Author: Barbora Frumarová

  • Dům zasazený do horského úbočí aneb bydlení v maximálním souladu s přírodou

    V horách na východ od Soulu v Jižní Koreji vznikl dům, který je ideálem každého, kdo si přeje žít v dokonalé symbióze s přírodou. Dům je součástí plánované skupiny domů několika rodin, které sdílejí zálibu v pobytu v přírodě, a tak se rozhodly přesídlit z města do hor a vytvořit zde malou komunitu. V rámci ní plánují společné výlety a aktivity v přírodě. Někteří zde budou trvale žít, jiní budou domy využívat v rámci víkendové rekreace. Tento dům od BCHO Architects je první vlaštovkou celého projektu.

    Dům zasazený do horského úbočí aneb bydlení v maximálním souladu s přírodou

    Jednopatrový dům je zasazen do svahu tak, že shora je zcela zapuštěn pod zem a splývá s úbočím. Střecha je v úrovni terénu a zároveň je i ve sklonu a kopíruje křivku svahu. Díky tomu neruší přirozenou harmonii krajiny ani výhledy na rýžová pole v údolí a protější kopce.

    Zdola je dům otevřen směrem do krajiny velkými okny vedoucími na prostornou terasu. V případě nepříznivých podmínek nebo období dočasného nevyužívání domu je možné terasu uzavřít posuvnými panely fasády, které z domu dělají perfektní bunkr.

    Fasáda je obložena tmavě mořeným borovicovým dřevem, které je ve formě překližky použito i v interiéru, jen ve světlém provedení. V kombinaci s převládající bílou barvou výmalby i nábytku je tak umocněna světlost a vzdušnost. Vnitřní dispozice jsou stejně jednoduché a elegantní jako vnější tvar domu. Středobodem je velký obývací prostor s kuchyní, jídelnou a kamny a doplňují ho dvě ložnice a hygienické zázemí.

    Dům zasazený do horského úbočí aneb bydlení v maximálním souladu s přírodou

    Kromě dvou teras je střecha proseknuta ještě jedním otvorem, který tvoří malý vnitřní dvůr. Ten funguje jako malá zahrádka uprostřed obývacího prostoru a zároveň do zadní části hluboké dispozice dostává světlo, kterého by jinak kvůli zapuštění do svahu byl nedostatek. V létě dvorek také umožňuje efektivní příčné větrání a tím zajišťuje příjemné klima interiéru i v parném létě.

    Foto: se souhlasem Sergio Pirrone (bchoarchitects.com).

  • Kulturní centrum přehlíží své okolí obrovským ok(n)em a je první vlaštovkou nové obytné čtvrti

    Poptávka po kvalitním bydlení ve velkých městech roste a to nejen u nás, ale i po celém světě. Pro nové rezidenční projekty se hledají nová místa – nejčastěji taková, která původně sloužila průmyslové výrobě, časem ale svůj účel plnit přestala. Přesně tato místa nabízejí zajímavé příležitosti pro bydlení budoucnosti.

    Nejinak je tomu i v Jižní Koreji. V přímořském městě Gajwa-dong v oblasti dříve plné výrobních areálů chce investor vystavět novou rezidenční čtvrť. Aby ke svému plánu získal podporu místních obyvatel i potenciálních kupců, na samém okraji pozemku zadal architektům ze studia GAON navrhnout zajímavou veřejnou budovu, která by sem lidi přilákala.

    Kulturní centrum přehlíží své okolí obrovským ok(n)em a je první vlaštovkou nové obytné čtvrti

    Architekti navrhli kulturní centrum, které tvarem i materiálem odkazuje na průmyslovou minulost lokality. Je to dlouhá plochá budova, na jejíž fasádě byl ponechán materiál nosné konstrukce – beton se vzorkem dřevěného bednění. I interiéry jsou obloženy cementovými bloky, celá budova je tak provedena v odstínech šedé a barvu jí dodává pouze designové vnitřní schodiště natřené rudou barvou.

