Šalvěj byla od pradávna považována za mimořádně léčivou bylinku – ne nadarmo se jmenuje také „šalvěj lékařská“. Slovo „šalvěj“ navíc pochází z latinského „salve“, tedy léčit. Kromě svých účinků na naše zdraví je hezkou ozdobou každé zahrádky, velice příjemně voní a navíc má velké využití i v kuchyni při vaření.
Využití šalvěje
Pro šalvěj je typická výrazná, kořenitá a hořká vůně. Používáme její mladé lístky a výhonky. Ty trháme především v létě nebo brzy na podzim, aby stihly lístky do zimy zase plně vyrůst. Pokud chceme používat šalvěj pro pečení masa nebo do salátů, používáme kvůli její nahořklé chuti jen malé množství. Výborně se hodí i do kyselých okurek a do polévek. Jako bylinku na čaj ji můžeme připravovat samotnou i v kombinaci s jinými rostlinami. Využívá se zejména při:
- žaludečních a střevních obtížích
- nadměrném pocení
- krvácení dásní nebo při zánětech nosohltanu a hrtanu
- problémy s kůží od oděrek a škrábanců až po lupy ve vlasech, plísně a mykózy
Šalvěj není jako bylinku do čaje vhodné užívat pravidelně, ale pouze při vzniklých zdravotních problémech. Obsahuje éterické oleje s vysokým obsahem tujónu a v nepatrném množství cineolu, hořčiny, třísloviny, flavonoidy. Není doporučována pro kojící ženy, protože snižuje tvorbu mléka. V rámci složení a vlivu na naše zdraví je ještě třeba zmínit, že obsahuje vitamíny skupiny B a estrogenní hormony, díky kterým je doporučována i při gynekologických potížích.
A jak se šalvěj pěstuje?
Šalvěj se hodí do každé zahrádky a její pěstování není vůbec nic složitého. Od března se vysévá doma do květináče, od května pak venku. Doba klíčení je 14 až 28 dní. Rozmnožování je možné i ze vzrostlejšího keře pomocí řízků. Polokeř s hustými listy dosahuje výšky mezi 30 až 70 cm. Šalvěj má ráda teplé a chráněné stanoviště, vyhovuje jí písčitohlinitá půda s vápněním. Jedná se o odolnou rostlinu, ale na zimu je lepší ji před velkým mrazem chránit.
Foto: Shutterstock.com.