SnadnoBydlet.cz

Tag: dřevo

  • Lidé si nechávají zavážet palivové dříví. Musí ale správně vyschnout, jinak může hodně zlobit

    Na topení v krbu nebo krbových kamnech je třeba používat řádně proschlé dřevo, tedy takové s vlhkostí kolem 15 až 20 %. Běžným způsobem dřevo schne 2 – 4 roky, ale s níže popsaným návodem to zvládnete už za jedno léto.

    Můžu koupit suché palivové dřevo?

    Můžete. Pokud se vám to povede. Sehnat vysušené palivové dřevo bývá oříšek, navíc si málokdy můžete být jistí, že je skutečně natolik suché, nakolik potřebujete. Proto se nebojte koupit dřevo nevysušené a pustit se do jeho sušení sami. Výrazně ušetříte a budete mít jistotu.

    Jak palivové dřevo vysušit za jedno léto?

    Surové palivové dřevo nakupte na jaře, ideálně pokud je těžené v době vegetačního klidu, tedy v zimě, protože strom ještě netáhne mízu, vlhkost je o něco nižší. Pokud nestíháte, tak během jara nakupte tzv. souše, tedy dřevo stromů, které uschly nastojato v lese, nejčastěji dřevo kůrovcové. Nakoupené surové palivové dřevo je třeba ihned po dovozu zpracovat, tzn. nakrátit a naštípat. Připravená polínka je třeba usušit, a to proudícím vzduchem.

    Správný výběr místa

    Palivové dřevo vyskládejte na slunné, suché a větrné místo. Sušíme-li dřevo někde, kde vzduch neproudí, bude schnout šíleně dlouho, dost množná nevyschne vůbec nikdy. Dřevo někde ve sklepě nebo ve vlhkém a stinném koutu zahrady prostě neusušíte.

    Foto: Shutterstock

    Jak vyrovnat hranici?

    Hranici dřeva uložte tak, aby proudil vzduch i pod ní, tedy 10-15 cm nad terén, využít můžete staré palety nebo nějaký rošt. Hranici orientujeme ideálně ve směru východ – západ. Hranice by neměla být širší než 1 metr, aby jí pronikl průvan. Polínka rovnáme kůrou dolů, štípanou plochou nahoru, vzdušně, ne tak, ať prostor co nejvíce vyplníme. V případě menších srážek dřevo nezakrýváme. Občasný déšť nevadí, dřevo rychle oschne. Hranici zakryjeme pouze, když hlásí vytrvalé srážky. Tímto způsobem máte do konce léta dřevo vysušené na vlhkost pod 20 %, připravené na topnou sezónu.

    Co se suchým dřevem?

    Před zimou přerovnejte, vyskládejte natěsno a uskladněte tak, aby k němu neměl přístup chladný, vlhký vzduch. Ideální je jižní obvodová stěna domu nebo chráněný či temperovaný sklad paliva.

    Foto: Freepik, zdroj: Homeincube, Kominy-pro-krby

  • Koupelny se spárami už jsou minulostí. Dnes je oblíbený bezespárový povrch

    Koupelna bez klasických obkladů je sen, protože v ní nejsou spáry. A kde nejsou spáry, tam se tak snadno neusadí nečistoty, ze kterých se tak rády vyklubou plísně. A kdo by s radostí nezahodil starý zubní kartáček a na čištění spár se nevykašlal, že?

    Koupelna bez obkladů?

    Rozhodně ano. Navíc pro malé koupelny a toalety je bezespárová alternativa ještě lepší, protože prostor dovede opticky zvětšit. Materiály bývají vodoodpudivé a vodotěsné, dají se použít jak na stěny, tak podlahy. Výhodou je navíc modernější a luxusnější vzhled, stejně jako snadnější údržba.

    Stěrka

    Absolutní hit posledních let, protože koupelna působí moderně, skoro až industriálně. Je mnohostranně využitelná, dá se aplikovat na většinu podkladů.