    Kulturní centrum přehlíží své okolí obrovským ok(n)em a je první vlaštovkou nové obytné čtvrti

    Zadní strana budovy otočená na sousedící pozemky je tvořena plnou stěnou, opačná strana vedoucí směrem do budoucí obytné čtvrti je z větší části naopak prosklená.

    Podlaha 3. patra je odskákaná v několika úrovních jako schody. Tento stupňovitý prostor, který bude využit jako auditorium pro přednášky, je zakončen obrovským skleněným oknem působícím jako oko, které se pomocí zvláštního mechanismu dá vyklopit a propojí tak prostor s venkovní terasou.

    Foto: studio-gaon.com.

  • Nová horská usedlost na Šumavě je perfektní kombinací tradice a moderního bydlení

    Uprostřed přírody Národního parku Šumava vznikla v roce 2018 novostavba horské usedlosti, která poskytuje komfort moderní rezidenční stavby a zároveň uchovává soulad se svým okolím.

    Zadáním pro studio třiarchitekti bylo postavit rodinný dům s dvěma obytnými jednotkami určenými k trvalému bydlení. Úkol to byl nelehký, protože bylo třeba vytvořit bydlení odpovídající požadavkům 21. století, ale zároveň brát ohled na tradici lokality a vytvořit atmosféru usedlosti usazené uprostřed krajiny. Dům měl být totiž zasazen do mírného svahu v nadmořské výšce přes 1000 metrů.

    Design budovy využívá místních tradičních konstrukcí a svým zevnějškem i použitými materiály zapadá do stylu tradičních horských stavení. Je navržen ve velmi kompaktní a sevřené formě s výraznou široce rozkročenou sedlovou střechou s velkými přesahy přes obvodové zdi, která je kryta břidlicovou krytinou a prořezána pásovými vikýři.

    Nová horská usedlost na Šumavě je perfektní kombinací tradice a moderního bydlení

    I uspořádání interiéru je založeno na tradičním rozdělení dispozic – obsahuje část vstupní a obytnou, historická hospodářská část zde nemá využití a místo ní je obytná část zdvojena do 2 zrcadlových samostatných bytových jednotek. Každá má vlastní hlavní reprezentativní vstup doplněný vstupem zadním, obytný prostor v přízemí a ložnice v podkroví. Obě jednotky jsou doplněny sdílenými prostory, které zahrnují technické zázemí v suterénu, saunu a lyžárnu v přízemí a víceúčelovou vstupní halu s pobytovou terasou. Ta poskytuje nádherné výhledy do krajiny.

    Betonová spodní stavba spolu s žulovým podstavcem tvoří pevný základ pro vrchní stavbu, jejímž hlavním konstrukčním materiálem je masivní dřevo.

    Obvodové zdi jsou tvořeny velkoformátovými dřevěnými panely, které jsou použity v kombinaci s dřevěným trámovým stropem pod sedlovou střechou. Výběr použitých konstrukcí není náhodný, zajišťuje stabilitu, šetrnost k životnímu prostředí a rychlou montáž.

    Do interiérů jsou vložena tradiční kachlová kamna a masivní betonové boxy, které poskytují hygienické zázemí a zároveň plní i konstrukční ztužující funkci, stejně jako schodišťové jádro. Vnitřní strana dřevěných obvodových stěn je speciálně ošetřena tak, aby si zachovala své estetické hodnoty. Kombinace světlého dřeva s jemnou přírodní strukturou a surového betonu tvoří krásný a moderní interiér.

    Tato usedlost je perfektním příkladem novostavby, která poskytuje adekvátní životní úroveň a komfort, ale přesto respektuje specifika a jedinečnost místa, do kterého je zasazena.

    Fotografie: Tomáš Rasl (triarchitekti.cz).

  • Po zničujícím hurikánu byla na ostrově v Oceánii postavena nová extrémně odolná budova školy

    V roce 2015 uděřil na Vanuatu, ostrovní zemičku v Oceánii přibližně 2 500 km východně od Austrálie, hurikán Pam. Zanechal po sobě hotovou spoušť. Zničena byla i základní škola ve vesničce Ranwas a výuka se musela přesunout do provizorních přístřešků.

