naše legislativa se v tomto směru bohužel zasekla o několik let pozadu.

    Výroba elektřiny v každé domácnosti

    Balkónové fotovoltaiky si lze představit jako malé solární systémy o výkonu do 800 wattů, které lze připevnit na zábradlí či stěnu. Skládají se z panelu, střídače a konektoru do zásuvky. Zařízení začíná vyrábět elektřinu ihned po zapojení, kterou následně spotřebovává připojená domácnost. Spotřebiče jako lednice, WiFi router a počítač elektrárna dokáže mnohdy snadno pokrýt. Využití je tak jednoduché, že si je instaluje už i mnoho seniorů.

    Německé úřady tento trend navíc velmi aktivně podporují. Legislativa jasně definuje pravidla pro provoz těchto zařízení. Legální používání umožňuje bez komplikované registrace a dále pracuje na zjednodušování. Zaměřit se chtějí také na navýšení povoleného výkonu. Výsledkem je, že Němci ušetří ročně stovky EUR, aniž by museli stavět střešní solární elektrárny, které vyžadují vyšší náklady.

    Foto: Shutterstock

    Česká omezení stále nemizí

    Na rozdíl od Německa jsou u nás balkónové solární systémy pro běžné uživatele neschválené. Technicky vzato je sice možné instalovat mikrozdroj do požadovaného výkonu, nicméně zákon i distributoři požadují, aby byl připojen přes pevný elektrický rozvod, nikoliv do zásuvky. To znamená, že běžný uživatel musí přizvat elektrikáře, registrovat zařízení a v některých případech řešit i následné revize.

    Zároveň neexistuje jednoduchý způsob, jak takové zařízení nahlásit. Ani přístup distributorů není jednotný. U některých stačí formulář, jinde naopak požadují kompletní projektovou dokumentaci. Výsledkem je, že většina zájemců raději couvne. Přitom jde o technologii, která by mohla mít obrovský dopad, zvlášť v době vysokých cen energií. Pokud chce Česko držet krok se zbytkem Evropy a vyhnout se problémům s dostupností, mělo by začít pracovat na přizpůsobení jednotlivých zákonů.

    Foto: Shutterstock, zdroj: iDnes, euronews

  • Nastává doba bateriových magnátů. Budeme jim platit všichni

    Úložiště energie v podobě bateriových zásobníků se stávají klíčovým prvkem energetiky. Už se nejedná jen o sluneční a větrnou energii. Za udržení stability skrze baterie něco zaplatíme.

    Potřebujeme rezervu

    S nástupem obnovitelných zdrojů se z každého kopce a střechy stávají elektrárny. Jenže jak slunce, tak vítr mají své limity. Když se obloha zatáhne či přestane foukat vítr, potřebujeme určitou rezervu. Tu zajišťují velkokapacitní baterie, z kterých se pomalu ale jistě vytváří nepostradatelné články energetického koloběhu. S rostoucím významem do nich investuje čím dál více movitých magnátů. My jako spotřebitelé je nakonec zaplatíme a to v ceně elektřiny.

    Důležitost bateriových úložišť

    Obnovitelné zdroje dodávají energii nepravidelně. Do baterií se ukládají přebytky pro okamžiky, kdy elektřina chybí a potřebujeme ji mnoho. Díky tomu můžeme zachovat stabilitu napětí a frekvence v síti. Kdyby došlo k malému výkyvu, může dojít k nežádoucímu výpadku. Pomoci chytrých technologií dokáží bateriové úložiště reagovat v rámci milisekund.

    V Německu a dalších zemích, kde nalezneme větší podíl fotovoltaik a větrných elektráren, roste zájem o tyto úložiště. Jejich provoz se pro investory stává velmi výnosný, protože za stabilizační služby dostávají od provozovatelů sítí dlouhodobé smluvní platby. Pro běžné uživatele to ovšem znamená, že cena elektřiny bude zahrnovat i tyto náklady.