    Nejčastější bývá betonová stěrka, která nám zajistí bezúdržbový povrch, vysokou odolnost proti vlhkosti, vodě, teplotě a oděru. Snadno se aplikuje, nechytají se na ni plísně a působí neotřele.

    Mezi další oblíbené stěrky pak patří syntetické stěrky s umělou pryskyřicí nebo vápenná (minerální) stěrka. Pro náročnější pak benátský a marocký štuk.               

    Foto: Freepik

    Tapety

    Hrklo ve vás? Představujete si socialistické tapety. Nebude to fungovat? Nebojte, jde o speciální tapety určené do vlhkých prostor, které jsou omyvatelné a vodoodpudivé. Jen je raději nedávejte za vanu, umyvadlo nebo do sprchového koutu.

    Dřevo

    Dřevo působí absolutně nepřekonatelně, navíc výborně izoluje, ale potřebuje trochu více péče. Je třeba důkladně připravit podklad, pravidelně větrat a v případě, že dřevo hodláte použít i tam, kde stěna přichází do přímého kontaktu s vodou, poraďte se s odborníky. Dřevo volte břízu nebo teak. Pravidelně impregnujte olejem nebo tvrdým voskem.

    Dekorativní panely

    Hliníkové, skleněné, akrylové. Nalepíte na stěnu nebo obkladačky. Jsou nenáročné na údržbu, odolné proti vodě a působí impresivně.

    Foto: Freepik, zdroj: Dumazahrada., Dekorativni-omitka, Obi

  • Vyleštění dřeva není žádná věda. Takto bude mít opravdu vysoký lesk

    Dřevo je zázračný materiál, ale aby vydrželo zdravé a krásné, musí mu být věnována náležitá péče. Pokud si kupříkladu přejete, aby se lesklo, bude to chtít trochu práce. Ale na druhou stranu, co může být uspokojivější než pohled na dobře ošetřený dřevěný nábytek. Kam se hrabe plast.

    Základem je excentrická bruska

    Nejprve se musí dřevo sbrousit. Pokud chcete kvalitu a něhu, zapomeňte v prvním kole na šmirgl papír. Potřebujete excentrickou brusku. Tento nástroj není ani příliš drahý, a přitom poskytne dřevu přesně to, co potřebujete. Až budete dřevo brousit, zvolte papírový brusný kotouč vhodné zrnitosti. Nejdříve celý kus dřeva přebrousíte hrubším, následně jemnějším. Kotouče během broušení podle potřeby vyměňujte. Nikdy bruskou nekružete příliš dlouho na jednom místě, jinak by mohlo dojít k popálení dřeva.

    Leštění jehnětinou

    Kdo chce práci odvést skutečně precizně, může si koupit nebo zapůjčit rotační leštičku, na kterou upevní jehnětinu, tedy ovčí kůži zbavenou srsti. Leštit se dá také speciální houbou. Tato metoda přinese lesk i dřevěným povrchům, kterým už jste nedávali šanci.

    Foto: Shutterstock

    Laky, vosky, oleje

    Jakmile máte dřevo do hladka vybroušeno a ometeno od veškerých pilinek, přichází na řadu nanesení vhodného prostředku k vyleštění či oživení povrchu. Dle finální představy, konkrétního kusu nábytku a druhu dřeva půjde o lesklý akrylátový lak, lakovanou fólii, olej nebo třeba vosk. Pokud zvolíte lak, nejuniverzálnější prostředek, vyberte si vysoce lesklý. Aplikujte první nátěr. Jakmile zaschne, vezměte si ještě naposledy na pomoc jemný brusný papír a dřevo přebruste. Pak se můžete pustit do nanášení druhé (a naštěstí finální) vrstvy ochranného laku na dřevo. Teď už jen nechte důkladně zaschnout a nevystavujte dřevo vlivům, které by ho mohly znehodnotit.

