Kořenové čističky začínají v poslední době zajímat stále více lidí a zájem o ně roste. Jednou z východ je schopnost snížit spotřebu vody v domácnosti až na polovinu. Přitom je toho ještě více, co kořenové čističky mohou majitelům nabídnout.
Své uplatnění nachází především na vesnicích, ale není žádným tajemstvím, že jsou díky dlouhodobě se prohlubujícímu suchu budoucností i ve městech.
Jak funguje kořenová čistička?
Princip fungování kořenové čističky lze přirovnat k tomu, jak fungují mokřady. I zde totiž dochází k samočisticím procesům, které mají na starost bakterie.
Bakterie se nachází na písku a jemném štěrku, které vyplňují kořenový filtr. Odpadní voda nejdříve směřuje do podzemního vícekomorového septiku, přičemž se “po cestě” v jednotlivých sekcí oddělí od kalu a hrubých nečistot. V této fázi, kdy je již anaerobně přečištěna, pokračuje dál do samotného kořenového filtru, ve kterém voda rovnoměrně protéká vrstvou štěrku a definitivně se tak čistí od veškerých nečistot.
Přefiltrovanou vodu je pak možné využít mnoha způsoby – na zalévání, na splachování, může se nechat vsáknout do okolí nebo je možné nechat ji odtéct do kanalizace.
Stále oblíbenější zelené střechy se často kombinují s kořenovou čističkou
Trend v podobě zelených střech je stále oblíbenější a čím dál častěji se také kombinuje právě s kořenovou čističkou. V tomto případě jde o řešení mokřadních střech nebo fasád, přičemž je voda ze septiku pumpována za pomoci čerpadla do kořenové čističky na střeše skrze trubky, které jsou ukryté ve fasádě domu.
O kořenové čističky se není potřeba složitě starat
Jednou z nesporných výhod kořenových čističek je jejich nenáročnost na údržbu. Jednou za rok je akorát potřeba vybrat ze septiku nahromaděné nečistoty a napustit čistou vodu. Co se týče starosti o rostliny, ty stačí na zimu posekat, aby nedošlo k vytvořené humusu z jejich odumřelých částí – humus by mohl ucpat filtr.
Foto: Shutterstock