    CAUKIN Studio, skupina mladých designerů a architektů, spojila síly s dobrovolníky z celého světa, kteří byli po dobu výstavby přímo ve vesnici ubytovaní – a pomohla místní komunitě postavit školu novou. Vznikla velká otevřená budova se studijním prostorem, knihovnou a kanceláří.

    Po zničujícím hurikánu byla na ostrově v Oceánii postavena nová extrémně odolná budova školy

    Výstavba trvala 8 týdnů, během nichž vyrostla stavba se základní konstrukcí z tuhého dřevěného rámu. Ta by měla být odolná vůči případným budoucím přírodním katastrofám. Je doplněna kovovými plechy jako střešní krytinou a panely pletenými z bambusu. Jedná se o ekologické materiály, jejichž použití zároveň se znalostí místních lidí o stavbách vhodných pro toto prostředí vytvořilo dům do budoucna lehce udržovatelný a odolný.

    Boční stěny hlavního studijního prostoru jsou otevřeny velkými okny. Přivádějí dovnitř světlo a poskytují velmi potřebné příčné větrání, díky kterému je uvnitř příjemné klima.

    Po zničujícím hurikánu byla na ostrově v Oceánii postavena nová extrémně odolná budova školy

    Ranwas leží na hornatém ostrově, kde je vystaven tropickému klimatu a po většinu roku zde relativní vlhkost vzduchu stoupá až k 99 %. Prostor knihovny tak musel být pečlivě ošetřen různými strategiemi k redukci vlhkosti a ochraně uložených knih. Ty jsou uloženy v uzavřených prostorech a s pravidelnými rozestupy v té části stavby, kde je na střechu použito černé krytiny. Je zde zajištěno komínové větrání, které napomáhá pohybu vzduchu a tím i odpařování vlhkosti. Proudící vzduch je díky použití černé barvy střešních plechů více zahříván a díky tomu se v něm drží méně vody. Tato opatření zajišťují co nejsušší vzduch a ochranu knih.

    V centrální části knihovny se nachází žebřík vedoucí do podkrovního prostoru sloužícího jako čítárna, kam se děti mohou uchýlit s knihou a studovat chráněni před sluncem. Díky použití světlé střešní krytiny a otevřeným štítům je podkroví dostatečně chráněno před přehříváním.

    Na začátku dubna tohoto roku udeřil na Vanuatu další hurikán, který se prohnal přímo přes vesnici Ranwas a zničil velkou část místních budov. Škola ale díky své odolné konstrukci přežila a do budoucna se stane inspirací pro stavbu dalších domů, které budou lépe odolávat stále sílícím extrémům místního klimatu.

    Foto: Katie Edwards (CAUKIN Studio).

  • Rekonstrukci domova musel mladý pár kvůli příchodu potomka stihnout v rekordním čase

    Mladý pár z brazilského São Paula si pořídil byt o 90 m2 a oslovil architekty ze studia Rua 141 Arquitetura ke spolupráci na jeho rekonstrukci. Největší výzvou byl krátký čas, ve kterém musel proběhnout návrh i realizace projektu. Mladé budoucí mamince zbývaly do porodu totiž pouhé 3 měsíce. Architekti si s touto výzvou však výborně poradili a za krátký čas přišli s návrhem, který bytu dodal potřebné parametry a osobitý styl. Ten kombinuje lehce industriální atmosféru s brazilskými prvky dodávajícími kontext a identitu.

    Hlavním cílem rekonstrukce byla proměna pokoje pro hosty, do té doby skoro nevyužívané místnosti, na dětský pokoj. Vzhledem k očekávanému zvýšení počtu návštěv z řad rodiny a přátel bylo potřeba také upravit obývací pokoj na prostornou společenskou zónu, která bude sloužit pro přijímání hostů i pro každodenní rodinný život. Z této místnosti architekti vytvořili srdce celého bytu. Středobodem je velká pohodlná pohovka doplněná barevnými polštáři umístěná naproti stěně s televizí.