    Foto: Freepik, zdroj: Napady-navody, Festool, Chatar-chalupar

  • Krájení dřeva motorovou pilou má svá pravidla. Jejich porušení vede k nepříjemným koncům

    Motorová pila je výkonný nástroj, který usnadňuje práci se dřevem. Pokud se ale používá nesprávně, může způsobit nejen poškození stroje, ale i vážné úrazy. Dodržováním základních pravidel bezpečnosti a správné techniky si ušetříte starosti i rizika.

    Pozor na bezpečnost

    Motorová pila je skvělým pomocníkem při řezání dřeva na zahradě i v lese. Umožňuje rychlou a efektivní práci, ale nesprávné používání může mít fatální následky. Každý rok dochází k tisícům úrazů způsobených právě neopatrnou manipulací s tímto nástrojem. Proto je důležité znát a dodržovat základní pravidla, která zajišťují nejen efektivitu práce, ale především vaši bezpečnost.

    Základem je správné vybavení

    Než začnete motorovou pilu používat, ujistěte se, že máte správné ochranné vybavení. Ochranná přilba, brýle, rukavice a odolné boty s protiskluzovou podrážkou jsou nezbytností. Speciální protipořezové kalhoty mohou být rozdílem mezi drobným incidentem a vážným zraněním.

    Důležité je také zkontrolovat samotnou pilu. Ujistěte se, že je řetěz správně napnutý, ostrý a dostatečně promazaný. Palivová směs musí být v pořádku a brzda řetězu plně funkční. Pokud něco z toho zanedbáte, riskujete nejen poškození pily, ale i vlastní zdraví.

    Technika řezání ovlivňuje výsledek i bezpečnost

    Při řezání dřeva motorovou pilou je klíčová správná technika. Pila by měla být držena pevně oběma rukama a řez by měl být veden stabilně, bez zbytečného tlaku. Nikdy se nesnažte pilu tlačit. Ostrý řetěz by měl práci vykonávat sám.

    Také dbejte na postavení těla. Mějte stabilní postoj a pilu držte mimo osu svého těla. Dávejte pozor na zpětný ráz, který může nastat při kontaktu špičky lišty se dřevem. Tento nečekaný pohyb je častou příčinou úrazů, proto je důležité používat pilu s integrovanou brzdou řetězu.

    Foto: Freepik

    Velmi časté chyby a jak se jim vyhnout

    Jednou z nejčastějších chyb je práce s tupým nebo špatně napnutým řetězem. Tupý řetěz vás nutí tlačit na pilu, což zvyšuje riziko nečekaného sklouznutí a zranění. Pravidelné ostření řetězu a jeho správné napnutí je základní prevencí pro zamezení těchto problémů.

    Další častou chybou je podcenění únavy. Práce s motorovou pilou vyžaduje plnou soustředěnost a sílu. Pokud jste unavení, klesá vaše schopnost rychle reagovat na nečekané situace. Vždy si dělejte pravidelné přestávky a nikdy nepracujte s pilou, pokud jste pod vlivem alkoholu nebo léků ovlivňujících vaši pozornost.

    Foto: Freepik, zdroj: Familyhandyman

  • Jak ušetřit při nákupu palivového dřeva. Rozdíl v ceně může být diametrální

    Nákup palivového dřeva může výrazně ovlivnit váš rozpočet na vytápění. Správným výběrem a pochopením klíčových faktorů můžete ušetřit i několik tisíc korun. Pojďte se ujistit, že postupuje správně.

    Palivové dřevo je oblíbeným zdrojem tepla pro mnoho domácností. Jeho cena však může značně kolísat v závislosti na různých faktorech. Abyste při nákupu neplatili více, než je nutné, je důležité se zaměřit na několik klíčových aspektů.