    Foto: Freepik

    Očekávaná regulace

    Během následujících letech lze očekávat výrazný růst poptávky po bateriových úložištích i v dalších zemích EU včetně Česka. Tuto zprávu rádi uslyší výhradně investoři, kterým se otevírá příležitost, jak vydělat na stabilizaci sítě a pronájmu rezervních kapacit.

    Na druhé straně se může stát, že právě konkurence sníží výnosnost baterií. Jak kapacity porostou, trh se přehltí a bez regulace hrozí typický jev, kdy některé investice už nebudou rentabilní. Proto regulační orgány pracují na definování jasných pravidel. Cílem je, aby financování zůstalo férové pro obě strany.

    Foto: Freepik, zdroj: Seznamzpravy, Solarpowereurope

  • Kdo ještě nemá fotovoltaiku, musí jednat. EU ji bude vyžadovat na každé střeše

    Evropská unie schválila pravidla, která do několika let udělají ze solárních panelů běžnou součást střech. Nová legislativa stanoví jasné termíny, od kdy budou muset mít fotovoltaiku veřejné budovy a posléze i novostavby rodinných domů. Kdo začne připravovat projekt už teď, vyhne se spěchu a ušetří peníze.

    Střecha bez panelů bude výjimkou

    Zelená transformace v EU nabírá na obrátkách a nejnovější revize směrnice o energetické náročnosti budov EPBD přináší vůbec nejambicióznější požadavky na využití solární energie. V praxi to způsobí, že střecha bez panelů se brzy stane spíš výjimkou než pravidlem. Cílem je snížení emisí a zmírnění dovozu fosilních paliv. To ve výsledku ochrání domácnosti před rostoucími cenami energie. Pro majitele domů i firem to znamená jasnou výzvu, připravit se, než povinnosti vstoupí v platnost.

    Unijní nařízení

    Nová evropská norma zavádí povinnost instalovat fotovoltaiku ve třech krocích. Od roku 2026 musí panely mít všechny nové veřejné a komerční budovy s užitnou plochou nad 250 m². O rok později se požadavek rozšíří i na stávající objekty stejného typu při větších renovacích. Rokem 2030 se změna dotkne každé nové rezidenční stavby. Do konce roku 2031 by měly navíc fotovoltaiky figurovat na všech vhodných střechách veřejných budov.

    Hlavní důvod spočívá ve snaze dekarbonizovat sektor, který spotřebuje 40 % veškeré energie EU a generuje přes třetinu emisí skleníkových plynů. Unie argumentuje i energetickou bezpečností, čím více elektřiny vyrobíme na střechách, tím méně závislí budeme na dovozu plynu nebo ropy.

    Solární panely na střechu - ano nebo ne?
    Foto: Shutterstock

    Lepší připraven než překvapen

    Povinné solární panely na střechách budov se blíží. Není otázkou jestli, ale pouze kdy. Kdo začne plánovat už teď, získá náskok před legislativními termíny, nižší cenu a klidnější realizaci. Fotovoltaika se stane běžným stavebním prvkem podobně jako zateplení a domácnosti se díky ní stanou odolnější vůči výkyvům cen energií. EU míří k uhlíkové neutralitě a naše střechy v tom sehrají klíčovou roli.

    Foto: Freepik, zdroj: Zelenatransformace

  • Čeká se boom fotovoltaických elektráren. V Česku mají výrazně zlevnit

    Fotovoltaika v Česku míří k dalšímu milníku, ceny solárních panelů klesají a s nimi roste zájem domácností i firem o vlastní výrobu elektřiny. Máme před sebou skutečný solární boom?

    Významná změna

    Fotovoltaické elektrárny, ještě donedávna považované za nákladnou technologii, se stávají stále dostupnější alternativou pro české domácnosti i podnikatele. Tento vývoj je důsledkem několika faktorů. Patří mezi ně pokles cen panelů, technologické inovace a tlak na ekologizaci energetiky. Česká republika, která zaostávala za západními státy v rozvoji obnovitelných zdrojů, tak nyní může stát na prahu významné změny. Ceny se navíc budou ještě hýbat v souvislosti se zavedením cla na dovoz USA. Vše nasvědčuje tomu, že fotovoltaiku v Česku čeká nejdynamičtější období.

