Tag: budoucnost měst

  • Budoucnost bude velmi chudá. Průměrný Čech přijde o polovinu příjmů

    Klimatická změna už dávno není pouze ekologickým problémem. Podle nové studie může do konce století připravit průměrného člověka až o 40 % příjmů. Jestli se ovšem teplota zvýší o určitou hodnotu, dopady na ekonomiku budou zásadní.

    Když úřaduje příroda

    Změna klimatu se často diskutuje v souvislosti s přírodními katastrofami, jako jsou povodně, sucha a vlny veder. Méně se však mluví o jejím dopadu na ekonomiku a osobní finance. Nová studie publikovaná v časopise Environmental Research Letters ukazuje, že pokud se globální teplota zvýší o 4 °C oproti předprůmyslové éře, průměrný člověk může přijít až o 40 % svého bohatství. To znamená, že nejen příroda, ale i naše peněženky budou výrazně trpět. Nejde jen o přímé škody způsobené extrémními povětrnostními jevy. Bavíme se tady o nepřímých důsledcích, jako přerušení výrob, narušení dodavatelských řetězců a zvýšení nákladů na zdravotní péči.

    Dopady na české domácnosti

    České domácnosti již nyní pociťují ekonomické tlaky. Podle průzkumu agentury STEM uvádí polovina lidí, že se jim za poslední rok finanční situace zhoršila. Celkem 49 % respondentů uvedlo, že žije od výplaty k výplatě a další zdražování pro ně může mít fatální následky.

    Navíc mladí Češi se často potýkají s nízkými příjmy a minimálními úsporami. Průzkum společnosti Young Money Matters ukazuje, že většina mladých lidí má úspory, které by pokryly životní náklady pouze na jeden až dva měsíce. Tato finanční zranitelnost je alarmující, zejména v kontextu očekávaných ekonomických dopadů klimatických změn.

    Foto: Freepik

    Prevence a možnosti adaptace

    Přestože prognózy nejsou příznivé, existují způsoby, jak se na budoucnost připravit. Investice do obnovitelných zdrojů energie, zlepšení energetické účinnosti budov a podpora udržitelných dopravních systémů mohou pomoci zmírnit dopady klimatických změn. Zároveň musíme posílit finanční gramotnost obyvatelstva, podporovat spoření a investice do dlouhodobých aktiv.

    Na úrovni jednotlivců je klíčové přehodnotit své finanční návyky, vytvořit si finanční rezervy a zvážit investice do udržitelných technologií. Stát by měl podpořit občany prostřednictvím vzdělávacích programů a finančních pobídek k ekologicky šetrnému chování. Společným úsilím lze čelit výzvám, které klimatické změny přináší a minimalizovat jejich negativní dopad na ekonomiku a životní úroveň obyvatel.

    Foto: Freepik, zdroj: TheGuardian, ClimateActionTracker

  • Plánovači měst mají jasno. Garáže už nebudou potřeba

    Je potřeba stavět několikapatrové garáže, aby všechna auta měla zaručenou plochu, na které mohou stát? Je jenom otázkou času, kdy se k nám dostane trend z USA, kde klesá počet potřebných automobilových stání a plánovači měst přemýšlejí nad tím, jak naložit s velkým množstvím těch nevyužitých.

    Kdo nemá auto, jako by nebyl

    Ve Spojených státech platilo společenské pravidlo říkající, že čím více aut, tím lépe. Ruku v ruce s velkým množstvím automobilů se začalo zvětšovat i množství parkovacích míst. Při plánovaní měst se myslelo na dostatek garáží, parkovacích domů a zlepšování silniční infrastruktury. Stavby, které nemyslely na dostatek parkovacích parcel, tratily na ceně a pohodlné parkování hrálo čím dál větší prim při výběru pracovních míst i pořizování nového bydlení. Pozemky určené k výstavbě byly malé a drahé, a proto vzniklo velké množství vícepodlažních garážích, které postupem let téměř nikdo nevyužívá.

    Parkovací místa pro všechny

    V Boulderu v Coloradu bylo ustanovení, které nařizovalo, že každý byt musí mít své parkovací místo. Cena rodinných domů s garáží byla také výrazně vyšší než za domy bez garáže. Lidí, kteří si ale mohli takové apartmány a domy dovolit, výrazně ubývalo a tak nastala krize v bydlení. Ta odstartovala i otázky, kolik parkovacích stání majitelé aut vlastně potřebují. Místo na zaparkování doma, před prací, před školou, před obchodem, před restaurací, před nemocnicí, před úřadem atd. Aby se tedy zajistil kýžený komfort řidičů, byl by potřeba tucet parkovacích stání na jedno auto. Lidé by tak ale začali auta více využívat a míst pro parkování by byl opět nedostatek. Začarovaný kruh, který není udržitelný.

    Foto: Shutterstock

    Parkování není pro chudé

    Podle studie z roku 2016 vyjde vybudování jednoho parkovacího místa v USA zhruba na 30 000 dolarů. To zvedá ceny bydlení, které se stává nedostupné pro běžné obyvatele. Trend toho, že úspěch znamená vlastnit automobil, tak začíná ustupovat. Lidé začínají svá auta sdílet nebo přesedlávat na veřejnou dopravu. To má za následek to, že je potřeba stále méně parkovacích míst, což se promítá i do plánování měst. Díky tomu vzniká více zeleně a dětských hřišť. Otázkou ale zůstává, co dělat s již postavenými a nevyužitými garážemi.

    Foto: Shutterstock, zdroj: TheWallStreetJournal, FastCompany