Je snad jasné, že bez vody se žádná rostlina neobejde a děláte dobře, když rostliny zaléváte alespoň svým způsobem, než abyste je nezalévali vůbec. Ale pokud se naučíte, jak správně zalévat, pak podpoříte správný a silný růst rostliny. Ze zálivky se tak stává samostatná disciplína, ale naštěstí nejde o nic složitého a až si osvojíte návyky, uvidíte, že nejde o atomovou vědu!
Zahoďte nadobro růžici z konce a vaše rajčata vám poděkují
Asi jste od mala zvyklí chodit po zahradě a vše zalévat konví, jenže rajčatům, a dokonce i dalším rostlinkám to může pořádně uškodit. Růžice dostane vodu bohužel i na listy. Jenže jakmile začne pražit slunce, dochází ke spálení listů. A za chladnějšího počasí zase dochází ke vznikům plísní (žlutá skvrnitost) a hub.
Vodu kvůli těmto problémům striktně miřte na zem. Ještě lépe uděláte, když na zem dáte kůru nebo jinou pokrývku země, aby se voda nerozstřikovala po rostlině. Mimo jiné, zalévání konví s růžicí se nelíbí ani okurkám, bramborám, dýním nebo také cuketě.
Kolik vody potřebují rajčata? Přiměřeně!
Jako každý, bez vody nepřežije vůbec nic. Ideální stav je, když večer zajdete na zahradu a zalijete je dostatečným množstvím vody. Ti, co mají čas, chodí zalévat i velmi brzo po ránu. Ale daleko závažnější je, kolik vody máte vlastně vydat? Tady pomůže jedině zdravý rozum. Pokud kolem rostliny vytvoříte bahno, podpoříte vznik plísně a udusíte kořínky. Půdu jednou za čas prokypřete, aby se vzduch dostal i na další místa, stejně jako voda.
V nejnutnějších případech, dokáže rostlina odolávat podmínkám bez vody několik dní, ale pak chřadne, usychá až nakonec odumře úplně. Proto, pokud pojedete na dovolenou, někoho požádejte, aby vám čas od času zalil zahrádku.
Využijte odstátou nebo dešťovou vodu
Pokud máte na zahradě chatku, latrínu nebo cokoliv, z čeho by se dala zachytit voda, využijte toho. Je jednoduché nainstalovat sud či dva. Nasbíraná voda se vám pak bude náramně hodit. Konkrétně dešťová voda je na zalévání hotový poklad. Ta totiž neobsahuje chlór, ani jiné stopy po kontaminaci. Je měkčí, což rostlinám nepůsobí tolik potíží jako ta z kohoutku (nedochází ke žloutnutí, není teplá ani studená – takže nepůsobí na rostliny stresově, a obsahuje potřebné živiny).
Víme, že všichni mít dešťovou vodu nemůžeme, takže si musíme poradit jinak a sice s domácí vodou z kohoutku. Odpusťte si pár litrů do kyblíku a nechte ji odstát klidně 2-3 dny. Voda během tohoto procesu ztratí chemické látky, které by jinak zbytečně rostlinám uškodily.
Foto: Shutterstock, zdroj: The Spruce