    Technologie zlevňuje, dostupnost roste

    Ceny solárních panelů celosvětově klesají, což kromě masivní výroby v Asii a technologického pokroku ovlivňuje také dění kolem Donalda Trumpa. Každopádně je výroba panelů efektivnější a levnější než kdy dříve. Díky tomu si solární systémy mohou dovolit i ti, kteří by si jej před několika lety nemohli představit. V kombinaci s klesajícími náklady na bateriová úložiště se fotovoltaika stává reálně dostupnou i mimo nové developerské projekty.

    V Česku to znamená výrazné rozšíření trhu. Dříve byla fotovoltaika doménou bohatších domácností a velkých firem. Dnes ji zvažují běžné rodiny, malé podniky, ale i obce. Vznikají nové instalační firmy, roste nabídka komplexních řešení a stát zjednodušuje administrativu spojenou s instalací. Fotovoltaika se tak přibližuje podobným zvyklostem, jakou je třeba zateplení domu.

    Foto: Freepik

    Překážky stále existují, ale klesají

    Navzdory pozitivním trendům naráží rozvoj fotovoltaiky stále na několik bariér. Mezi hlavní patří omezená kapacita distribuční soustavy v některých regionech, nedostatek kvalifikovaných instalačních firem a občasná byrokracie při získávání povolení. Nicméně tyto překážky stát i trh aktivně řeší, například zjednodušením administrativy nebo investicemi do modernizace sítí.

    Dalším problémem je proměnlivá informovanost veřejnosti. Mnoho lidí se stále bojí neznámého a odkládá rozhodnutí kvůli obavám z neefektivity nebo složité údržby. Zde hraje zásadní roli osvěta. Jakmile uvidíte konkrétní výsledky u sousedů či v médiích, rychleji se rozhodnete k vlastní investici.

    Foto: Freepik, zdroj: Solarninovinky, Seznamzpravy

  • Fotovoltaiku již nelze zastavit. Její růst je raketový

    Solární energie zažívá nebývalý boom. Počet fotovoltaických elektráren roste nejen ve světě, ale i v Česku. Důvody pramení z kombinace klesajících cen technologií, štědrých dotací a rostoucí poptávky po energetické nezávislosti. Fotovoltaika se tak stává nejlevnějším a nejdostupnějším zdrojem elektřiny pro domácnosti i firmy.

    Rostoucí trend

    Fotovoltaika, tedy výroba elektřiny ze slunečního záření, se stává klíčovým prvkem moderní energetiky. Její popularita roste díky technologickému pokroku, snižujícím se nákladům a podpoře ze strany státu. V České republice se počet fotovoltaických elektráren za poslední tři roky zčtyřnásobil, což svědčí o rostoucím zájmu veřejnosti o tuto technologii. Tento trend není omezen pouze na Českou republiku. Globálně vzrostla výroba elektřiny z fotovoltaických zdrojů v roce 2023 o více než 23 %, což ukazuje na celosvětový posun směrem k obnovitelným zdrojům energie.

    Fotovoltaika jako nejlevnější zdroj elektřiny

    Jedním z hlavních důvodů raketového růstu fotovoltaiky je její ekonomická výhodnost. Náklady na výrobu elektřiny z fotovoltaických (solárních) panelů jsou výrazně nižší než u tradičních fosilních paliv. Například elektřina z uhlí se prodává za cenu kolem 130 eur za MWh, zatímco u fotovoltaiky je cena přibližně 80 eur za MWh. Tato cenová výhoda činí fotovoltaiku atraktivní nejen pro ekologicky smýšlející jedince. Zajímavá je i pro ty, kteří hledají úspory v rodinném rozpočtu. S rostoucími cenami energií se investice do vlastní solární elektrárny stává strategickým krokem k energetické nezávislosti.

    Foto: Shutterstock

    Budoucnost fotovoltaiky v Česku

    Přestože Česká republika zažívá boom v oblasti fotovoltaiky, stále existuje prostor pro další růst. Například využití solární energie v bytových domech nebo komunitní energetika představují oblasti s velkým potenciálem. Navíc tandemové solární články či kvantové tečky, slibuje další zvýšení účinnosti a snížení nákladů. S pokračující podporou ze strany státu a rostoucím povědomím veřejnosti o výhodách fotovoltaiky lze očekávat, že tento trend bude pokračovat i v následujících letech.