    Rekonstrukci svého domova musel mladý pár kvůli příchodu potomka stihnout v rekordním čase

    Byt po rekonstrukci disponuje řadou moderních rustikálních prvků. Stěna v chodbě a překlad nade dveřmi byly záměrně zbaveny stávající omítky. Odkrytá betonová nosná konstrukce tak spolu s kovem jako hlavním materiálem použitého osvětlení a několika dalších prvků včetně konferenčního stolku dodávají celku zajímavý industriální podtón.

    Kolem odhalené betonové konstrukce a stěny s televizí je umístě na míru vyrobený nábytek sloužící jako úložný prostor a také výrazný prvek, který díky kontrastu dřeva s betonem a bílou výmalbou vytváří zajímavý mix materiálů.

    Důležitým požadavkem na obývací pokoj byla flexibilita. Rodina si přála možnost podle potřeby oddělit či propojit prostor s kuchyní a zbytkem bytu. To zajišťuje posuvná stěna v pistáciově zelené barvě, která je použita i na několik dalších prvků včetně vchodových dveří, výborně ladí se surovým betonem a dodává interiéru svěžest.

    [easy-image-collage id=5681]

    Do dětského pokoje byla vybrána barevná paleta s ohledem na pohlaví dítěte. Jemné odstíny růžové zjemňují jinak čistě bílou místnost s podlahou a nábytkem v dekoru dřeva. Nábytek vyrobený na míru zahrnuje postel s úložným prostorem a prádelník, jehož šuplíky jsou provedeny každý v jiném odstínu růžové. To vytváří jemný přechod a pokoj tak nepůsobí příliš přeslazeně. Útulnost dodává kout s pohodlným křeslem a kobercem v neutrálních barvách.

    Důraz byl při návrhu pokojíčku kladen na výběr vhodného osvětlení prostoru. Bylo vybráno několik typů nepřímého osvětlení s různými intenzitami. LED pásky vložené za nízké obložení stěn okolo postele vytváří příjemné tlumené světlo vhodné k usínání, stínidlo ve tvaru papírového draka dodává dětskou hravost.

    Architektům se podařilo pro mladou rodinu vytvořit flexibilní a prostorný interiér, kterému dominuje bílá barva v kombinaci se dřevem. Díky originálnímu použití jemných pastelových barev a elementů z kovu či betonu ale není tuctový a má nezaměnitelnou atmosféru.

    Foto: Nathalie Artaxo (rua141.com)

  • Mladá rodina bydlí v současné verzi vily Tugendhat

    Na okraji Bruselu, hlavního města Belgie, stojí jen pár let stará rezidence, která stylem a elegancí působí jako aktuální verze proslulé vily Tugendhat v Brně. A ne náhodou. Při návrhu nového domova pro mladou rodinu se třemi dětmi se architekti ze studia Daskal-Laperre inspirovali návrhy modernistických architektů Richarda Neutry a právě Miese van der Roheho, autora naší Vily Tugendhat.

    Mladá rodina bydlí v současné verzi vily Tugendhat

    Dům je zasazen do krásné přírodní scenérie, za zády má vzrostlé stromy a zapadá do husté zeleně přilehlého starého parku. Celoprosklenými stěnami se otáčí do otevřeného prostranství, kde je doplněn luxusním bazénem, ve kterém se odráží okolní stromy.

    Mladá rodina bydlí v současné verzi vily Tugendhat

    Stejně jako návrhy modernistických architektů se i tento dům pyšní čistými klasickými liniemi, pravými úhly a neutrálními barevnými tóny. Celkově působí velmi harmonicky a jednoduše elegantně.

    Interiéry jsou světlé a vzdušné, provedené stejně jako fasáda v neutrálních tónech a kvalitních materiálech jako je například dřevo nebo mramor. Interiéry disponují kvalitními kousky nábytku ve vintage stylu a také uměním z vlastníkovy soukromé sbírky.

