Od jara do podzimu na naší zahradě neustále něco roste. Ale ani zima nemusí být obdobím, kde jen vyhlížíme první paprsky. Mišpule, která pochází z orientu, není jen okrasným keřem, ale plodí i velice chutné ovoce, které můžeme sklízet právě v době, kdy už je zbytek zahrady uložený k zimnímu spánku.
Zimní plody
Jednou z největších zajímavostí na mišpuli jsou právě její plody. Ty dozrávají až tehdy, kdy alespoň jednou přejdou mrazem. Díky mrazu získají jedinečnou chuť a změknou – takzvaně zhniličkovatí. Pro mnohé je konzistence mišpulí odrazující, ale věřte, že pokud ochutnáte, naprosto si je zamilujete. Kromě toho, že je můžete konzumovat samotné, se dají použít v kuchyni mnoha způsoby – například:
- Pro výrobu marmelád
- Na kompotování
- Jako zajímavý alkoholový nápoj
- Ve formě sušeného ovoce
Zralé plody, které jsou přešlé mrazem, chutnají jako pikantní marmeláda. Po odtržení slupky se dají vmáčknout do pusy nebo vydlabat lžičkou. Obsahují několik velkých semen. Zralé plody poznáte tak, že začnou pomalu ztrácet svůj dokonalý jablkovitý tvar a vypadají působením gravitace mírně prověšeně. Pokud si netroufáte na hnličkovou konzistenci, lze mišpule otrhat i před prvním mrazem a uskladnit ve sklepě. Jejich chuť však bude více natrpklá a navinulá.
Jak se mišpule pěstuje?
Existuje více odrůd, které se liší velikostí plodů. Mišpule se rozmnožuje obvykle roubováním na hrušeň, na hloh nebo i na jeřáb a kdouli. Ve všech případech se jedná o menší strom. Je samosprašná – k tomu, aby plodila, stačí jediná rostlina; také nepotřebuje opylovače. Rostlina je zdravá, příliš netrpí nemocemi a nevyžaduje žádnou zvláštní péči ani hnojení. Vůči mrazu je velice odolná a snáší i méně kvalitní půdy – nejlépe se jí však daří ve vápenitých, hlinitých a má ráda slunná stanoviště. Není nutné ani dobré ji řezat.
Foto: Shutterstock.com.