    Foto: Shutterstock, zdroj: ct24.ceskatelevize, Seznamzpravy

  • Soused mi zastínil solární panely. Najednou jsem nahraný

    Obliba fotovoltaiky na střechách stále narůstá. Proč taky ne. Ušetříte, a navíc žijete o něco více ekologicky, což se v Evropě cení, a to i dotacemi. Jenže co když se budoucí soused rozhodne postavit si dům tak, že vám panely částečně nebo dokonce úplně zastíní? Kde se dovolávat spravedlnosti?

    Kde hledat právo?

    Jednoznačně ve vyhlášce č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Dokument se totiž vyjadřuje k vzájemným odstupům staveb. Ty kromě požadavků urbanistických, architektonických, hygienických a dalších musí splňovat také požadavek na denní osvětlení a oslunění. Že byste se ale domohli nějakých přesných vzdáleností a limitů nebo snad konkrétního postupu řešení, to ne.

    Nečekejte, až bude nejhůř

    Proto jakmile zaznamenáte, že na sousedním pozemku bude probíhat stavba, raději se ihned jděte s budoucím sousedem seznámit a řešte svůj možný problém dřív, než bude pozdě. Protože až už bude dům stát, těžko bude souseda někdo nutit ho bourat, protože vám na střechu nesvítí slunce. Pokud je ovšem stavba zatím jen na papíře, dá se něco dělat.

    Foto: Shutterstock

    Pomůže jedině soud

    Nejprve zajděte za vlastníkem budoucí stavby. Pokud se s ním nedá domluvit, nezbyde vám nic jiného než zastínění vaší fotovoltaiky hnát k soudu. Ten pak nařídí stavebnímu úřadu, aby se zabýval tím, zda není možné sousedův projekt upravit tak, aby se vyloučilo či zmírnilo zastínění vašich solárních panelů. Tedy stavbu posunout nebo třeba snížit.

    Možná budete mít smůlu

    Jestliže však úprava projektu stavby možná nebude, nejspíš budete mít smůlu. Ale to závisí případ od případu. Navíc máte jistotu, že se vaší situací bude soud zabývat a také svůj rozsudek bude muset odůvodnit. Nejspíš byste rádi argumentovali tím, že vaše solární panely byly nainstalovány dřív, než soused postavil dům, ale tento argument je bezpředmětný. Je to smutné, ale limit pro zastínění zatím není zákonem stanoven. Třeba se jednou dočkáme. Ale flintu do žita neházejte, boj ještě není prohraný, stavební zákon praví, že každý, kdo chce stavět, musí být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Zakonyprolidi, estav, homeincube

  • Fotovoltaiky budou muset mít hasicí systém. Mohou totiž chytnout

    Fotovoltaika je stále oblíbenější a oblíbenější. Nese s sebou však určitá rizika. Naštěstí žijeme v době tryskového pokroku, takže i nečekané požáry fotovoltaických elektráren brzy mohou být minulostí.

    Jak funguje fotovoltaika?

    Fotovoltaická elektrárna přeměňuje sluneční energii na energii elektrickou. Na solární panely dopadá sluneční světlo, a tak vzniká elektrické napětí. Fotovoltaické články totiž obsahují křemík. Sluneční záření s ním interaguje, křemík pohlcuje fotony a uvolňuje elektrony, které generují elektrický proud.

    Nebezpečí požáru

    Než si fotovoltaiku pořídíte, budete si muset nechat zpracovat dokumentaci požární ochrany. Jak může začít fotovoltaika hořet? Chyby v instalaci, poškození komponentů, nedostatečné odizolování kabelových přípojů, nedostatečné utažení spojů a tak dále. Někdy za požár může také nevhodný návrh celého systému nebo jeho jednotlivých částí a pak samozřejmě i vnější vlivy jako jsou atmosférické jevy nebo například poškození zvířaty.