    Mladá rodina bydlí v současné verzi vily Tugendhat

    Nejkrásnějšími obrazy jsou ale výhledy do zahrady, které rámují velká francouzská okna. Tyto prvky tvoří dohromady nadčasový oku lahodící celek, který se ani s časem neomrzí a bude esteticky atraktivní i za 100 let, stejně jako je vila Tugendhat.

    Foto: Didier Delmas (daskal-laperre.com).

  • Rekonstrukcí obyčejného domu vzniklo neobyčejné moderní bydlení

    V malém portugalském městě Ansião nedaleko Coimbry vznikla velmi zdařilá rekonstrukce tradičního jednopodlažního domu. Starý dům, který rodině majitelů patřil po několik generací, byl delší dobu ve špatném stavu. Architekti ze studia Atelier Espaço P2 ponechali jeho vnější obálku ve tradičním stylu s původní střechou a bílou fasádou, kterou doplnili novými dřevěnými rámy oken a dveří.

    Rekonstrukcí obyčejného domu vzniklo neobyčejné moderní bydlení

    Uvnitř vytvořili moderní rodinné bydlení. Vnitřní prostor rozdělili na několik místností pomocí vložených příček tak, aby se muselo co nejméně zasahovat do silných stěn původní nosné konstrukce. Volba materiálů v interiéru odkazuje k tradici, je použito neutrálních tónů, bílé barvy a světlého dřeva. Kombinace tradičních materiálů a jednoduchého až minimalistického stylu vytváří světlý, útulný a moderní interiér.

    Srdcem dispozice je obývací prostor s otevřeným ohništěm, které poskytuje teplo v chladnějších měsících. Kuchyně je vsazená do výklenku obloženého dřevem a na její desku, stejně jako na podlahu, je použit kámen jako další z tradičních materiálů.

    Rekonstrukcí obyčejného domu vzniklo neobyčejné moderní bydlení

    Krátká chodba ve tvaru L vede z obývacího prostoru ke koupelně oddělené vloženou dřevěnou konstrukcí, v horní části prosklenou tak, aby i bez přítomnosti okna bylo uvnitř denní světlo. Chodba pak zahýbá ke dvěma ložnicím.

    V interiéru byly ponechány některé kusy starého nábytku, které byly renovovány. Dodávají atmosféru a odkazují na rodinnou tradici. Vestavěný nábytek je vytvořen na míru tak, aby maximalizoval využití omezeného prostoru malého domu. Například dveře spojující chodbu a obývací pokoj jsou zakomponovány do dřevěné skříňové stěny s věšákem na oblečení a knihovnou.

    Rekonstrukcí obyčejného domu vzniklo neobyčejné moderní bydlení

    V chodbě je stejný materiál použit i na obložení otvoru okna vedoucího skrz tlustou obvodovou zeď na ulici. Výklenek je doplněn okenicí a vytváří tak uzavíratelnou knihovničku.

    Co říkáte na tuto pozoruhodnou stavbu? Dokázali byste si představit v této stavbě pobývat?

    Foto: José Campos (espacodearquitetura.com).

  • Rodinný dům, který stírá hranici mezi interiérem a zahradou, umožňuje přesunout obývák i na zahradu

    Výzvou pro novozélandské architekty ze studia Red Architecture bylo splnit přání mladé rodiny – vytvořit minimalistický dům, který bude přesto působit útulně a sofistikovaně. Dům zasadili doprostřed pozemku tak, aby nemuseli kácet vzrostlé stromy, které zde již desítky let pokojně rostly. Pomocí střešních oken působivě zavedli denní světlo do interiéru, které by se přes okolní stromy jen stěží dostalo do domu. Zajistili tím krásné výhledy do zeleně z každé místnosti a stromy mohly zůstat na svém místě. Vznikla oáza klidu poskytující maximální soukromí.