    Vlhkost dřeva a jeho výhřevnost

    Vlhkost dřeva má zásadní vliv na jeho výhřevnost. Čerstvé dřevo obsahuje 60–90 % vlhkosti, což snižuje jeho energetickou účinnost a zvyšuje tvorbu dehtu v komíně. Ideální je používat vzduchosuché dřevo s vlhkostí kolem 20 %, které dosáhne této hodnoty po přibližně dvou letech sušení. Při nákupu se proto vždy informujte o vlhkosti dřeva a zvažte investici do vlhkoměru pro přesné měření.

    Vlhkost dřeva snížíte jednoduše tím, když ho nasekáte na menší kousky. Špalky mají totiž velký průměr a než se vlhkost ze středu dostane ven, trvá to mnohonásobně déle. Tímto rychlých a poměrně snadným krokem si můžete výrazně pomoci.

    Výběr druhu dřeva: tvrdé vs měkké

    Tvrdé dřevo, jako je dub nebo buk, hoří pomaleji a poskytuje stabilní teplo, což je ideální pro dlouhodobé vytápění. Měkké dřevo, například smrk, rychleji vzplane a je vhodné pro rychlé zahřátí prostoru. Cena měkkého dřeva bývá nižší, ale jeho spotřeba může být vyšší. Pro optimální efektivitu je vhodné kombinovat oba typy dřeva podle aktuální potřeby vytápění.

    Foto: Shutterstock

    Jednotky prodeje: sypané vs skládané dřevo

    Dřevo se prodává v různých jednotkách, nejčastěji jako prostorový metr rovnaný (PRMr) a prostorový metr sypaný (PRMs). PRMr představuje úhledně naskládaná polena v objemu 1 m³, kde dřevní hmota tvoří 60–80 % objemu. PRMs je volně nasypané dřevo v objemu 1 m³, kde dřevní hmota tvoří pouze 40–50 % objemu. Přestože PRMs může být levnější, obsahuje méně dřeva, což může vést k vyšším nákladům na jednotku energie.

    Shrnutí

    Při nákupu palivového dřeva je důležité zvážit vlhkost, jednotky prodeje PRMr vs PRMs a druh dřeva. Pečlivým výběrem a porovnáním nabídek můžete dosáhnout značných úspor a zajistit si efektivní a ekonomické vytápění vaší domácnosti.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Homeincube, Ceskestavby

  • Vyrobte si vlastní štípačku na třísky. Z úmorné práce se stane potěšení

    Štípání třísek je pro jednoho příjemný relax na čerstvém vzduchu, pro druhého neuvěřitelná pruda. Pokud si přejete štípání třísek zefektivnit, vyrobte si ze staré sekery užitečnou štípačku.

    Co budeme potřebovat?

    • starší sekeru
    • velký špalek na štípání dřeva
    • ocelový kartáč
    • svěrák
    • brusku
    • kovadlinu
    • kladivo
    • kleště
    • vodu

    Štípačka ze staré sekery

    Oddělte topůrko od násady. Topůrko zahoďte a násadu očistěte ocelovým kartáčem, abyste ji zbavili rzi. Bruskou z ní odstraňte část za otvorem ne topůrko. Zbyde vám tak ostří a dva zobáčky. Sekyru nažhavte a ostří na kovadlině důkladně vykujte.

    Nažhavte druhý konec sekery se dvěma nožičkami a oba je ohněte přes kovadlinu směrem ven. Nožky ještě vykujte tak, aby na obou rozích byly záhyby směrem dolů (těmi budoucí štípačku zarazíte do špalku). Sekeru nažhavte a zchlaďte ve vodě.

    Sekyrku nožičkami dovnitř přiklepněte ke špalku. Teď máte nastavené ostří, o které budete štípat. Na sekyrku si posaďte polínko, přidržte a z druhé strany ťukněte kladivem. Štípání pomocí sekery upevněné ve špalku je mnohem snadnější a rychlejší.

