Výzvou pro novozélandské architekty ze studia Red Architecture bylo splnit přání mladé rodiny – vytvořit minimalistický dům, který bude přesto působit útulně a sofistikovaně. Dům zasadili doprostřed pozemku tak, aby nemuseli kácet vzrostlé stromy, které zde již desítky let pokojně rostly. Pomocí střešních oken působivě zavedli denní světlo do interiéru, které by se přes okolní stromy jen stěží dostalo do domu. Zajistili tím krásné výhledy do zeleně z každé místnosti a stromy mohly zůstat na svém místě. Vznikla oáza klidu poskytující maximální soukromí.
Štěrková cesta lemovaná zelení zavede návštěvníka k jednoduchému přízemnímu domu s dřevěným cedrovým obkladem, který svým materiálem ladí k okolní přírodě. Samotný dům je rozdělen na dvě propojené části uspořádané do tvaru písmene L. Společenská zóna s obývacím prostorem s kuchyní je tak oddělena od ložnic a pracovny, které tímto uspořádáním získaly dostatek klidu a soukromí.
Vzdušný obývací pokoj navazuje na prostornou kuchyní, která je provedena v kombinaci dřeva a bílé barvy. Prostor přirozeně přechází do zahrady díky celoplošnému zasklení vedoucím na krytou terasu. Je tak jednoduché využít teplého novozélandského podnebí, přemístit nábytek ven a vytvořit obývací pokoj na čerstvém vzduchu a v zahradě.
Chodba jako privátní galerie
Chodba neplní jen konjunktivní funkci – je zároveň i soukromou uměleckou galerií. Obrazy vynikají na bílém podkladu, který není rušen ani průchody do ostatních místností. Dveře do nich jsou totiž navrženy jako posuvné, nebo jsou elegantně schovány za rohem.
Součástí soukromé části jsou 4 ložnice a také salonek s přístupem do zahrady. Jeho zapuštěná podlaha odhaluje nosnou betonovou konstrukci domu a vytváří lavice po obvodu místnosti.
Autoři dům přizpůsobili místnímu klimatu – beton použitý jako hlavní stavební materiál pohlcuje přes den teplo, které z něj pak v noci sálá a dům otepluje. Z obytných místností sice do zahrady vedou velkoformátová okna, ale střecha terasy je efektivně stíní a brání přehřívání. Okna do příslušenství, garáže a pracovny jsou skryta za dřevěnými lamelami, které poskytují soukromí a filtrují světlo, ale zároveň i propouští část světla dovnitř.
V interiérech je navrženo mnoho vestavěných úložných prostor, takže je jednoduché dům udržovat uklizený bez množství věcí na očích. Jednoduchost, utilitární dispozice a absence výraznějších barev a dekorací by mohla působit až příliš stroze a sterilně, ale použití dřevěných materiálů v teplých odstínech dodává interiéru na útulnosti a přívětivosti.
Foto: Larnie Nicolson a Jonny Davis (archipro.co.nz).