    Štěrková cesta lemovaná zelení zavede návštěvníka k jednoduchému přízemnímu domu s dřevěným cedrovým obkladem, který svým materiálem ladí k okolní přírodě. Samotný dům je rozdělen na dvě propojené části uspořádané do tvaru písmene L. Společenská zóna s obývacím prostorem s kuchyní je tak oddělena od ložnic a pracovny, které tímto uspořádáním získaly dostatek klidu a soukromí.

    Vzdušný obývací pokoj navazuje na prostornou kuchyní, která je provedena v kombinaci dřeva a bílé barvy. Prostor přirozeně přechází do zahrady díky celoplošnému zasklení vedoucím na krytou terasu. Je tak jednoduché využít teplého novozélandského podnebí, přemístit nábytek ven a vytvořit obývací pokoj na čerstvém vzduchu a v zahradě.

    Rodinný dům, který stírá hranici mezi interiérem a zahradou

    Chodba jako privátní galerie

    Chodba neplní jen konjunktivní funkci – je zároveň i soukromou uměleckou galerií. Obrazy vynikají na bílém podkladu, který není rušen ani průchody do ostatních místností. Dveře do nich jsou totiž navrženy jako posuvné, nebo jsou elegantně schovány za rohem.

    Rodinný dům, který stírá hranici mezi interiérem a zahradou

    Součástí soukromé části jsou 4 ložnice a také salonek s přístupem do zahrady. Jeho zapuštěná podlaha odhaluje nosnou betonovou konstrukci domu a vytváří lavice po obvodu místnosti.

    Autoři dům přizpůsobili místnímu klimatu – beton použitý jako hlavní stavební materiál pohlcuje přes den teplo, které z něj pak v noci sálá a dům otepluje. Z obytných místností sice do zahrady vedou velkoformátová okna, ale střecha terasy je efektivně stíní a brání přehřívání. Okna do příslušenství, garáže a pracovny jsou skryta za dřevěnými lamelami, které poskytují soukromí a filtrují světlo, ale zároveň i propouští část světla dovnitř.

    V interiérech je navrženo mnoho vestavěných úložných prostor, takže je jednoduché dům udržovat uklizený bez množství věcí na očích. Jednoduchost, utilitární dispozice a absence výraznějších barev a dekorací by mohla působit až příliš stroze a sterilně, ale použití dřevěných materiálů v teplých odstínech dodává interiéru na útulnosti a přívětivosti.

    Foto: Larnie Nicolson a Jonny Davis (archipro.co.nz).

  • Jak ze schodiště udělat šperk, který posune interiér na jiný level

    Pokud máte v plánu rekonstruovat byt či stavět dům, určitě uvažujete nad tím, jak svůj nový domov udělat co nejkrásnější. Do jakého stylu ho ladit, jakými barvami vymalovat jednotlivé místnosti, jaký nábytek pořídit. Pokud se ale jedná o prostor vícepodlažní, nezapomínejte ani na schodiště, které se může stát designovým prvkem určujícím celkový styl a ozdobou vašeho domova. Je to funkční prvek, který ve vhodně zvolené formě dokáže z obyčejného interiéru vytvořit interiér stylový a jedinečný. Jak toho dosáhnout?

    Efektní materiály

    Materiálem schodišť v moderních luxusních domech bývá často sklo, použité hlavně na zábradlí. To pak působí odlehčeně, skoro až neviditelně, a díky tomu je možné dosáhnout velmi oblíbeného efektu „levitujících” schodů. Pozor si dejte ale na skleněné stupně, které by mohly dělat problém lidem, kteří nemají rádi výšky.

    Velmi příjemně působí dřevo, které se hodí hlavně do světlejších interiérů. Spíš než luxusně působí rustikálně a vytváří útulnou atmosféru. Celodřevěná schodiště bývají krásná, ale zajímavý efekt může vytvořit i kombinace materiálů. Dřevo dobře vypadá v kombinaci s betonem nebo například skleněným či kovovým zábradlím.