    Foto: Shutterstock

    Stolní štípačku zvládne vyrobit každý šikovný kutil

    Nebo se můžete inspirovat panem Ivanem Trčkou, který vyvíjí vlastní stolní štípačku, jejíž užitný vzor si už zaregistroval. Jde vlastně o plechovou bednu, která je nahoře přepažená tenkou ocelovou tyčkou. O tu se štípe dříví, které padá na dno bedny, které je mírně naklopeno. S takovou štípačkou mohou dříví na třísky štípat dokonce i děti.

    Není nad sekeru

    Pokud ovšem štípete dřevo na třísky jen příležitostně, není nad to ovládnout techniku štípání pouze sekyrkou na špalku. Kdo má praxi, umí štípat skutečně rychle. Jen pozor, aby vaše sekera byla dostatečně ostrá. S tupou byste se nadřeli a dost možná i zranili.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Ceskykutil, iDnes

  • Palivové dříví je potřeba nechat pořádně vyschnout. Za jak dlouho se tak spolehlivě stane?

    Palivové dřevo musí být suché. Jen tak se snadno zapaluje, déle hoří a vytváří vyšší plameny. Dostatečně vyschlé dřevo méně kouří a lépe voní. Oproti tomu mokré dřevo špatně hoří a dokáže při topení místo vůně vydávat zápach. Navíc více škodí komínům, potažmo naší bezpečnosti a našemu zdraví.

    Jak suché je dostatečně suché?

    Že dřevo musí být suché už víme, ale jak suché je dost suché? Vlhkost dřeva musíme udržet mezi 15 až 25 %. Čím měkčí dřevo, tím rychleji uschne, čím tvrdší, tím se déle načekáme. Obecně se dá říct, že tvrdé dřevo schne 2 až 4 roky, měkké dřevo zhruba rok. Pokud víme, jak na to. Na druhou stranu pozor na přesušené dřevo, to hoří až příliš intenzivně.

    Jak poznám, že je dřevo suché?

    Porovnejte ho s mokrým dřevem. Suché dřevo je lehčí, mívá světlejší barvu, bývá pocitově teplejší na dotek, kůra se snáz odlupuje, a pokud dvěma poleny klepnete o sebe, vyloudí dutý zvuk.

    Jak dřevo usušit?

    Pomaloučku, polehoučku a systematicky. Nejdříve ho nechejte prosychat ve stínu se silnou cirkulací vzduchu, tím nedojde k dehydrataci povrchu. Polena nevystavujte přímému slunečnímu záření ani dešti. Proto dřevo sušte pod střechou. Nemělo by být blízko zemi, nejnižší doporučená výška od země je 30 cm. Pak vám neprovlhne. A pokud na sušení dřeva enormně spěcháte, řiďte se následujícím návodem.

    Foto: Shutterstock

    Jak dřevo usušit za jednu sezónu?

    Dřevo těžte v zimě, v době vegetačního klidu. Na přelomu zimy a jara natěžené dřevo nakupte, nakrátěte a naštípejte. A teď přichází na řadu sušení. Sušte tam, kde je sucho a vítr. Hranici dřeva uložte na rošty nebo palety, aby proudil vzduch i zespod. Dříví orientujte na slunnou stranu. Polínka rovnejte vzdušně štípanými plochami nahoru, kůrou dolů. Mírně nahnité dřevo sušte zvlášť, rozložené v jedné vrstvě. Hranici dřeva v období s průměrnými srážkami ani nemusíte zakrývat, dřevo rychle oschne, pokud by měly přijít vytrvalejší srážky, zakryjte. Budete-li se tohoto návodu držet, máte do podzimu dřevo suché, připravené na topení.

    Foto: Shutterstock, zdroj: autorský článek

  • Bezplatné topení na zimu vám zajistí klestí dřeva. Zjistěte, jaké můžete sbírat

    Každý, kdo by si odnášel dřevo z lesa bez patřičného povolení či dohody s vlastníkem lesa, se dopouští trestného činu. Odměnou mu bude pokuta, ve vážnějších případech dokonce hrozí  trest odnětí svobody. To naštěstí neznamená, že byste si nemohli z lesa přinést větvičky na otop. Jaká jsou pravidla?