    Foto: Shutterstock

    Jak se hasí fotovoltaika?

    Těžko. Požár fotovoltaické elektrárny je velice nebezpečný, protože hrozí riziko úrazu elektrickým proudem. Proto se musí fotovoltaika nejprve odpojit od sítě a panely odpojit od střídače. Je třeba se vyhnout kontaktu s vodivými částmi střechy a panelů. Hasit se musí nevodivým hasivem, např. CO2 nebo práškovými hasicími přístroji.

    Baterie, které se samy hasí

    I když jsou příčiny vzniku požáru různé, často jsou za vznícení zodpovědné baterie, které se přehřály či jinak poškodily. Proto německá firma Zendure přišla s řešením, jak riziko vzniku požárů minimalizovat. Vyrábějí baterie do fotovoltaiky, které jsou samy naplněné hasicím plynem. Tento plyn by měl baterii automaticky uhasit, když dojde k nadměrnému zvýšení teploty nebo přímo vznícení.  Plyn neprodukuje žádné škodlivé výpary, takže je naprosto bezpečný. Čeká nás klidnější budoucnost.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Pozarni-ochrana, Energozrouti

  • Čerpejte dotace od státu i v rámci SVJ. Bytový dům může získat velké peníze

    Čas od času na scénu vstoupí nějaký nový, zajímavý dotační program, který ale ve většině cílí na vlastníky klasických rodinných domů. Jaké dotace mohou čerpat v rámci programu Nová zelená úsporám bytová družstva a společenství vlastníků jednotek?

    Zateplení

    Zálohová dotace na zateplení obvodových stěn, střech, stropů a podlah u stávajících bytových domů. Vztahuje se také na výměnu oken, dveří, jiných stavebních otvorů a instalaci stínicí techniky. Získáte až 50 % způsobilých výdajů. Na projekt až 50 000 Kč, na zateplení až 700 – 4900 Kč/ m2, na stínicí techniku až 1500 Kč/m2. Dotaci zle uplatnit u budov s datem žádosti o stavební povolení do 1.7.2013 a lze ji využít i na památkově chráněné budovy.

    Fotovoltaika

    Zálohová dotace na instalaci fotovoltaického systému propojeného s vnitřními rozvody elektrické energie a distribuční soustavou. Energie by měla být přednostně využita pro společné prostory a obytné části domu. Získáte až 15 000/ 1 kWp instalovaného výkonu, 10 000 Kč/1 kWh akumulačního systému, 10 000 Kč za bytovou jednotku sdílející elektřinu z fotovoltaického systému. Opět lze využít i na památkově chráněné budovy.

    Výměna zdrojů tepla

    Zálohová dotace na výměnu neekologických kotlů a lokálních topidel na pevná paliva nebo plyn a elektrického vytápění za kotel na biomasu či tepelné čerpadlo. Výsledná výše částky, kterou můžete získat, záleží na typu zdroje a počtu bytových jednotek na něj napojených. Od 15 000 Kč do 60 000 Kč za bytovou jednotku. Ale pozor. Výměna zdroje nebude podpořena, pokud již byla jednou jeho výměna zadotována po roce 2009. Zároveň lze uplatnit jen na bytové domy splňující požadavky na energetickou náročnost budovy, tedy třída A-D.

    Foto: Shutterstock

    Solární ohřev

    Zálohová dotace na pořízení a instalaci nového systému na přípravu teplé vody pomocí solárních panelů nebo tepelného čerpadla. Mohou využít i památkově chráněné budovy. Čerpaná částka bude 13 000 Kč/kW za solární termický a fotovoltaický ohřev a 20 000 Kč/kW za tepelné čerpadlo.

    Další dotační programy

    Dotačních programů je ještě více, patří mezi ně:

    • Řízené větrání s rekuperací
    • Využití tepla z odpadní vody
    • Zelená střecha
    • Dešťovka – Dešťová a odpadní voda
    • Ekomobilita

    O všechny dotace lze požádat na internetu přes systém AIS SFŽP ČR.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Novazelenausporam.cz