    Výrazná barva

    Sytá barva na schodišti nebo některé jeho části může dodat osobitost celé místnosti. Navíc je to efekt, kterého můžete docílit i v případě, pokud nezařizujete dům nový, ale máte v bytě schodiště stávající. Pomocí nátěru či polepů mu můžete dodat barvu dle vlastního výběru. Pokud je váš interiér jinak v neutrálních barvách a v minimalistickém stylu, můžete uvažovat třeba o červené nebo žluté, dobře ale vypadá i černá.

    Nezapomínejte na praktičnost

    Důležité je při schodišťových kreacích nezapomínat, že jde v první řadě stále o prvek účelový. Absolutní nutností je myslet na bezpečnost, obzvlášť, pokud v bytě bydlí nebo do budoucna bydlet budou malé děti. Madlo musí být umístěno z obou stran schodišťového ramene. To ale neznamená, že to musí být jen obyčejná rovná tyč. Může být provedeno z různých materiálů od klasického dřeva a kovu až po materiály netradiční jako například lano.

    Madlo může případně být nahrazeno zdí nebo efektní poloprůhlednou stěnou ze svislých lamel, lan a podobných výplní.

    Z praktického hlediska je také třeba řádně promyslet materiál stupňů, na kterém by neměla klouzat noha obutá pouze do ponožky. A vyplatí se uvažovat i nad údržbou. Například skleněná schodiště či zábradlí jsou velmi efektní, ale je na nich vidět jakákoliv špína a šmouha.

    Design pro malé prostory

    Pokud na podobné kreace nemáte v bytě dostatek místa, nemusíte se bát. I v malých bytech se dá ze schodiště udělat designový kousek.

    Prostorově úspornou variantou jsou například točitá schodiště připomínající výstup k vršku tobogánu. Ta mohou být velmi efektní a zabírají jen minimum místa. Pro opravdu malé prostory se využívají i schody mlynářské, které jsou v dřevěném provedení také esteticky velmi zajímavé a ušetří hodně místa.

    Jak ze schodiště udělat šperk, který posune interiér na jiný level

    Z hlediska úspory prostoru je zajímavou možností využití místa pod schodištěm nebo mezi jednotlivými stupni jako úložný prostor. Ten může být čistě praktický a uzavřený, ale pokud ho necháte otevřený a zaplníte ho například knihami, bude vypadat přímo znamenitě.

    Jak ze schodiště udělat šperk, který posune interiér na jiný level

    V případě, že schodiště nestojí v prostoru, ale u stěny, se nabízí možnost využít i tuto stěnu. Budou se zde obzvlášť dobře vyjímat opět knihy, nebo také květiny. Oblíbená je i varianta vytvoření soukromé galerie. Rutinní výstup do patra vám tak pokaždé zpestří rodinné fotografie nebo oblíbené obrazy.

    Schodiště je v každém případě prvkem v interiéru prostorově výrazným a tak se nad jeho designem rozhodně vyplatí přemýšlet.

    Jaké si vyberete?

    Foto: Shutterstock.com.

  • 50 let na dům nikdo nesáhl. Citlivá rekonstrukce dala za vznik modernímu bytu s vlastní zenovou zahradou

    Starý dům postavený původně v oblíbeném viktoriánském stylu s typickou fasádou z režného zdiva stojí v populární rezidenční lokalitě na západě Londýna. Ve chvíli, kdy jej noví majitelé koupili, byl po celých 50 let neudržovaný. A stejně jako většina domů v tomto tradičním stylu již neodpovídal současným nárokům na bydlení.

    Jeho interiér byl rozdělen na malé a tmavé místnosti – domy jsou zde směstnány velmi těsně vedle sebe a tak v přízemí chybělo denní světlo. Cílem projektu tedy bylo kromě rekonstrukce interiér přízemí i zvětšit a prosvětlit, zároveň ale zachovat jedinečnou atmosféru.