    Klestí ano, dříví ne

    Lesní zákon praví, že si můžete z lesa odnést klestí pro svou potřebu. Co je to klestí? Suché větve stromů, které volně leží na zemi. Jak poznat, která větev je už na klestí příliš tlustá? Průměr nesmí přesahovat 7 cm. Pak už jde o dřevo a vy byste páchali trestnou činnost. Klestí si můžete nasbírat v lesech jak státních, tak soukromých.

    Výjimka potvrzuje pravidlo. Kde ani klestí nesbírat?

    Výjimku tvoří chráněné oblasti jako jsou Národní parky či Národní přírodní rezervace. Do nich se nesmí zasahovat žádným způsobem, tedy ani samosběrem klestí. Proto si před sbíráním raději zjistěte, v kterém lese vlastně jste.

    Foto: Shutterstock

    Klestí sbírejte jen pro sebe

    Dejte pozor také na to, že klestí si v lese můžete nasbírat pouze pro svou potřebu, je zakázáno jej dále prodávat.  

    Nepodvádějte

    Pokud přeci jen máte zálusk na větší kousek dřeva, než je klestí, domluvte se s lesníky. Ti vám rádi ukáží, které stromy si můžete skácet a dřevo následně zpracovat. Zadarmo to nebude, ale oproti kupovaným polínkům ušetříte. Krást v lese nezkoušejte, lesníci si své lesy pečlivě střeží.

    Jak se (ne)chovat v lese dle lesního zákona?

    Lesní zákon č. 289/1995 Sb. se vyjadřuje nejen ke sběru klestí, ale také definuje způsob, jak lesy užívat. Nesmíme les poškozovat, narušovat, vstupu do lesa je třeba přizpůsobit své jednání. Dbáme na osobní bezpečnost.

    V lese můžeme sbírat lesní plody a klestí pro svou potřebu. V lese je zakázáno rušit klid a ticho, provádět terénní úpravy, vyzvedávat semenáčky a sazenice, těžit stromy a keře, sbírat semena lesních dřevin a jmelí, jezdit a stát s motorovými vozidly, kouřit nebo rozdělávat oheň (mimo vyhrazená místa) a znečišťovat les.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Zakonyprolidi, Kouzlolesa

  • Červotoč vám může zničit celý dům. Zajistěte, aby k vám nepronikl

    Červotoč. Tak malý brouk a jak veliké škody dovede napáchat. Vedle hub a plísní patří mezi nejčastější biologické škůdce nábytku. Jak jeho výskytu u vás doma předejít? A co dělat, když už své dílo zkázy započal?

    Jak červotoče poznat?

    První podezření nejspíš budete mít, když v noci uslyšíte podezřelé, tiché, neidentifikovatelné zvuky. Navíc brzy najdete na nábytku velice uzoučké kulaté otvory vedoucí dovnitř dřeva, vedle kterých je vždycky hromádka „vyvrtaného“ prachu. Poškození může vypadat zanedbatelné, ale červotoče v žádném případě nepodceňujte, vevnitř nábytku, trámu či stěny je situace mnohem mnohem horší. Jsou to totiž právě schované larvy červotočů, které se s velkým apetitem živí dřevem a prokousávají si v něm cestičky.

    Prevence červotočí invaze

    Vše dřevěné skladujte v suchém a dobře větraném prostředí. Starejte se o svůj nábytek. Pravidelně jej sledujte, povrchově upravujte, kontrolujte nátěr, opravujte trhliny, lakujte a impregnujte. Rozhodně nezapomínejte na zahradní nábytek, terasy, pergoly a střešní konstrukce. Před nákupem staršího nábytku z druhé ruky ho pořádně zkontrolujte, abyste si domů nepřivezli nevítané překvapení.

    Co s nábytkem prokousaným červotočem?

    Odstavte jej od nábytku nenapadeného. Pokud je škoda hodně velká, raději ho spalte. Chcete-li dřevo zachránit, vykliďte všechen obsah nábytku a snažte se jej vystavit suchému a vysokému mrazu. Pokud to není možné, tak alespoň dostatečně větrejte, protože červotoči ze všeho nejvíc milují vlhko a klid. Malé předměty můžete umístit na 72 hodin do mrazáku, to červotoče spolehlivě zabije.

    Foto: Shutterstock

    Vyrobte smrtící lektvar

    • Neředěný ocet smíchejte s jarem v poměru 10:1 a přisypte trochu pepře, pořádně promíchejte. Roztokem štědře natírejte napadená místa.
    • Vyzkoušet můžete také roztok ze soli, hořčičného semínka, pepře, pelyňku a octa.
    • Extra silný je odvar z černého a bílého pepře, česneku, feferonek, soli, čtvrt litru octa a horké vody.
    • Inspirovat se můžete také historií. Dříve lidé používali roztok z louhového mýdla nebo rozehřátý naftalín.

    Pokud chcete raději ověřenou chemii, v obchodech samozřejmě seženete přípravky proti červotočům.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Napady-navody, wikiHow , RealHomes

  • Zabraňte tomu, aby vám plot rychle odešel. Je potřeba ho natírat lazurou

    Dřevo je zázračný přírodní materiál. Pevné, tvrdé, krásné, s dlouhou životností, a hlavně s duší. Dřevěné domy, dřevěné altány, dřevěné ploty nebo dřevěný nábytek. To vše krášlí naše domovy zevnitř i zvenku. Jenže o dřevo je třeba náležitě pečovat. Jednou z možností jeho údržby je natírání lazurou. Jak na to?

    Co je to lazura?

    Lazurovací laky jsou určeny pro transparentní (průsvitné) nátěry měkkého dřeva. Obsahují málo pigmentu, jsou ovšem doplněny o prostředky na ochranu dřeva. Jsou řídké, zvládnout proniknout hluboko dovnitř dřeva, a navíc zdůraznit jeho přirozený povrch.  

    Jaké dřevo můžeme lazurou natírat?

    Hlavně dostatečně proschlé. Takové, které má vlhkost kolem 15 %. Pokud totiž natřete dřevo, které není řádně proschlé, lazura se může začít loupat. Každé dřevo schne jinak rychle, smrková prkna vyschnou za rok, dubové dřevo potřebuje roky dva. Pokud potřebujete určit vlhkost, pomozte si čichem. Čerstvé dřevo voní silně, proschlé méně. Proschlé dřevo je také lehčí než vlhké. Pokud to „od oka“ poznat nezvládnete, dá se vlhkost dřeva změřit speciálním vlhkoměrem.

    Dřevo by navíc nemělo obsahovat zbytky pryskyřice, nemělo by být prasklé a nemělo by mít vypadané suky. Natíráme dřevo důkladně ohoblované, přebroušené brusným papírem a zbavené prachu a všech nečistot. Podle potřeby pře akcí dočistíme lihem.

    Foto: Shutterstock

    Kolikrát natírat?

    Někteří doporučují dřevo na začátek naimpregnovat. Pak povrch ošetříme napouštěcí tenkou lazurou. Ta pronikne hluboko do dřeva ochrání ho před houbami a plísněmi. Pak se nanese druhá, případně třetí vrstva, kterou tvoří středně silná lazura, to vytváří finální povrch.

    Na co si dát pozor?

    Natírané dřevo by mělo být vzdáleno od země alespoň 30 cm, jinak hrozí že navlhne právě od země a tím dojde ke snížení životnosti jak lazury, tak dřeva. Pozor také na slunce. Dřevo orientované na jižní stranu dostává zabrat nejvíce.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Ceskykutil, Kouzelnebydleni, Atpine