    Trellik Design Studio navrhlo proměnu zašlého tmavého přízemního bytu na světlý prostorný domov v současném stylu s prvky japonského a skandinávského designu. Přední část domu směřující do ulice prošla renovací, ale jinak byla dispozičně zachována a využita pro ložnici a hygienické zázemí. K nepoznání se změnil prostor v zadní části. Ta byla protažena přístavbou do dvora, který k domu náleží, a lehce rozšířena i do boku. Tam vznikl v návaznosti na dlouhou chodbu průhled skrz celý dům – od hlavního vchodu až na zadní dvorek.

    Díky přístavbě k tradičnímu viktoriánskému domu vznikl moderní byt s vlastní zenovou zahradou

    Do nového bytu se vstupuje skrz vstupní halu s dostatkem denního světla a přímým výhledem až do zahrady. Přístavba k původnímu půdorysu vytvořila prostorný obývací prostor s poměrně hlubokou dispozicí, která je ale prosvětlena díky úzkým oknům umístěným vysoko pod stropem. Skrz ně je vidět obloha i vedlejší dům s klasickou fasádou z režného zdiva.

    Směrem do dvora je prostor plně otevřen velkými francouzskými okny, díky kterým lze obývací prostor efektivně propojit s exteriérem. Veškeré úložné prostory jsou řešeny formou vestavěného nábytku v co nejjednodušších formách a neutrálních barvách a tak interiér dostává čistou atmosféru laděnou do skandinávského stylu.

    Díky přístavbě k tradičnímu viktoriánskému domu vznikl moderní byt s vlastní zenovou zahradou

    V rohu místnosti jsou umístěná kamna, která zajišťují teplo v chladnějších obdobích. Jsou součástí stěny s vestavěnými úložnými prostory, pohodlnou polstrovanou lavicí a kuchyní. Tato stěna je provedena v černé barvě a je to nejvýraznější prvek interiéru. Horní kuchyňské skříňky, které jsou do ní zasazené, s ní kontrastují svým dekorem ořechového dřeva, ze kterého je vyroben i kuchyňský ostrůvek.

    Kromě černé stěny je jinak interiér velmi světlý, převažuje v něm bílá barva a dřevo, a tak mu tento odvážný prvek neubírá na světlosti. Má také akustickou funkci. Působí jako izolační bariéra stěny přilehlé k sousednímu domu, což je velmi žádaná vlastnost – obzvlášť v hustě zastavěných oblastech, mezi které tato londýnská čtvrť patří.

    Celá přístavba je zvenku obložena vertikálně orientovanými dřevěnými prkny ošetřenými speciální úpravou, která jim propůjčuje ohořelý vzhled. Odstín a patina dřevěné fasády ladí s černými truhlářskými výrobky v interiéru i s tmavou cihlovou fasádou staré části domu. Zároveň se jedná o materiál odolný vůči povětrnostním podmínkám a i za nějaký čas si bude stále držet stejné estetické vlastnosti.

    Z boční strany bylo přízemí oproti původnímu půdorysu domu rozšířeno o prosklenou část, která vytvořila prostor pro jídelní stůl přímo pod střešními okny a tak se toto místo stalo nejslunečnějším místem v bytě.

    Díky přístavbě k tradičnímu viktoriánskému domu vznikl moderní byt s vlastní zenovou zahradou

    V zadním dvoře vznikla naproti původnímu domu ještě jedna malá samostatná budova. Jejím účelem je skrýt nevzhledný dvůr na sousedním pozemku a zároveň vytvořit pracovnu, která slouží i jako pokoj pro případné hosty. Tato zahradní budova je stejně jako hlavní část obložena tmavým opáleným dřevem a je prosklenou stěnou otevřena směrem do dvora. Tam, mezi oběma budovami, vznikla malá zahrada v japonském stylu – minimalistický prostor s křivým stromem a klidnou harmonickou atmosférou.

    Rekonstrukce tohoto domu s historickou tradicí mu neubrala na autentičnosti a neuškodila jeho identitě. Bytu v přízemí naopak dodala dostatek prostoru, světla i úložných prostor v minimalistickém interiéru vizuálně i fyzicky propojeném se soukromou zahradou.

    Fotografie: se souhlasem Katie Edwards (caukinstudio.com).